Hrej.cz Anno 1800 Recenze

Anno 1800

david-plechacek
David Plecháček
24. 4. 2019 17:00 6 Sdílej:
Reklama
Reklama

Anno, bude líp. Ne že by Ubisoft udělal vyloženě špatné kroky s cestou do budoucnosti, ale návrat ke kořenům značky je logickým vyústěním ne tak vřele přijatých posledních her s letopočty 2070 a 2205. Zároveň se s novým dílem mohou vývojáři porvat o pozici na výslunní, která sérii Anno dlouhé roky patřila, ale zároveň i na ní začal sedat prach a pachuť titulů, které nedokáží překročit vlastní stín. Letopočet 1800 ale překračuje úplně vše. Jedná se o jednu z nejkrásnější strategických her vůbec a nastavuje tak nový standard a měřítko pro ostatní. Jedná se taktéž o velice komplexní titul, který nedělá stále dokola se opakující chyby, ale snaží se z nich poučit. A jedná se tak jednoznačně o hru, která bortí mýty o tom, že strategie už dávno nejsou to, co bývaly.

Ale i tak si Anno 1800 nezahrají všichni.

ANČO, TYS TU CHYBĚLA

Historie, to je něco, co si mnozí z nás přáli prakticky deset let. Možná, že odmlce pomohlo i to, že Anno 1404 nemělo příliš chyb a po všech stránkách se jednalo o naprosto perfektní titul se snad ještě lepším rozšířením. Čtrnáctsetčtyřce se ale mohlo stát to samé jako jiným úspěšným strategiím, které by těžily z povedeného základu a po čase by přes minimální invenci zevšednily. Osud ale rozhodl jinak, a tam, kde by Anno 1800 možná působilo staře známě, dnes působí jako skutečný návrat krále. Právě doba, v níž novinka vychází, hraje naprosto zjevně velkou roli v otázce našeho vnímání. I tak se ale dalo leccos zkazit nebo leccos podcenit. Ubisoft, konkrétně interní düsseldorfské studio Blue Byte, ale nenechalo nic náhodě a servíruje ve svém projektu několik argumentů, proč se o novinku zajímat a proč se o ní bude ještě dlouhou dobu mluvit.

Anno byla odjakživa naprosto vizuálně úchvatná série, ale Anno 1800 ždíme počítače totálně na dřeň. Určitě lze udělat víc, stále se bavíme o relativně malém žánru, do nějž neteče zdaleka tolik peněz jako do jiných projektů, ale jestli je na nějaké hře vidět její hodnota na první pohled, je to bezesporu zde. Je to možná paradox začínat výčet pozitiv právě grafickou úrovní (která většinu hráčů zajímá u strategií ze všeho nejméně), ale kéž by takhle vypadaly všechny hry. Kéž by všechny dokázaly skloubit krásu, praktičnost a funkčnost tak, jako se to daří Annu. Možná, že má Anno tu výhodu, že nemusíte mít vždy absolutní přehled o tom, co se děje za kdejakým domem a mnohem více jde o makroukazatele než o řízení každého koutu vašeho ostrova, ale o to tu teď nejde.

Jde o to, že vás zdejší svět bude bavit.

Herní mapa samozřejmě nečítá jen jednu državu, ale nabízí poměrně široký svět, který budete postupně objevovat. Dříve či později vám začne být pustý ostrůvek malý a z řízení jednoho města přerostete v budování říše. Objevování je tak jako tradičně čirá radost. Velice záhy se ukáže, že v okolí nejste sami a že se o ostrovy musíte dělit s ostatními, respektive že se musíte snažit ostatní předehnat a kolonizovat toho více než oni. Je jen na vás, jestli zůstanete jen u základního přístavu a pár specifických budov, které pokryjí potřebu vašich obyvatel, nebo jestli z nového území uděláte ráj na zemi nebo toxickou stoku zahlcenou těžkým průmyslem a karcinogenním spadem. Možností nabízí Anno několik, jedna vypadá lépe než ta druhá, a především, jen tak vám nedojdou. Vždycky, když si myslíte, že jste viděli vše, vás něco překvapí.

(A+B)2

Nedá se úplně říct, že by se Anno hrálo tak, jako byste řídili firmu. Určité styčné prvky bychom ale najít mohli. Tak za prvé, vše stojí a padá na kvalitních základech. Okolí přístavu se tak začne pomalu rozrůstat o první domky a primitivní výrobní řetězce, které mají jen dva články. Dřevorubci kácí, na pile kmeny řežou. Dostatek stavebního materiálu znamená první expanzi, která má za cíl uspokojit ty nejzákladnější potřeby vlastních obyvatel. Možná tak vašim obyvatelům dopřejete první hospůdku, možná nějaké teplejší oblečení a možná jejich bydlení spolu s jejich nájemníky po čase povýšíte a začnete nanovo s uspokojováním vyšší třídy. Anno na sebe hezky plynule navazuje, takže velice pozvolně představuje složitější výrobní postupy, díky nimž jsou spokojenější náročnější obyvatelé ostrova. Zatímco farmáři chtějí málo, dělníci už mají vyšší nároky a řemeslníci si v mých očích vyloženě vyskakují více, než by bylo zdrávo. A to jsou ve hře ještě další dvě vyšší kasty, které můžou být rádi za to, že vstupujeme do devatenáctého století namísto života ve středověku, kde by si za svou troufalost zasloužili akorát tak popravu. Prej ZOO. Chápete to?

Počet aktivit neustále narůstá, a logicky tak narůstá i problém celé toto soukolí ukočírovat. Respektive stihnout jej ukočírovat. 

Doba se mění a spolu s tím i životní úroveň. Právě tento aspekt zachytila hra na výbornou a právě tento aspekt byste neměli ve svém vlastním dobru ignorovat. Je spousta věcí, které vám Anno neřekne, a přesto byste je měli zohlednit. Říkáte si, že uděláte dobrý skutek a postavíte domek dřevorubcům blízko jeho srubu, nicméně řeknete si to samé u člověka, který maká ve slévárnách? Ve finále vám ani jeden moc nepoděkuje, ale ten druhý bude vyloženě naštvaný. Není radno činit vaše obyvatele nešťastné, a s tímto vědomím musíte stavět i vlastní města. Dá se možná trochu nadneseně říct, že vás štěstí bude tlačit víc jak finance a je tak určitou základní komoditou, s níž musíte od začátku počítat, a to i přes to, že vám o tom nikdo nikdy neřekne.

Přístupnost v protipólu s obtížností vytváří jedinečný celek, který potrápí jak začátečníky, tak především pokročilé hráče, kteří hledají výzvu. Obtížnost hry se dá jen těžko porovnat s konkurenčními tituly, i proto, že ve velké míře závisí na nastavení jednotlivých seancí, ale ukočírovat celou mašinerii není stoprocentní jistotou, jak by někdo mohl předpokládat, ani s poměrně příznivou výchozí pozici. Už jenom proto, kolik se toho dozvídáte za chodu. čemuž musíte minimálně v prvních hrách přizpůsobit celkovou strategii a taktiku. Třeba jako ve chvíli, kdy si od začátku šperkujete váš vlastní ostrov a po čase zjistíte, že svou pozornost musíte tříštit i s druhou mapou, která se vám otevře. Najednou musíte své preference výrazně přeskládat a prioritizovat to nejdůležitější. Na původní ostrov rázem velmi rychle zapomenete.

PAUZA, PROSÍM

Nový svět, jak je zde neurčitě pojmenován, je navíc ještě krásnější než ten první. A nabízí samozřejmě to samé, jako ten první, alespoň co se základních principů týče. Produkčně nabízí něco diametrálně odlišného, samozřejmě to co je potřeba tam doma, ve Starém světě. Počet aktivit neustále narůstá, a logicky tak narůstá i problém celé toto soukolí ukočírovat. Respektive stihnout jej ukočírovat. Všichni to známe, jsou strategie, které hráče vyloženě nutí čas zrychlit, aby se pohnul z místa. Už dlouho se mi nestal pravý opak – i když i Anno nabízí možnosti dvojnásobného i čtyřnásobného urychlení času, ve finále bychom si spíše zasloužili alespoň krátký čas oddychu. Čas plyne a nikdy se nezastaví, ať už jste zrovna na mapě nového světa, ať už rozesíláte flotilu a plníte s ní více méně triviální úkoly, nebo ať volíte své rozhodnutí na expedicích. Což je mimochodem další aktivita, která je nová a je navíc šikovně zdlouhavá a celkově tak přispívá ke shonu, který vzniká. Pošlete námořníky objevovat vzdálená zákoutí světa, z nichž mohou přinést lup, nové nástroje nebo odkud taktéž mohou připlout s prázdnou... nebo nemusí připlout vůbec. Vše záleží na vašich volbách. Text vás pokaždé postaví před určitou situaci, nabídne několik řešení problémů a vy se jen modlíte, abyste zvolili správně. Čím déle expedici prodlužujete, tím více klesá morálka, ale zase se zvyšuje šance nějakého raritního objevu. Nebudu vám lhát, je to těžké.

Jenže rozjímaní taktéž stojí čas a ani v tu chvíli se ten herní nezastaví. V Anno se neustále něco děje a neustále máte pocit, že hasíte problém za problémem. Řemeslníci nemají okna a táhne jim do domů. Začínají se bouřit. Zvenčí na vás útočí nepřátelé (prakticky jen na moři), a nemáte-li obranu pobřeží, musíte navigovat své lodě. V Novém světě vaše obchodní trasy přepadávají piráti. A k tomu všemu musíte expandovat, protože jste ve ztrátě. Zní to hekticky - je to hektické. Je to ale samozřejmě i zábavné. Je extrémně uspokojivé sledovat, jak se z rybářské vesničky stává na svou dobu moderní město, v němž jeho obyvatelé řeší, jestli mají přístup k volné přírodě nebo jestli mají kam jít za kulturou. A jestli je vaše vláda stabilní nebo jestli všechny nedusíte těžkým průmyslem. Když se daří, je radost sledovat, jak do sebe všechny střípky zapadají. A když se nedaří, je radost zkoušet vyřešit ty nejpalčivější otázky. Aby bylo líp.

NOVÁ DOBA

Zcela na rovinu, Anno 1800 pro sérii jako takovou zase tak revoluční není. Jestliže vám text zní tak nějak fádně a obyčejně, možná to je částečně neschopností představit si komplexnost všeho, co děláte – anebo tím, že moc dobře víte, že Anno bylo komplexní odjakživa. Oproti svým předchůdcům jde jen více do hloubky, přináší zdánlivé drobnosti (například festivaly) a těží zejména z toho, jak vypadá. Má ale vrstvy, stejně tak jako dorty. Vrstvy, které odhalujete teprve s tím, jak se do něj zakrorujete. A pokud se ptáte, proč ne jako cibule, tak je to proto, že dorty má každý rád – a já jsem přesvědčený, že Anno 1800 nezklame nikoho. I když... je tu jeden důvod, proč by mohlo. Důvod, kvůli němuž se vracíme zpět na úplný začátek. Anno je sice bezbřeze krásné, ale taktéž velice náročné. Velice, velice náročné.

Něco na poznámce, že Anno dostatečně neždíme atraktivní období, přeci jen je. Je pravda, že sledujeme jen průmyslovou revoluci, nikoliv politicky dynamické a složité období nejistot a základních otázek, které si osvícenečtí lidé té doby kladli.

Pokud jste sváteční hráči, nebo hráči, kteří k životu nepotřebují to nejlepší, máte problém. I na nejnižší detaily vypadá hra sice dobře a je vidět, že vývojáři mysleli i na vás, stále si ale myslím, že možná hardwarová náročnost udělá z Anna jen hru pro vybranou část hráčů, i kdyby ve finále dokázala zaujmout širší okruh příznivců. Tomu nepřispívá ani fakt, že vývojáři opět míjí konzole. Toto rozhodnutí je ale relativně pochopitelné vzhledem ke tomu, co všechno musíte stíhat a ovládat, což by na gamepadu nebylo možné, nebo minimálně ne pohodlné. Snad jen jako neškodnou poznámku připojím, že míjí taktéž například Steam. Tak jako tak představuje naprosto

Je ještě jedna věc, která se často zmiňuje coby zápor. Přiznám se ale, že kdybych nepátral, asi by mi vzhledem k šíři obsahu ani nenapadla. Něco ale na poznámce, že Anno dostatečně neždíme atraktivní období, přeci jen je. Je pravda, že sledujeme jen průmyslovou revoluci, nikoliv politicky dynamické a složité období nejistot a základních otázek, které si osvícenečtí lidé té doby kladli. V tomhle ohledu se dalo jistě udělat více. Nejsem si ale jistý, nakolik si při hraní řeknete, že byste vlastně rádi řešili ještě něco dalšího. Už takhle toho totiž budete mít nad hlavu. Rok 1800 v předvečer napoleonských válek bude ale spíše kulisou než ústředním aktérem vašeho snažení. Jen horko těžko ale může taková kritika jakkoliv ovlivnit výsledný dojem jedné z nejlepších strategií posledních let.

Anno 1800
Windows icon PC

Verdikt

Anno 1800 je... hodně. Hodně zábavy, hodně plánování, hodně rozhodování. Hra s překrásnou vizuální stránkou. Ale taktéž je hodně hardwarově náročnou hrou jen pro některé z vás.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz