Hrej.cz Alien Syndrome Recenze

Alien Syndrome

zdenek-princ
Zdeněk Princ
11. 8. 2007 22:00 Sdílej:
Reklama
Reklama

Pustit se do předělávky prachem zavátých titulů se může zdát na první pohled docela jednoduché. Když už se totiž někdo do remaku pustí, většinou jde o titul velmi úspěšný a tudíž odpadá sáhodlouhé vymýšlení komerčních i těch čistě herních taháků, jak nachytat vybíravého hráče. Spolehlivé fungování tohoto plánu ostatně potvrzuje například zmíněný Tomb Raider, kde šlo ve výsledku jen o nový grafický kabát a úpravy kosmetického rázu. Paradoxně zcela obráceně se do tvorby remaku pustila společnost SEGA, která se vrátila o dvacet let zpět jen o myšlenku a jméno kdysi slavné hry Alien Syndrome, svěřila práci týmu Totally Games a čekala, co na základě zadaných instrukcí vznikne.

…ani nos mezi očima

Pokud bychom měli vycházet z pohledu tiskových prohlášení a oficiálních informací, vypadá Alien Syndrome velice dobře. Atmosférou podobné svému předchůdci, mraky různorodých nepřátel, upravitelné zbraně, klasický pohled kolmo shora a jako novinka RPG prvek soustředící se nejen na postavu samotnou, ale také širokou plejádu zbraní. Naneštěstí pro dobré jméno Alien Syndrome se někde stala chyba a ačkoli tohle všechno hra má, vyčerpá svůj potenciál snad už během tutoriálové mise. Že je to veliká škoda už snad nemusím důrazně připomínat.

O sto let později

Ačkoli v reálném čase uběhlo „jen“ dvacet let, v tom herním uplynula rovná stovka a právě v tomto okamžiku začíná příběh Aileen Hardingové, jež přijala prosbu o vyčištění základny od všivých mimozemšťanů. Nejprve vás čeká výběr specializace, mezi které patří demoliční expert, klasický pěšák, ničící tzv. tank, oheň ovládající firebug a ostrostřelec. V zásadě nejde příliš o to, jakou ze specializací si vyberete, neboť jsou na prvních úrovních od sebe odlišeny jen zbraní, se kterou se pustíte do hraní. Asi nejméně vyhovující se mi z počátku zdál granátomet, který sice disponuje ničivou silou, ale trefit se do nepřátel je fuška, protože granát poskakuje vždy dlouhou dobu a je velmi těžké to s ohlédnutím na stálý pohyb nepřátel i vás odhadnout. Naopak tím nejjednodušším by mělo zvládnout plamenomet, jenž spolehlivě plení vše před sebou. Věrným druhem by měl být tak létající dron, starající se například o upgrade zbraní, ale sám může i střílet a někdy zachránit kůži.

Řeč čísel lží zbavená

Oficiální zkazky mluvily až o osmdesátce různých zbraní a vůbec celkově o velkém počtu všeho, každopádně šlo jen o plané výkřiky. Mám-li totiž začít zrovna těmi zbraněmi, jde skutečně jen o zhruba desítku různých druhů zbraní, a oněch osmdesát doplňují jen novější a účinnější typy. Stejně hloupě působí i velkohubé chvástání o stovce nepřátel, které na svojí cestě skrze vesmírné komplexy potkáte. Tady se dá oklamat hráč trochu snáze, neboť emzáci nemají jména, ale pokud člověk není slepý, od prvního vetřelce, připomínajícího klon spadlého stromu a žížaly Julie, až k tomu poslednímu, mnoho změn neproběhne. Všechno se snaží působit nepřirozeně křiklavě, většinou to chodí, někdy se to plazí, je toho spousta a během chvíle vám ničení vetřelců přijde jako nucené a nudné zlo zároveň.

Nuda a stereotyp

Možná se ptáte, kde jsou tedy nějaké úkoly, které by měly hru zpestřit? Inu, ony tu jsou, ale opakují se snad rychleji, než vlny nepřátel nabíhajících slepě proti vám. Jde většinou o nutnost vymlátit z bedny klíč od dveří, nebo vysekat ze šlamastiky málo drsné obyvatele základen. Vše se opakuje podle jedné šablony a nepůsobí to ani kvalitním a už vůbec ne zábavným dojmem. S tím vše totiž pojí také ovládání vaší hrdinky, jejíž pohyb je namapován na analogový ovladač. Samotná chůze nečiní vůbec žádné problémy, ale když přijde řeč na střelbu, mnohdy si nebudete vědět rady. Zacílit na potvoru je totiž nadlidský úkol a když už se vám to konečně povede, někam budete nuceni zahnout, čímž opět dostanete nepřítele mimo mušku a můžete se snažit dále. Krize nastává v okamžiku, kdy ovládáte plamenomet a stále držíte spoušť. Softwarový konflikt tlačítek zasekne vaší postavu otočenou jedním směrem a dokud spoušť zbraně neuvolníte, neotočíte ani s Aileen.

Zbytečné RPG

V úvodu jsem naťukl přítomnost RPG prvků, ovšem podle výše napsaného ani nedoufejte, že jde o nějaký zázrak. Vše působí velice jednoduše, po zvýšení levelu se vám připočte určitý počet skillpointů, které investujete jak do schopností náležících vaší třídě specializace, tak do klasických, čítající sílu, odolnost, nebo třeba přesnost míření. Něco málo naleznete i v položce inventáře, kam se vám ukládají sebrané věci, převážně kusy výstroje, ovlivňující vaši odolnost. Mimo těchto věcí z nepřátel padají lékárničky, aktivovatelné R1 tlačítkem a náboje do zbraní, kterých budete mít vždy dostatek. Nakonec, je tu možnost zapnout si L1 tlačítkem na krátkou chvíli modrý štít kolem Aileeného těla a stát se na moment takřka nezničitelní.

Šedá grafika, nepovedený pokus…

Ke grafickému a potažmo i zvukovému zpracování toho nelze příliš říct. Hra nevybočuje ze standardu kladeném na PSP, ale v žádném případě vás nikterak neosloví. Jednotlivé lokace jsou si vcelku podobné, jen občas přijde na řadu trochu jiná textura, či vysutý můstek s pletivem místo podlahy. I tak je všechno až příliš šedé a na veselejší barvy mockrát nenarazíte. O zvuky se starají snad jen efekty zbraně a občasné zapraskání ve sluchátkách, kdy dostáváte rozkazy shora. Na hudební doprovod tedy nenarazíte, což je s ohledem na upadající atmosféru škoda hned dvakrát. Nic nezachraňuje jinak ambiciózně se tvářící lokální co-op multiplayer až pro 4 hráče, který však je jen rozředěnou nudou mezi více lidí, bohužel.

Celkově vzato není Alien Syndrome nikterak povedeným titulem. Co sráží hodnocení ještě níž je už jen fakt, že vývojáři neskrývaně kázali víno a my upíjíme vodu. Z „must-have“ titulu se během sedmi hodin hraní stalo něco, co jasně říká: „Tak takhle ne!“

Alien Syndrome
PlayStation icon PSP
Wii icon Wii

Verdikt

Kladných věcí aby člověk na Alien Syndrome pohledal, celkově převažují ty negativní a ve výsledku jde jen o nudný pokus předělávky kdysi úspěšného titulu postrádající monoho podstatného pro bezproblémové hraní.

Co se nám líbí a nelíbí?

Přítomnost (nevyužítého) potenciálu, bezproblémové ovládání chůze, nové prvky oproti původnímu titulu, multiplayer, parťák dron
Skoro nic nefunguje tak, jak má, stále se opakující nepřátelé, fádní design lokací, chyby v ovládání, nepřítomnost hudby, oprakující se úkoly, NUDA
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz