1944: Battle of the Bulge Recenze 1944: Bitva v Ardenách

1944: Bitva v Ardenách

lukvod@seznam.cz

lukvod@seznam.cz

28. 2. 2006 23:45
Reklama
Reklama

Když se před dvěma lety objevila válečná strategie Desert Rats vs. Afrika Korps, mnoho hráčů jí obětovalo několik hodin svého života. I herními kritiky byla přijata kladně a proto na povrh vyplavala informace, že již během jejího vydání tvůrci pracovali na pokračování s názvem D-Day. To hráče zaneslo na evropský kontinent, ve kterém roku 1944 odráželi německou ofenzívu na pláži Omaha a v celé Normandii. I když byla hra žalostně krátká a přinesla možnost hraní pouze za spojeneckou stranu (to kvůli 60. výročí), našla si stejně hojný počet fanoušků. Proto není divu, že tvůrci nezahálejí a do rukou se nám tak dostává třetí díl, jež hráče zavede do mrazivých podmínek v Ardenách. Jak již bývá zvykem, těšit se můžete na různá vylepšení, nové jednotky a vše co k pokračování patří. Proto se pojďme podívat, jak si hra stála při našem testování a jaký z ní máme pocit.

Kampaně podle historických faktů

Během výroby autoři nasbírali mnoho dobových fotografií, dochovaných dokumentů, strategických plánů, geografických a historických informací. Díky tomu jsou veškeré mise, konflikty, ale i celé mapy vytvořeny věrohodně. Herní kampaň je rozdělena do tří částí, přičemž každá z nich vás zavede do jiných míst během celkových dvaceti misí. V první kampani si vyzkoušíte bojovat proti Brandenburgskému regimentu hned poté, co se svými jednotkami přistanete daleko za nepřátelskou linií. To vše před důležitou bitvou v Ardenách a lesích Heurtgen. Během té druhé si užijete amerického protiútoku za pomoci velké letecké podpory. Válčit se tak bude u řeky Meuse a v Bastogne. Třetí a závěrečná část vás nezavede nikam jinam, než k operaci Northwind, tedy k poslední německé ofenzívě. To ovšem není vše, ohlušující výbuchy a stovky střel se budou ozývat u Rýna a vše zakončí finální konflikt u Remagenu!

Na rozdíl od minulého dílu se vrátila opět možnost hrát za obě strany, tedy za Němce i Američany. To je zpříjemňující fakt, jelikož si můžete vyzkoušet určitý konflikt z pohledu obou stran. Ovšem, je tady jeden háček, který výsledný počin shazuje dolů. Na začátku mise totiž není na výběr, za koho chcete hrát, díky tomu vždy čekáte koho vám hra předhodí. Je to trochu škoda, možnost výběru by slibovala větší porci zábavy a herní variability. Na druhou stranu, buďme rádi, že je tu alespoň takové to řešení, které v D-Day výrazně chybělo. Příjemné jsou ovšem postranní mise, které zpestřují pevně dané úkoly. V hratelnosti se nedočkáme žádný novinek, jde stále o mise, jejichž hlavním cílem je zneškodnění nepřítele, bránění a dobývání vesnic či strategických pozic v daném časovém limitu.

Padá snížek bílý sníh, budem jezdit na saních

I když by to možná bylo zábavné, tohoto se při hraní opravdu nedočkáte. Místo koulování, stavění sněhuláků a ježdění ze zasněžených kopců čekají vaše jednotky kruté boje v nepříznivých podmínkách. A to není jen nějaké plácnutí do větru, nýbrž fakt. Většina hry se odehrává v zasněžených částech, ale najdou se i mise, ve kterých slunce ozařuje stromy, trávu, padlá těla a všudypřítomnou krev. Těch ovšem není moc a proto se tvůrci soustředili na reálné vyobrazení zimních misí. Díky tomu vás čeká špatná viditelnost, ale i značně horší pohyb jednotek. Sníh je zkrátka zmetek a dává vám, respektive vašim vojákům solidně zabrat. Jen někdy se mi stávalo, že bych skutečně pocítil znatelnou změnu. Ovšem, hraní okolo páté hodiny ranní v tom nemá určitě prsty...

Bez jednotek by to nešlo

Tak jako se nemůže obejít Petr Novotný bez jeho tleskajících oveček, tak se ani vy nemůžete obejít bez pořádné armády. Během procházení kampaní projde pod vaší myší, lépe řečeno pod vaším velením solidní počet jednotek, s jejichž pomocí budete plnit různé úkoly a posílat na onen svět své nepřátele. Každá jednotka ve hře ma své speciální vlastnosti, které během tvrdého boje jistě oceníte. Zvláště v případě, pokud vybranou pěší jednotku necháte nasednout do dopravního prostředku. Na scénu se tak dere jakýsi „lidský upgrade“, jež může lehce ovlivnit výsledek boje. Nejvíce se mi osvědčilo spojení pancéřovaný vůz, kulometčík a průzkumník. Díky tomuto řešení 3v1 jsem bez větších problému kosil nepřátele a během toho jsem v poklidu popíjel kávu. Pokud však chcete mít ještě větší převahu, namísto pancéřovaného vozu zvolte tank. Úspěch mise je na 70 procent zaručen. Průzkumník má ve vozidle tu vlastnost, že zvýší viditelnost, kulometčík zase útočnou sílu a samotný tank pak doplní tuto vykutálenou taškařici. Kromě těchto zmíněných jednotek se můžete také těšit na pěšáky, které často využijete a jedná se o takovou základní jednotku, následují důstojníci, důležití ženisté a medici, plamenometčíci, snipeři a veselí kluci s bazukou. Každá jednotka má svůj specifický význam pro různé situace. Jestliže vás trápí zakempovaná skupinka ve vysoké věži, můžete povolat ostřelovače, nebo jim poslat pěkný dárek v podobě výstřelu z bazuky.

Stejný engine nepřínáší nic nového

Engine hry je relativně starší, a tak se nemůže rovnat s nejnovějšími RTS počiny. Na druhou stranu nepotřebujete žádné hyper počítač na vychutnání hry ve vysokém rozlišení. Na sestavě AMD Athlon 3500+, 1 GB RAM, GeForce 7800, jsem si mohl dovolit i 1600x1200, přičemž všechny detaily, včetně vyhlazování stran byly nastaveny na nejvyšší možnou příčku. Modely jednotek jsou solidně provedeny, tudíž poznáte rozdíl mezi ženistou a pěšákem. Stejně tak dopravní prostředky vypadají povedeně. Zamrzí však nepřítomnost nějakých výraznějších efektů či komplexnějšího zničení terénu. Výbuchy jsou provedeny celkem pěkně, ovšem přítomnost tlakové vlny či podobných vychytávek by značně potěšila.

Multiplayer

Pokud nemá nějaká hra multiplayer, je povětšinou odsouzena k záhubě. Výjimky se sice najdou, ale nebudeme odbíhat od tématu. K dispozici je klasicky hraní přes LAN či internet. Na výběr je pak trojice herních módů, u kterých můžete použít jakoukoliv mapu. K deathmatchi snad není co dodat, klasická řezničina, ve které vyhraje pouze jeden tým. Dobytí je zřejmě nejzábavnější mód, jelikož jsou na mapě rozmístěny vlajky a hráčovým úkolem je obsadit co největší počet vlajek a udržet je, držet všechny a nebo v určtém časovém rozmezí jich obsadit co nejvíce. To vše se dá zvolit. Jako poslední je Capture the Flag.

1944: Battle of the Bulge
Windows PC

Verdikt

1944: Battle of Bulge je vcelku podařeným dílkem, kterým určitě nepohrdnou váleční stratégové a milovníci RTS žánru. Pro ty ostatní to může být zajímavý výlet do jednoho ze zásadních konfliktů v druhé světové válce. Hra však nepřináší nic nového a jede pořád po zajetých kolejích svých předchůdců.

Co se nám líbí a nelíbí?

Věrně zpracované historické události, slušná porce zábavy, hra za obě strany, přiměřené HW nároky, encyklopedie.
Starší engine a díky tomu se nejedná o žádnou grafickou bombu, některé mise by mohly být zábavnější. Žádné novinky v hratelnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz