Tom Clancy's Splinter Cell: Double Agent Recenze Splinter Cell: Double Agent (Wii)

Splinter Cell: Double Agent (Wii)

Tomáš Krajča

Tomáš Krajča

5. 2. 2007 23:42 7
Reklama

Za pár let se možná bude s ironicky zvednutými koutky říkat "je to špatný jak konverze her Ubisoftu na Wii". Přehnaný odsudek? Jistě, ale s čestnou výjimkou Rayman Raving Rabbids si zatím francouzský distributor nejlepší pověst nedělá. Rozhodnutí oblažit i maličkou bílou konzoli předělávkou jednoho z největších hitů v portfoliu, stealth akcí Splinter Cell: Double Agent, bylo logické. Logický je bohužel i přístup, který k tomuto úkolu autoři zvolili. Narychlo splácaný port zřejmě nestál příliš peněz a vývojářského času. Výstupní kvalita tomu však odpovídá...

Zahraj to znovu, Same!

Splinter Cell: Double Agent (Wii)
i Zdroj: Hrej.cz
Příběh, v jehož rámci se ze Sama Fishera stane dvojitý agent, pochopitelně zůstal i ve Wii verzi beze změn. Sam se tak pokusí v sérii misí provázaných často docela povedenými dějovými animacemi infiltrovat základnu teroristické organizace, aby zjistil více o plánech, které se v ní spřádají. To obnáší několik hodin plížení a tichého přeskakování mezi stíny, vykukování zpoza rohů, přepadávání nepřátel a jejich omračování, či tu a tam pokud možno co nejtišší zabíjení. Volba, zda teroristu složit k zemi navždy nebo jenom na chvíli je obvykle na hráči, nicméně design misí je poměrně striktně přímočarý.

"Slepá babička se pomalým krokem šourá k zebře přes magistrálu nad Václavským náměstím. Pomůžeš jí přejít – nebo ji škodolibě postrčíš před kapotu ukrajinského náklaďáku?" I herní život v Double Agentu staví před hlavního hrdinu morální dilemata. Většinou se, pravda, netýkají babiček slepých, jednookých ani brýlatých, i tak jde ale o atraktivní zpestření. Zejména je zajímavé vrátit se k uložené pozici a zkusit si, jak druhá varianta zamává s dalším průběhem mise. Ne že by jej převrátila třikrát naruby, přežvýkala, požila a vyvrhla, hledání rozdílů přesto nepřipomíná novinové hlavolamy.

SametoWii vrazi

Splinter Cell: Double Agent (Wii)
i Zdroj: Hrej.cz
Splinter Cell: Double Agent využívá k ovládání komba wiimote + nunchak, avšak značně rozporuplným způsobem. Nunchak ovládá základní pohybové funkce, trhnutím směrem vzhůru se skáče, naklápění umožňuje vyklánět se . Tahle část je v pořádku. Využití "dálkového ovládání" už ne. Na co je i síla zvyku krátká, je otravná práce s kamerou. Její natáčení probíhá ukazováním na okraje obrazovky. To má dvě zásadní nevýhody: často se stává, že hráč potřebuje obraz otočit FAKT RYCHLE, což logicky vede k tomu, že ukáže wiimotem až za zónu, kde je kurzor snímán a místo svižné otočky se kamera zastaví docela. A navíc je dost nešikovné, že vedle otáčení obrazovky slouží kurzor wiimotu k míření, takže snaha o změnu úhlu pohledu znamená zároveň ztrátu zaměření na vybraný cíl.

S tím se pojí ještě jedno neblahé designové rozhodnutí. Obtížnost Wii verze Splinter Cell: Double Agent je nehorázně přestřelená. Úrovni normal by slušelo označení hard, i na easy jsou některé pasáže víc maratonem pokusů a omylů než zábavou. Z velké míry za to může nastavení citlivosti: míření vyžaduje, aby Sam stál naprosto nehnutě, což znamená mít hodně pevnou ruku. Alkoholici, psychotici a lidi s dědičnými tiky si tu ani neškrtnou. A škrnou-li, nezapálí. A zapálí-li... půjde jim na nervy něco úplně jiného.

Agent Fisher na redukční dietě

Splinter Cell: Double Agent (Wii)
i Zdroj: Hrej.cz
Výši hodnocení rozhodně nepomáhá nešetrné osekání multiplayeru. Pravda, je tu mód kooperativní, v němž si může dvojice hráčů projít některé samostatní mise, jež se částečně pojí s hlavní dějovou linií a doplňují tak celkový obrázek o událostech v herním světě. Hraní ve dvou je občas zábavné, zejména když dojde na předvádění akcí, jež by osamocený agent předvést nemohl (společné vyslýchání, pomoc při zdolávání překážek). Na druhou stranu, je nepříjemné, že smrt jednoho z hráčů automaticky znamená konec mise. A nepříjemným podrazem je přítomnost jednoho jediného save slotu. Pozor – jednoho jediného ne pro multiplayer, ale pro multiplayer a zároveň singleplayer, takže kdo si uloží co-op hru, přemaže si hlavní kampaň! Ani kooperativně pak nelze hrát online (což Xboxová verze umožňuje) a chybí také všechny kompetitivní multiplayerové módy.

Tak trochu očekávaným zklamáním jsou pak kvality vizuální. Bylo jasné, že s Xbox 360 verzí se tahle nebude moci srovnávat. Skutečně vypadá o poznání hůř a jen o málo překonává konverzi pro PS2, což není zrovna lichotivé. Nízké rozlišení textur prostředí, chabé efekty (absentuje například lip-sync technologie, a to výrazně shazuje dojem z animací, kde Sam nebo jiné postavy mluví)... ještě že aspoň hudba je jako vystřižená ze špionážního filmu a dabing stejně kvalitní jako na jiných platformách.

Bylo by značně krátkozraké vyvozovat z téhle nevydařené konverze rovnou nějaké závěry, pokud jde o střet audiovizuálních kvalit next-gen konzolí a novátorského přístupu Wii. Double Agent je špatný ne proto, že by gyroskopické ovládání nevynahrazovalo skvělou grafiku, ale proto, že jde o odfláknutou konverzi, která k dobré pověsti značky Splinter Cell nepřispívá, ani co by se za nehet vešlo.

Tom Clancy's Splinter Cell: Double Agent
Windows PC
Xbox Xbox
PlayStation PlayStation 3
PlayStation PlayStation 2
PlayStation PSP
Xbox Xbox 360
Nintendo GameCube GameCube
Wii Wii

Verdikt

V zásadě není důvod, proč hrát Splinter Cell: Double Agent právě na Wii. Specifické ovládání hratelnost spíše zhoršuje, než že by ji nějak osvěžovalo, nepříjemné je i osekání řady herních prvků a vizuální nekvalita.

Co se nám líbí a nelíbí?

Příběh, dobrý design misí v kampani, hudba a namluvení, kooperativní multiplayer.
Osekání dalších MP módů, problematické ovládání, obtížná a frustrující hratelnost.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama