GTR 2 - FIA GT Racing Game Recenze GTR 2 - FIA GT Racing Game

GTR 2 - FIA GT Racing Game

Lukáš Codr

Lukáš Codr

2. 10. 2006 22:54
Reklama

Osud vývojářů ze SimBinu by se dal bez nadsázky přirovnat ke splnění velkého snu. Snu, který začal kdesi v kamrlíku a skončil u povedeného GTR a ještě více povedených GT Legends. Mají navíc štěstí, že své hry dělají primárně pro PC, takže je nemusí trápit velká konkurence okruhových závodů na konzolích, kde si své pozice drží Gran Turismo a kam se také chystá monstrprojekt Forza 2. Na PC stačí „jenom“ porazit sérii TOCA, být známější než LFS a doufat, že se najde dost úchylů, které bude bavit kroužit jedno kolo za druhým a neustále kličkovat mezi vozy kategorie N. A světe div se, ona to opravdu zábava je…

Škála simulovaných závodů a režimů je poměrně široká a zdaleka se neomezuje jenom na závodní víkendy s kvalifikacemi, warm-upem a samotným závodem. Je tu samozřejmě i možnost testování na vybraném okruhu, jízda proti chronometru, kterou lze okořenit stáhnutím povedených ghost carů, řidičská škola, multiplayer a také poněkud extrémní čtyřiadvacetihodinovky. Určitě zpestření představují i odemykatelné „značkové“ závody, ve kterých se za předem daných podmínek utká jenom část startovního pole. To zahrnuje mimochodem všechna auta ze sezón 2003 a 2004, včetně slabších NGT – dohromady hodně přes stovku vozů (samozřejmě za předpokladu, že počítáme každou stáj – tedy barevnou variantu jednoho a toho samého auta – zvlášť). Našince určitě potěší přítomnost černého F360 závodní stáje MenX s českou vlaječkou na přední kapotě, za jehož volantem se střídá známý právník s Charouzovo melody boys.

Na čtyřech kolech po zeměkouli

Podobně „naverzovaný“ je i výběr tratí – od těch klasických jako třeba Monza, Hockenheim (včetně zkrácené varianty bez známé vlásenky), Donnington Park až po exotické tratě v Číně, v Arábii nebo v jihomoravském kraji. Osobně jsem si oblíbil hlavně zmíněný Masarykův okruh (české reálie jsou přeneseny s velkým důrazem na detail), noční peklo ve Spa a deštivou Monzu. Pocit z projetí mokré Parabolicy na samé hranici smyku se jenom těžko popisuje, ale když stahujete desetisekundového maňasa, musí jít nějaký pud sebezáchovy stranou.

Pamětníci předchozího GTR si možná vzpomenou na mírnou kritiku, kterou mezi hráči sklidil jeho fyzikální model. Ne, že by byl kdovíjak špatný, ale kvůli přehnané honbě za maximálním realismem se stal hodně sterilní, řečeno po valašsku – „neměl gule“. Takže pozor, skvělá zpráva přichází – teď už totiž „gule“ má. Realismus je totiž hodně o pocitech a vývojářům se povedlo doladit právě tyhle pocitové záležitosti tak, abyste se opravdu cítili jako v závodním autě. Změny poznáte hlavně v mezních situacích jako je jízda na hranici smyku, kdy cítíte, jak pneumatiky „hoblují“ asfalt a celý vůz se klepe, přeskakování obrubníků nebo třeba projetí kačírkem, kdy dokážete přesně určit okamžik, kdy vám štěrk chytil kola a kdy jste škrtli spodkem auta. Trochu víc péče by si možná zasloužilo vizuální zpracování poškození, které je hodně zjednodušené – pár deformací, tu a tam upadne kus kompozitu, sem tam kouř nebo plameny – a svojí kvalitou míří někam do roku 2004.

Nemáš řidičák? Tak alou!

Pokud za sebou nemáte předchozí trénink v GTR nebo GT Legends, budete se muset smířit s tím, že pro vás bude GTR 2 v nejrealističtějším režimu nějakou dobu nehratelné. To samé platí i v případě, že nemáte pořádný volant – i přes solidní možnosti nastavení klávesnice nemáte šanci plynule pracovat s volantem a plynem, takže můžete zapomenout na nějaké rychlé průjezdy dlouhými zatáčkami, kdy se jede třeba na polovinu plynu. Naštěstí se dají použít různé asistenty typu TCS, ABS, automatické spojky, stabilizace, případně pomoci s brzděním a srazit obtížnost na snesitelnější úroveň. Bohužel asistence nefungují vždy ideálně, a tak si je stejně začněte postupem času vypínat – třeba automatické řazení podřazuje v některých delších zatáčkách opravdu tragicky a klidně kvůli němu ztratíte i sekundu na kolo.

Mnohem zajímavější než všechny asistence dohromady je závodní škola, která se skládá z několika desítek lekcí zaměřených na vybranou dovednost. Dejme tomu, že se budete chtít naučit předjíždět. Posadíte se do Z3 a začnete první lekcí – předjíždění pomalejšího vozu na rovince. Potom přijde další lekce, ve které předjíždíte před šikanou na brzdy. V každé další lekci se postupně přitvrzuje umělá inteligence a rychlost protivníka a ubývají asistenty typu zobrazení ideální linie nebo brzdných bodů. Tou největší motivací jsou ale zlaté poháry za extrémně povedené splnění lekce – například za to, že dorazíte do cíle dané sekce sekundu před instruktorem. To potom hledáte v zatáčkách každou setinu zrychlení, berete to zleva, zprava a trnete hrůzou při výjezdech ze zatáčky doslova pár centimetrů od štěrkového kačírku. Bravo, SimBin!!!

Profesionálové chyby nedělají

Když už přišla řeč na umělou inteligenci, stojí za to podívat se na ní v trochu větším detailu. Jestliže měla fyzika GTR 2 „gule“, pak má umělá inteligence jenom „pologule“. Do jisté míry za to může realita závodů FIA GT, kde se zas až tolik chyb nedělá a většina kontaktů patří do kategorie jemnějších, takže se bez vlastního přičinění nedočkáte nějakých dramatických hodin nebo probrzděných zatáček. Tu a tam uletí nějaký kužel nebo odpadne křídlo, ale nečekejte, že budete často potkávat havarované protivníky jako v jiných hrách. Pokud si trochu pohrajete s nastavením obtížnosti soupeřů, můžete si vyzkoušet, jaké to je, když vás protivník při každém pokusu o předjetí zavře a nedá vám ani centimetr prostoru, ale s klasickým setupem stačí použít osvědčenou dvojkombinaci „před zatáčkou na brzdy a na výjezdu nenechat místo“, která zajistí téměř stoprocentní úspěch.

Pro úspěch na startu je kritické naučit se správně závodit v balíku jezdců. Představte si, že máte pohromadě přes dvacet aut dvou různých tříd a vy se musíte prokousat s Ferrari dopředu, skrz skrumáž Nkových Porsche a podobné havěti. Bez pořádného framerate je vám sebecitlivější volant úplně na nic. Proto je sympatické, že GTR 2 běží v plných detailech i na strojích, které patří k lepšímu průměru. Na testovací sestavě (3,2 GHz, 2 GB RAM, GeForce 7800 GTX) byla grafika naprosto plynulá i v nejvypjatějších situacích. Ani zpracování aut a trati nedělá SimBinu ostudu – destrukce a particly by si sice zasloužily trochu víc péče, stejně jako trochu našvindlované zapínání a vypínání světel, ale to už je opravdu jenom puntičkaření. Majitelé LCD displejů si ale budou muset trochu pohrát s jasem a gammou, jinak jim noční závodění připomene klaustrofobické momenty z Doomu 3.

Jedinou opravdovou nevýhodou GTR 2 je jeho omezení na moderní závody GT. Ani sebelepší možnosti setupu totiž nedokážou nahradit pocit, když v GT Legends nebo TOCA přesednete z lehoučké malorážky do řadového osmiválce. Přítomnost jiných závodních kategorií (třeba nižší značkové soutěže v rámci národních mistrovství cestovních vozů) by určitě výsledné atmosféře prospěly. Tahle devítka byla proto s hodně odřenýma ušima, ale dát GTR 2 jenom osmičku by bylo velmi nespravedlivé.

GTR 2 - FIA GT Racing Game
Windows PC

Verdikt

Jedna z nejlepších současných závodních her, která bere okruhová klání smrtelně vážně. Až se budete uprostřed noci řítit v balíku aut vstříc šikaně, pochopíte, že něco podobného vám žádný Need For Speed and Ridge Racer nenabídne.

Co se nám líbí a nelíbí?

Fyzikální model, který je při tom vším realismu i poměrně zábavný, a umělá inteligence protivníků, kteří jsou příjemně agresivní.
Ve srovnání například s GT Legends nebo novou Forzou si jsou auta v GTR 2 přeci jenom dost podobná, ale to už je zkrátka realita závodů FIA GT.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama