Winter Sports 2011

Utíká to. Když si vzpomenu, jak jsme kdysi dávno pařili s bratrem geniální sportovní mix Winter Challenge od Accolade, přinutí mne to zamáčknout pomyslnou nostalgickou slzu. Ano, měla své mouchy a nebylo jich málo, ale nemohu si pomoct. Ani dvacet let od chvíle, kdy tato pecka vznikla, jsem neobjevil žádnou jinou hru, která by dokázala takto zábavně zpracovat zimní sportovní radovánky. Pravdou však zůstává, že vývojářské studio 49Games se už pěknou řádku let snaží vytvořit ultimátní sportovní hru, kterou by uchvátilo celý svět. Bohužel však většinou zůstává pouze a jenom u přání, když se podívám do minulosti, tak se jednalo povětšinou o tituly s prachbídnou hratelností. Rok utekl jako voda na horním toku horské bystřiny, v názvu série Winter Sports se změnila číslovka na 2011 a tvůrci se nás opět budou snažit přesvědčit, že jejich způsob zpracování zimní zábavy je ten správný. Inu…

Jako v zimní pohádce

Dnes to vezmeme poněkud obráceně. Málokdy se při recenzi zaměřuji nejprve na grafickou stránku věci, ale zde se jedná o to nejlepší, co hra nabízí. Devítka disciplín, které si pro nás autoři připravili, se dá hrát pohodlně ve fullHD rozlišení a při spuštění veškerých grafických efektů vypadá hra na podívání opravdu velmi, velmi dobře. Snad jediné, co místy nesedí zcela dokonale, jsou postavy – obzvlášť při krasobruslení, i když už to dávno není taková tragédie, jako tomu bývalo kdysi dávno. Zejména bych vypíchnul krásné rozostření při využití tzv. adrenalinu, díky němuž se závodníkův výkon na chvilku zlepší, tedy zrychlí. A i když by úroveň detailů mohla být vyšší, na Winter Sports 2011 se velmi pěkně dívá, obzvlášť pokud nehrajete a pouze koukáte kamarádovi přes rameno. Je ale také oč stát ze strany hráče, nikoli pouze pozorovatele?

Winter Sports 2011 nabízí rovnou devítku disciplín, přičemž nelze mluvit o nějaké velké recyklaci. Vedle sjezdového lyžování a freestyle sjezdu se na nás směje biatlon, skoky na lyžích, jízda na snowboardu, krasobruslení, short-track nebo třeba jízda na sněžném skútru. Hráč se přitom v kariéře stane jakýmsi manažerem devítičlenného týmu, kde se každý závodník specializuje na svou disciplínu. S tím jsou spojené i určité RPG prvky – po zvládnutém závodu lze vylepšovat různé atributy u jednotlivých sportovců, pokud ale chcete vylepšit skokana na lyžích, je nutné skákat, skákat a ještě jednou skákat. V podstatě se dá říct, že se tvůrci vydali správným směrem – budování týmu je určitě dobrým nápadem a do budoucna bych si dovedl představit i další rozšíření této idey. Co už však není ideální, to je rozložení závodů. Na výběr je pouze z výzev, jejichž obtížnost se zvyšuje snad geometrickou řadou, a přihláška na turnaj, kde si lze vybrat z předdefinovaného, anebo vlastnoručně postaveného. A zatímco u výzev se dá vysoká obtížnost pochopit, nemám zdání, proč se ostatních závodů účastní vždy pouze čtveřice týmů. Jistě, v biatlonu by se nároky zvýšily několikanásobně, ale u skoků na lyžích? Nějaká návaznost na reálná pravidla by se také hodila – pokazíte první skok? Nevadí, do druhého kola stejně postupují všichni. Navíc, pokud byste se chtěli zúčastnit s týmem nesoucím na hrudi českého lva, zklamu vás – na nevýznamné a v zimních sportech nic neznamenající Čechy se tradičně zapomnělo, škoda. Závodišť také není dvakrát mnoho, ale to už bývá u série Winter Sports zvykem.

Nemáš gamepad? Tak si trhni myší!

Představy o tom, jak by měla vypadat organizace hry, máme naprosto rozdílné od vývojářů, ale podstatná byla a bude hratelnost. Winter Sports 2011 se v tomto ohledu celkem daří, ale nutno připomenout, že bez připojeného gamepadu se do hry nedostanete. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme se stavět na hlavu, na uši, ale pro spuštění je zkrátka nutné mít po ruce gamepad. Jakkoli to může PCčkáře rozezlít, přináší to celkem pohodovou hratelnost. Osobně se mi nejvíc zamlouvaly skoky na lyžích, naopak míření v biatlonu si dovedu lépe představit na myši. Velmi zajímavě bylo zpracováno i krasobruslení, jemuž jsme se kdysi smáli – tentokrát připomíná Rock Band a ukazuje, že i tato disciplína lze zpracovat poměrně zábavně. Hratelnost navíc zpestřují jak výzvy, tak i již zmiňovaný adrenalin, jehož taktické využití je více než nutné pro výhru v závodě. A tím se pomyslným oslím můstkem dostáváme k dalšímu problému, kterým je minimum taktické přípravy a špatné informování o stavu závodu. Chápu, že čistý HUD vypadá velmi hezky, ale z hlediska praktičnosti bych volil klasickou časomíru spojenou s mapkou, kde by si šlo takticky rozvrhnout, v jakém místě trati využít adrenalin. Hratelnost se navíc kvůli minimu prostředí stane brzy dosti repetitivní, což následně může přinést stereotyp.

Winter Sports 2011 není špatnou hrou. Pokud patříte mezi fanoušky zimních sportů, budete se určitě bavit, nebo alespoň na chvíli. Po poměrně krátkém čase však zjistíte, že se mnoho věcí až nebezpečně často opakuje, a že problémů se hrou je mnohdy víc než dost. Takže tedy, co se týče hratelnosti, krok rozhodně správným směrem, co se týče náplně kampaně a dalších výše kritizovaných věcí, je ještě rozhodně nutné se zamyslet a pracovat. Stařičký Winter Challenge od Accolade tak v mých očích zůstává nepokořen, ale možná padne už za rok, kdo ví…