Wii Sports Resort Recenze Wii Sports Resort

Wii Sports Resort

Marek Švrkala

Marek Švrkala

18. 8. 2009 22:44 2
Reklama

Dlouho očekávané vylepšení ovladače konzole Nintenda Wii nazvané Wii Motion Plus se konečně přivalilo i do našich obchodů. Na Wiimote si jednoduše stačí připnout malý nástavec a za chvíli si můžete užívat přesnější snímání vašich pohybů. Nintendo k příležitosti jeho vydání připravilo také následovníka oblíbené sady sportovních disciplín Wii Sports, který dostal přízvisko Resort. Kompilace nabízí hned 12 různých sportů, přičemž mnohé z nich jde hrát odlišnými způsoby. Oproti pětici disciplín v původním Wii Sports jde o více jak dvojnásobné navýšení, přičemž z původního výběru zůstal jen bowling a golf. Zbylé hry jsou zbrusu nové. Některé lepší, jiné horší - nečekejte žádnou revoluci. Každá využívá zdokonalené ovládání jinak. Někde stačí uchopit Wiimote, jinde musíte zapojit i Nunchuk. Žádný revoluční posun nezaznamenala ani audiovizuální stránka hry. Roztomilá dětinská grafika plná vašich ksichtíků z Mii kanálu znovu dostane do varu asi jen ty nejmenší pařany.

Meč, pálka a luk – základní vybavení

Začněme rovnou tím nejlepším, co tahle gamesa, která se nejlépe hodí na pořádnou party s přáteli nebo na víkendové rodinné radovánky, nabízí. Osobně z tuctu her hodnotím jednoznačně nejlépe šermování, stolní tenis a lukostřelbu. Meč přesně odpovídá vaším pohybům s Wiimotem, pro krytí místo útoku stačí zmáčknout příslušné tlačítko. Vše je precizní, jednoduché a skvěle hratelné. Kdo by nechtěl Wiimote používat jako ostrou šavli? Z tří módů nejvíce zachutná duel s živým protihráčem, kdy se bojovníci údery vzájemně snaží vytlačit z určeného kruhu. Ani sekání přesně daným směrem na rychlost do kůlů v druhém módu a plnění misí v třetím módu Showdown, kde procházíte cestu lemovanou nepřáteli, nenudí. Levely jsou celkem vyzývavé i pro jediného hráče, jako jedna z mála disciplín. Postupem času se s neustávajícím přívalem protivníků musíte pořádně ohánět, útočit se i krýt. Šerm se vývojářům rozhodně povedl.

Podobně jako obyčejný tenis v původním Wii Sports připoutá i stolní tenis v pokračování. A to hlavně díky přímému multiplayeru pro dva hráče. Wiimote padne do ruky jako pálka. Nezbývá než odvracet míčky. Škoda jen, že nejde hrát také ping-pongovou čtyřhru. A konečně třetí z báječných disciplín - lukostřelba na terč. V ní musíte používat Wiimote i Nunchuk, kterým míříte jako byste luk napínali a vypustili šíp. Díky dobře nastaveným obtížnostem, kdy se při těch těžších terč začne hýbat nebo ho zakrývá překážka, je vše velmi vyzývavé a hratelné.

Létající talíř a golfový míček – také důležité pomůcky

Slušně jsem se bavil také u frisbee. To můžete hrát klasicky jako golf, ještě zábavnější je ale házení talíře na určený terč na zemi, přičemž vám frisbee při úspěšném zacílení zpátky aportuje sympatický čoklík. Haf haf! Pokud v letu talíř navíc propíchne nastražený balónek, získáváte další bodíky. Hra je jednoduchá a chytlavá hlavně díky tomu, že let frisbeečka až krutě odpovídá pohybu vaší ruky. Přesuňme se ke klasickému golfu, který byl obsažen už v původní pětici sportů z Wii Sports. Golfík je to samozřejmě v duchu všech her velmi arkádový a zaměřený hlavně na maximální hratelnost. Od svého předchůdce se dosti zdokonalila práce s pálkou, takže se u něj dá vydržet zase o chloupek déle. Vyřádit se můžete na dvou hřištích. Naopak bowling se až na několik detailů příliš nezlepšil. Výtky u něj mám hlavně k obtížnosti. Nepovažuji se za nějakého profíka, ale po pár hodech jsem v základním módu téměř neomylně srážel všechny kuželky. Stačilo zamířit a díky vylepšenému ovladači udělit náležitou faleš. Následné ztížení bowlingu umístěním překážky na dráhu a dalšími způsoby už trvanlivost moc nezvýší.

S počtem hráčů zábava graduje

Už na první pohled se nadějným jeví basketbal. Také zde jsou dvě základní možnosti. Buď můžete střílet spoustu balónů z různých pozic na koš (po pár pokusech o co nejlepší výsledek bohužel nuda) anebo hrát streetball. V něm si to rozdávají dva týmy složené z trojic basketbalistů. Mimo přihrávek, jež obstarávají analogová tlačítka, je nejdůležitější přesná střelba a bloky. Při hodu Wiimotem švihnete do vzduchu, jakoby jste házeli opravdový míč. Streetball je proti umělé inteligenci bohužel také velmi lehký, pro jednoho hráče tak brzy postrádá smysl. Tahle disciplína opět vyžaduje kamaráda, který se postaví proti vám.

Bez živého protihráče rychle omrzí i kanoe a cyklistika, hlavně kvůli stereotypu. Na kanoi Wiimote používáte jako pádlo. Zběsilým zabíráním můžete závodit, jak rychle dojedete v určeném časovém limitu do cíle anebo přímo ve splitscreenu soupeřit proti dalšímu hráči v závodu. Ten životnost této disciplíny alespoň trochu prodlužuje. Hra pro dva hráče ale bohužel většinou nezachrání ani cyklistiku. Zde Nunchuk a Wiimote slouží jako dva pedály, které freneticky střídavě zvedáte. Šlapat rukama je celkem nešťastný nápad. Nuda, která tak maximálně unaví.

Vzhůru do oblak – akrobacie a létání

Zejména kvůli prostředí jsou lákavé disciplíny pod hlavičkou Air Sports. Ve třech aktivitách ve vzduchu Wiimote vždy horizontálně kopíruje tělo (u letecké akrobacie) nebo letadýlko. To můžete prohánět po ostrově Wuhu, na němž se jednotlivé hry odehrávají, a objevovat různá skrytá místa. Klasicky se ale párkrát prolétnete a už není moc co dělat. Pak nezbývá než si to rozdat v leteckých soubojích s dalším hráčem. Vzájemně si nenásilně sestřelujete balónky. Na občasné nenáročné vyřádění díky jednoduchému a zábavnému ovládání celkem zajímavá záležitost. Neobyčejný pocit z pádu vzduchem pak dodává letecká akrobacie. S dalšími Mii postavičkami prostě seskočíte z letadla a v rychlém pádu se snažíte chytat za ruce, tvořit co nejpočetnější živé obrazce a za bodíky se nechat fotit. Opět nenáročná oddychovka pro jednoho hráče, která ale dlouho nevydrží.

Vzhůru do moře – prkno a skútr

Podívejme se znovu na moře. Osobně mě celkem bavil Wakeboarding. Wiimote stačí otočit a nakláněním na stranu určovat směr, kterým se na prkně vydáváte za člunem, jenž vás táhne. Na vzniklých vlnách pak můžete dělat triky. Pokud po nějakém tom hezkém kousku ustojíte i dopad, získáte body. A právě vše včas vycitovat pro hladké dosednutí na hladinu není nic jednoduchého. Druhá vodní disciplína – závody s motorovými čluny – pak sází hlavně na ovládání. Wiimote a Nunchuk zamíříte proti sobě, jako byste z nich měli volant skútru nebo motorky. Ovládat tímto způsobem svojí rychlou mašinu není snadné, musíte totiž pohybovat oběma rukama úplně stejně, což dá hodně zabrat. Ze dvou možných módů – ježdění slalomu na čas a závod dvou jezdců, opět jednoznačně vyhrává přímý multiplayer ve splitscreenu. Jestli se naučíte člun ovládat, abyste nevyjížděli mimo trať, můžete svést zajímavé souboje.

Všech dvanáct herních disciplín dává dohromady velmi solidní mix, který patří ke špičce party titulů. Rozhodně ale mohl být ještě kvalitněji namíchaný. Mimo samotné ztvárnění jednotlivých her skoro není co hodnotit. Vše tak nějak splňuje očekávání a navazuje na Wii Sports. Vizuální stránka je klasicky wiičkovsko-miičkovsky roztomilá, hudba neruší, zvuky jsou příjemným doplněním. Škoda, že rekordy nelze sdílet po internetu a porovnávat s ostatními. Porovnat je můžete jen lokálně na své mašině. Největší motivací tak jsou, vedle rozčileného výrazu potupeného kamaráda v některých multiplayerových hrách, takzvané stamps – známky. Ty obdržíte za různé výkony. Nic moc. Příliš nepotěší ani častá nutnost ovladač kalibrovat.

Nintendo vsadilo na stejnou kartu jako s Wii Sports, který lidé dostali přímo s nově pořízenou konzolí. Tentokrát si hráči gamesu mohou zakoupit (a mnoho určitě zakoupí) kvůli vylepšenému ovladači. Stále jde o velmi nenáročnou a intuitivní zábavu. Ve většině případů těží z upraveného ovládání, které sedne zkušeným hráčům i úplným nováčkům. Některé disciplíny vydrží déle, jiné jsou otázkou několika pokusů. Avšak jednoho hráče velmi rychle omrzí téměř všechny. Kouzlo party her spočívá v multiplayeru. Wii Sports Resort si tak rozhodně nejvíce užijete s kupou přátel, s nimiž se nejlépe soupeří v přímých multiplayer módech. Jen škoda, že disciplín podporujících simultánní multiplayer není více a v krabici s hrou nedostanete alespoň dvě rozšíření Motion Plus. Investice do pořádné zábavy se tak celk--em prodraží...

Wii Sports Resort
Wii Wii

Verdikt

Wii Sports Resort naplňuje papírové předpoklady. Nenáročná zábava pro všechny hráče se zaměřením na multiplayer. Jde o ideální kousek, jak pobavit víkendovou návštěvu a zároveň rozšířit své Wiičko o vylepšený ovladač. Pokud byste si ale hru kupovali pouze pro sebe, hodně se rozmyslete.

Co se nám líbí a nelíbí?

Solidní počet sportů, většinou intuitivní ovládání, dlouhotrvající zábava pro více hráčů, nenáročnost i pro nováčky, demonstrace možností Wii Motion Plus, pro děti ideální.
Roztomilé zpracování nesedne každému, některé disciplíny ovládání příliš neprověřují a navíc jsou jednoduché či stereotypní, pro jednoho hráče velmi brzy nudné, chybí více her podporujících přímý multiplayer, online možnosti.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama