Watch Dogs Recenze Watch Dogs

Watch Dogs

Jiří Bigas

Jiří Bigas

27. 5. 2014 07:01 48
Reklama

Jedna z nejambicióznějších her roku. Práce na ní trvaly šest let a do procesu se zapojili lidé z minimálně šesti studií. Odhadované náklady na samotný vývoj se pohybují okolo astronomických 68 milionů dolarů, tedy bez započtení investic do marketingu, které částku za přípravu hry jako takové mnohdy převyšují. To vše činí z Watch Dogs jeden z nejnákladnějších a nejriskantnějších projektů v historii videoher vůbec, a to dokonce i pro takového giganta, jakým francouzský Ubisoft bezesporu je. Ačkoli se stejná stáj pyšní celou řadou jiných extrémně úspěšných sérií, jako jsou Far Cry nebo Assassin's Creed, verdikt hráčů nad Watch Dogs je pro ni klíčový. Potenciální neúspěch hry by totiž studio tvrdě zasáhl, jelikož všichni počítají s tím, že dlouholetá produkce a nemalé investice vložené do vývoje nového konceptu a zkoušení originálních mechanismů se vrátí s dalšími díly. Jinými slovy, z Watch Dogs se musí stát další multimilionová série...

NOVÁČEK V EXKLUZIVNÍM KLUBU VELIKÁNŮ

Montrealská pobočka, která vývoj netrpělivě očekávané novinky vedla, si vytyčila nemalý úkol a nikoho nemůže překvapit, že výsledkem je vskutku obrovská hra. Svět Watch Dogs je gigantický. Ani ne tak prostým rozsahem, jako spíš množstvím aktivit, detailů, interaktivních prvků a vlastností. Díky nim se může bezprostředně po vydání směle měřit s těmi nejkomplexnějšími hrami a sériemi, mezi něž můžeme počítat nejen příbuzný Assassin's Creed, ale i Batmany od Rocksteady nebo koneckonců i Grand Theft Auto od Rockstaru. Jakkoli to v případě posledně jmenovaného slyší vývojáři Watch Dogs jen velmi neradi, srovnání obou titulů se nabízí doslova na každém kroku. A nejen proto, že jde o dvě tak ambiciózní akční hry zasazené do otevřeného světa. Stejně jako výše zmíněné tituly jsou i Watch Dogs doslova nabití obsahem, takže je zhola nemožné popsat beze zbytku tento rozkošatělý strom v celé jeho kráse v jediné recenzi. Můžeme vám jen popsat, které jeho plody nám zachutnaly nejvíce, a které nám naopak zhořkly v ústech a zanechaly podivnou pachuť na jazyku. Pakliže se ale nemá z recenze stát jen neosobní seznam vlastností a mechanismů, musíte se smířit s tím, že vám můžeme zprostředkovat jen částečný pohled na věc. Mnoho dalších věcí už budete muset odhalit sami.

Jakmile se v Chicagu trochu rozkoukáte, začnete tomuhle dobrodružství rychle přicházet na chuť.

Ze všeho nejdřív vás překvapí příběh. Nemile. Překombinovaná zápletka bohužel nedělá novince tu nejlepší vizitku, a to je nečekané zklamání. S ohledem na neoddiskutovatelné kvality hry je až s podivem, že autoři nevěnovali během mnohaletého a jistě nesnadného vývoje větší péči scénáři, který svým pojetím zdaleka neodpovídá vysokým ambicím hry a spíše živoří v jejím stínu. Hlavní hrdina Aiden Pearce svádí stereotypní souboj s démony minulosti, nebezpečnými a mocnými protivníky i vlastním svědomím. Jakkoli se autoři snažili zápletku zamotat, ani výsledný uzel nedovede skrýt její plochost a prázdnotu. Předvídatelná moralitka o moci informací, korporací i jednotlivce postrádá moment překvapení a její nevýrazní protagonisté zase skutečné emoce. V tomto směru montrealští vývojáři očividně zaostávají za protřelou konkurencí z Rockstaru, která díky bohatým zkušenostem dokáže příběh, postavy i dialogy servírovat s lehkostí a samozřejmostí, zatímco Watch Dogs se po celou dobu nevymaní z klišovitého souboje s Velkým bratrem, jemuž chybí hlubší reflexe nastíněných hrozeb. Rozhodně nejde o nějakou sofistikovanou kritiku moderních technologií, jak se mohlo zdát. Jakkoli zdrcující vám může hodnocení scénáře připadat, nemohli jsme jej u tak očekávané hry odbít s tím, že ujde. Faktem je, že v tomto směru vás hra skutečně neuspokojí.

NEPLAVEC HOZENÝ DO DIVOKÉ ŘEKY

Na vrub příběhu můžeme zřejmě připsat i vlažnější, respektive trochu nepřehledný a těžkopádný rozjezd, který ale není na poli her v otevřeném světě žádnou výjimkou. Jde o stejný a přirozený efekt, jako kdybyste poprvé spustili Black Flag nebo Skyrim bez předchozí zkušenosti s Assassins's Creed nebo The Elder Scrolls. Jakmile se však v Chicagu, které je vám kompletně k dispozici v celé své šíři v podstatě od samého počátku, trochu rozkoukáte, začnete tomuhle dobrodružství rychle přicházet na chuť. Základní kostru hry pochopitelně tvoří vaše schopnost nabourávat se do nejrůznějších systémů, ať už jde o mobilní telefony kolemjdoucích, soukromou elektroniku a nebo třeba městskou infrastrukturu. Aiden unikne pronásledovatelům v autě tak, že na dálku přepne semafory na křižovatce a způsobí řetězovou dopravní nehodu, zvedne sklápěcí most, nechá explodovat vedení páry, ve vhodný okamžik aktivuje na pěší zóně sloupky proti vjezdu aut nebo za sebou zavře bránu garáží. Svým mobilem přeruší komunikaci nepřátel, odláká je vábničkou, pronikne do okruhu bezpečnostních kamer, odpálí na dálku elektrické vedení, láká protivníky do pastí nebo přetíží výbušninu, kterou mají v kapse. Mobil je vaší nejsilnější zbraní, která vám pomůže dominovat v soubojích a přechytračit soupeře.

Watch Dogs
i Zdroj: Hrej.cz

To však neznamená, že byste se bez něj vůbec neobešli, nebo byla celá hratelnost postavena jen na hackování a práci s elektronikou. Ačkoli může titul na první pohled působit, jako by to byla jeho jediná a nejdůležitější přednost, skutečnost je velkým překvapením. Watch Dogs jsou totiž čistokrevnou městskou akcí stejně jako GTA. Pokud jste snad čekali, že řízení aut a klasická akce budou ve hře jen do počtu, budete velmi příjemně překvapeni. Jde totiž o mnohem lepší střílečku i stealth akci, než se všeobecně předpokládalo. Zatímco ovládání elektroniky někdy působí lehce toporně až vynuceně, klasická akce směle šlape v podstatě bez zadrhnutí.

DNA NEZAPŘE ZNÁMOU RODINU

JAK SE STÁT HACKEREM

- Aiden coby hacker čelí různým digitálním překážkám. Ty nejsnazší vyřeší pouhým podržením příslušného tlačítka. Pokud ovládá danou schopnost a zařízení, je hotovo během chvíle.

- Komplexnější výzvu už představuje celkem náročná minihra s usměrňováním digitálních signálů. Ta přichází ke slovu, kdykoli se potřebujete prolomit do nějakého zabezpečeného zařízení. Není příliš kreativní, ale umí potrápit.

- Asi nejzajímavější z hlediska hratelnosti je schopnost narušit uzavřené televizní okruhy a hledat si virtuální „cestičku“ do silně zabezpečených objektů skrze kamerové systémy, webkamery a čočky na hlavě strážců. Takto se můžete usazeni třeba v bezpečí auta jen svým pohledem vplížit hluboko na nepřátelské území, kde rozpoutáte peklo aktivováním a destrukcí dálkově ovládaných zařízení.

Watch Dogs za to v těchto momentech vděčí zřejmé příbuznosti s Assassinem i Driverem. Podobně jako v soubojích s templáři ani zde nechybí plížení, odposlouchávání nebo vloupání do zapovězených míst, kterých je kupodivu mnohem víc, než by člověk od městské akce čekal. Ke slovu přijde i parkour, ačkoli ten má k plynulosti a propracovanosti historické ságy daleko. Navíc je trochu škoda, že třeba tlačítko pro skok nebo útok obuškem je kontextové, a tyto akce tak můžete využít jen v momentech a místech, kde si to hra sama přeje. Očividnou příbuzenskou vazbu ke Driverovi zase titul nezapře, jakmile se ocitnete za volantem. Díky spolupráci s Reflections, kteří původně Watch Dogs zkoušeli coby prototyp nového Tannerova dobrodružství, je jízda na čtyřech i dvou kolech povědomým zážitkem, ačkoli mnozí škarohlídi tvrdí opak. Snad jen pohled z kabiny auta s rozmazanou přístrojovou deskou před vámi většinu hráčů příliš nenadchne. Nabídkou dopravních prostředků hra nemůže a zřejmě ani nechce konkurovat již mnohokrát zmiňované legendě. Na vodu se tak sice vydáte, ale do vzduchu už nikoli. Příjemná je naopak možnost nechat si jedno z přibližně šest desítek aut přistavit na nejbližší cestu.

Celkově pozitivní dojem z virtuálního Chicaga, které na rozdíl od Seattlu z Infamous: Second Son nepostrádá duši, pochopitelně podtrhuje nadstandardní technické zpracování. Jakkoli se spekuluje na adresu tvůrců o degradaci grafiky, vyprázdněných ulicích nebo sterilním světě, v praxi i přes nějaký ten zádrhel narazíte na řadu pozoruhodných momentů. Dokud neuvidíte Watch Dogs v pohybu na velké obrazovce, nemůžete jen ze statických obrázků a krátkých klipů docenit živou pulzující metropoli. Jakmile se přehoupnete přes opravdu dlouhý úvodní loading (hráli jsme verzi pro PS4), na nahrávací obrazovku narazíte jen zřídka, zpravidla při opakování nepodařeného úseku. Jakmile se ale do světa hry znovu vrátite a při jízdě na motorce rozvlní vítr Aidenův kabát, nebo se během dialogu zadíváte na ohýbající se stromy a trávu, určitě doceníte, jak věrně se podařilo vývojářům jejich svět oživit. Během akce se navíc dočkáte famózních světelných efektů, gejzírů jisker a explozí a efektních výpadků elektřiny v celém bloku. Technickému zpracování dělá čest i kvalitě zpracovaný krycí systém, solidní bullet-time a poměrně velkorysá destrukce prostředí. Na tom nic nezmění ani triviální debaty na téma, zda maják či kaluž vypadaly lépe na záběrech starých dva roky.

METROPOLE PLNÁ HRAČEK

Chicago pulzuje energií díky živoucím kolemjdoucím, kteří vedou své hovory, mají vlastní identitu i starosti. Zaskočí vás, když volají o pomoc nebo vás chtějí prásknout policii, pokud jim nestačíte mobil zkonfiskovat. Digitální metropole na každém kroku nabízí zajímavé vedlejší mise a aktivity, ať už jde o notoricky známé krádeže aut, přepadávání konvojů, zachraňování přepadených nebo dobývání nepřátelských území. Dojde i na virtuální hru ve hře díky rozšířené realitě a ke slovu přijde i několik ztřeštěných miniher, jako je třeba pekelná variace na Carmageddon nebo destrukce města za pomoci obřího mechanického pavouka. Ačkoli se rozsahem území nemůže hra rovnat GTA V, nechybí ani tady vedle samotné metropole klidné předměstí a klasický kopcovitý zapadákov. Zkrátit si cestu naštěstí můžete nejen rychlými přesuny mezi úkryty, ale třeba i funkční nadzemkou.

Single je náhle on-line

Každá recenze představuje velmi specifický soubor subjektivních postřehů. Jelikož si ale od multiplayeru ve hrách obecně udržuji spíše odstup, přejdu raději v tuto chvíli do ich-formy, abych podtrhl mou zaujatost. Musím přiznat, že jsem od hry více hráčů čekal asi něco trochu jiného a výsledek mi nepřijde nijak zvlášť výjimečný. Část módů v čele s on-line závody a týmovým zápolením připomíná spíše čtvrté Grand Theft Auto, které možnosti multiplayeru v otevřené městské akci teprve oťukávalo. Samotný nápad na spojení singlu a on-line složky do jediné hry je skvělý a z technického hlediska funguje docela dobře, zvlášť když uvážíme, že hráči plní odlišné role v závislosti na tom, zdali se ocitli v kůži oběti, nebo naopak predátora slídícího za kořistí.

U série Assassin's Creed jsme měli podezření, že se pro multiplayer původně singlová hra vůbec nehodí. Šikovná hra na schovávanou a kreativní přístup vývojářů k herním módům postaveným na konceptu „lovit a být loven“ nás nakonec přesvědčily o opaku. Právě Assassinem se zřejmě inspirovala dvojice podle mého názoru nejlepších on-line modů ve Watch Dogs. V prvním musíte sledovat nebohý a nic netušící cíl po předem danou dobu, aniž byste se prozradili. Ještě zajímavější je pak ale hackování soupeře, kterému se musíte nabourat do mobilu. Snažíte se splynout s davem a napadený musí útočníka odhalit dřív, než bude pozdě. Záleží jen na vás, zdali se vmísíte do hloučku lidí, nebo se ukryjete v autě postávajícím u chodníku. Důležité ale je nevypadnout z role a pokud možno simulovat „život“ virtuálních obyvatel města. Zatímco vy totiž vidíte sami sebe coby Aidena, váš soupeř místo vás sleduje model některého z obyčejných kolemjdoucích. A tak je tomu i naopak.

Dokážu si představit, že se v multiplayeru nakonec vyblbne k plné spokojenosti spousta lidí. Podle mě ale zůstala tato část hry někde v půli cesty. Za skvostným nápadem pokulhává výsledné zpracování, nebo možná potřebuje celkový koncept vyladit k plné spokojenosti všech. V každém případě, pokud jste - stejně jako já - získali z nějakého důvodu dojem, že hra více hráčů je podobně jako v GTA V klíčovou částí hry, bez níž se neobejdete, není tomu tak. Své fanoušky si jistě najde mezi on-line srdcaři, ale titul jako Watch Dogs by se podle mě obešel i bez multiplayeru.

Cenou za všechny tyhle legrace, které vás neustále svádí a zápolí o vaši přízeň, je paradoxně něco, co bychom mohli nazvat informačním smogem. Obrazovka je totiž neustále doslova znečištěna takovým množstvím sdělení, titulků, aktivit, kontextových tlačítek a infoboxů, až je to mnohdy skoro na obtíž. Tu a tam máte problém vnímat všechen ten mumraj najednou, ale správný hacker by se měl naučit plavat v oceánu informací. Podobně jako v případě grafiky je i hudební a zvukový doprovod silně ovlivněn digitální kulturou. Stylizace je to velmi zdařilá, co koneckonců jiného by měli vývojáři umět lépe napodobit, než právě estetiku virtuality, s níž se každodenně setkávají. Hackerské téma je ale stejně jako hackování samo spíše koloritem, do nějž je vše zasazeno. Vaše uši tedy soundtrack ocení, dáváte-li spíše přednost orchestrální hudbě před licencovanými písničkami, v pestrosti ale Watch Dogs za GTA rozhodně zaostávají.

S JÍDLEM ROSTE CHUŤ

Sečteno a podtrženo jde o výjimečný počin. Ať už svým rozsahem, nebo snahou zvládnout napoprvé vybudovat městskou akci bez kompromisů. I přes určitou nezkušenost autorů s tímto žánrem výsledek příjemně překvapil svou konzistencí a sebejistotou. Čekají na vás desítky hodin zábavy, ať už bude plnit jednu ze čtyř desítek misí rozdělených do pěti kapitol, nebo si půjdete svou vlastní cestou a necháte se pohltit širokým spektrem aktivit, které nabízí virtuální Chicago. Celá hra se navíc dočkala velkorysé lokalizace prostřednictvím českých titulků, které jdou dokonce tak daleko, že se v češtině zobrazují třeba i vzkazy na digitálních billboardech, které Aiden „znásilní“ svým chytrým telefonem.

Watch Dogs
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Wii U Wii U
Xbox Xbox 360
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Páté Grand Theft Auto zůstává neohroženo a nepokořeno. Ačkoli vývojáři tvrdí něco jiného, Watch Dogs jsou jeho přímou konkurencí a i když se pyšní řadou originálních nápadů, jejich produkt není bezchybný. Napříště to už možná nebude tak třeskutě inovativní, zato však vypilované ve všech směrech.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz