Wasteland 2 Recenze Wasteland 2

Wasteland 2

vaclavbednarhrej@seznam.cz

vaclavbednarhrej@seznam.cz

26. 9. 2014 14:56 7
Reklama

Od vydání Falloutu v roce 1997 už jsem se s prací Briana Farga setkal jen jednou, a to při recenzování hry Hunted: Demon’s Forge. Nutno říct, že její hraní pro mě bylo celkem utrpením, ten kus mi fakt nesednul. Přesto je to jméno, které i po těch letech pořád vyvolává velmi příjemné pocity a očekávání. Hlavně v nás, kteří jsme hráli všechny díly Falloutu desetkrát a stejně tak čehokoliv dalšího, co k žánru postapokalyptických RPG alespoň přičichlo. Díky Kickstarteru se teď boha z dávných časů podařilo přivést opět na svět, otázka však zní – je to návrat Ježíše, nebo spíš vzkříšení mumie?

První dojmy z Wasteland 2 jsou podle očekávání epické. Poctivé hrané intro, dobrá půlhodina strávená tvorbou čtveřice postav tak, aby byly připraveny čelit každé výzvě, a pak už první dávka textových dialogů, první depresivní lokace a první várka úkolů pro skupinu Rangerů zelenáčů. Všechno je přesně tak, jak to má být, takže člověkem začne naplno probublávat dosud opatrně zadržované nadšení – devadesátky jsou zpátky!

VYBLITÁ JE BARVA NAŠE

Musíte samozřejmě přistoupit na to, že Wasteland 2 je opravdu autentickou odpovědí na nářky všech staromilců volajících po návratu tradičních hodnot. Podle toho vypadá, a to po všech stránkách. Předně, Wasteland 2 rozhodně není hezká hra. Ale nemyslím to nutně jen negativně. Barvy vymazala jaderná válka, efekty tu nejsou veškeré žádné a i prostředí je poměrně chudé a staromódní. Zpracování detailů působí takovým tím dojmem, jako když hrajete starou hru předělanou do moderního rozlišení, pro které původně nebyla zamýšlená. Ale tohle jsme přece chtěli, ne? Pusťte si pro srovnání Divinity: Original Sin a dostanete epileptický záchvat.

Wasteland 2 je proto přesvědčivý návrat v čase a podobně strohé a nemilosrdné je to i se samotným hraním. Šipky ukazující cíl mise neexistují a čas od času asi budete muset řešení vygooglit, pokud nebudete opravdu tvrdě přemýšlet a zkoušet všechno možné. Velice, převelice snadno můžete také misi zazdít tím, že se ukvapíte nebo třeba jen zrovna nemáte nějakou schopnost dost rozvinutou. Jestli si zakládáte na tom, že všechny mise zakončujete happy endem, čekají vás hořké chvilky. Občas zabijete nevinné, občas pomůžete padouchům, občas si musíte vybrat, jestli vyhladíte magory a podpoříte fanatiky, nebo vyhladíte fanatiky a podpoříte magory. I značení předmětů důležitých pro splnění úkolů je přinejmenším nejasné, někdy funguje a někdy moc ne.

Občas zabijete nevinné, občas pomůžete padouchům, občas si musíte vybrat, jestli vyhladíte magory a podpoříte fanatiky, nebo vyhladíte fanatiky a podpoříte magory.

Dialogy obstarává hezky postaru vyjížděcí panel s textem, žádné vymazlené animace nejsou potřeba. Ve výjimečných případech dokonce musíte sami přijít na to, jaké slovo je zrovna potřeba použít, a hezky ručně ho naťukat do dialogového okna – i na tom může záležet vyústění mise. Problém je, že nepoznáte, kdy se o takový výjimečný případ jedná, a kdy ne. Takže asi tušíte, že Wasteland 2 velmi rázně oddělí opravdové fandy starých časů od herních hipsterů, pro které je to jenom módní retropóza.

A TEN O POLICAJTECH A ŽÁROVCE ZNÁTE?

Všechny aktivity se točí kolem dvou věcí – soubojů a objevování. Pro souboje potřebujete hlavně akční body a iniciativu, což ovlivníte základními atributy postav, a také dovednosti s konkrétními typy zbraní, kde pomůže investování bodů do daných schopností. Při objevování zase nejvíc oceníte schopnosti jako je deaktivace alarmů a výbušnin, odemykání zámků, páčení sejfů, probíjení zdí nebo různé typy ukecávání NPC postav. Základní atributy postavy nicméně nijak přímo neovlivňují schopnosti a nenajdete tu ani žádné speciální perky, v tomhle byl Fallout o něco komplexnější. Všech těch schopností je ale někdy trochu zbytečně moc. Vemte si například takový sejf. Někdy ho otevřete schopností otevírání sejfů (pozor, není totéž jako otevírání zámků), jindy je ale třeba použít hackování. Současně bývá napojený na alarm a ideálně ještě zajištěný výbušninou. Přitom je pravděpodobné, že potřebné schopnosti budou rozprostřené mezi více postav, aby všechny měly kapacitu zvládat investovat body i do zbraní. Takže ve výsledku kolem sejfu běháte jak parta prostatiků kolem záchoda, a do toho opakovaně nahráváte hru, když se vám dílo nedaří kvůli nízké úrovni schopnosti některé z postav. A že těch sejfů všude je nechutně mnoho…

Je přitom velký tlak na to, abyste rovnoměrně investovali do všech klíčových schopností a všechny měli v družině až sedmi postav nějak podchycené. Někdy pak jsou dokonce zbraně vyloženě na druhém místě, díky čemuž je sice o trochu napínavější rozhodování, do čeho cenné body investovat, velmi pravděpodobně ale také nikdy nezkusíte žádnou z méně klíčových schopností. A zatímco na sejf potřebujete celou armádu expertů, třeba házení výbušnin neovlivňuje vůbec nic (ani schopnost výbušniny) a zvládne to každá postava stejně.

POTEČE KREV, VAŠE KREV

Souboje jsou tahová klasika v nejryzejší podobě a opět platí, že jestli jste zvyklí hrát na jistotu a nepřátele drtit v prvním kole bez ztráty květinky, budete brečet bolestí. Často čelíte početní i technologické přesile, vysoce efektivních výbušnin se u obchodníků zoufale nedostává a z bitev budete odcházet znatelně ochuzení o vzácnou munici i podstatnou část životů. I proto si náhodné souboje při přesouvání mapou mezi lokacemi nejspíš vždy rádi odpustíte. Přestřelky jsou poměrně přímočaré, na to, že tvoří naprostou většinu herní doby, však ne v každém ohledu úplně dotažené.

Již tradiční bolestí je inteligence dočasných spojenců v podobě NPC, která se drží ruské školy vedení boje a s oblibou se nechají rozstřílet na maděru. Do hrobu si tak pochopitelně vezmou i šanci na úspěšné vyřešení questu. I když je jen omylem zasáhne některá z vašich postav, automaticky se hned vrhnou proti vám. Problematická jsou též zahájení přestřelek – zatímco nepřátelé bývají chytře rozmístěni u krytů, Rangeři obvykle stojí v jednom houfu bez možnosti krytí a první kolo jen útrpně inkasují zásahy. Pokud je nepřítel na vyvýšeném místě, dost obtížně se zároveň hledá místo, odkud ho lze trefit. A tak by se dalo ještě chvíli pokračovat…

Tento titul si na nic nehraje a nijak se nepřetvařuje, takže mu těžko můžete něco vytýkat – tohle je ve všech klíčových ohledech opravdu hra z devadesátých let.

Kvůli vyloženě nasíracímu zasekávání zbraní se rozhodně vyplatí investovat i do schopnosti jejich vylepšování, s níž můžete instalovat nejrůznější upgrady spolehlivosti nebo třeba dostřelu. To už ale samozřejmě není chyba, alébrž fíčura. Objevování nových a lepších zbraní obecně funguje hezky, průběžně dostáváte nové kousky s výrazně lepší účinností a ani novými zkušenostmi hra nešetří. Stačí pár větších soubojů a už můžete vesele rozdělovat bodíky. S ohledem na drsné souboje a omezené zásoby zdravotnického materiálu nicméně zpravidla ještě víc než bodíky oceníte to, že se postavy s novou úrovní plně uzdraví.

HODNĚ ZAPRÁŠENÁ KLASIKA

Wasteland 2 je krásné potvrzení trendu, který mi už nějakou dobu připadá stále znatelnější – že se po éře plynulosti a zjednodušování začíná i do velkých titulů stále častěji vracet stará dobrá obtížnost. Přitom si tento titul na nic nehraje a nijak se nepřetvařuje, takže mu těžko můžete něco vytýkat – tohle je ve všech klíčových ohledech opravdu hra z devadesátých let. A jako taková má i tu výhodu, že není vždy lehké odlišit, co už je chyba nebo nedotaženost, a co je ještě charakter.

Přesto z ní nejsem tak nekriticky nadšený, jak jsem čekal. Pravda, co slibuje, to dodává. Spoustu úkolů v postapokalyptické pustině, občas i poměrně spletitých, nemilosrdný svět, vyčerpávající tahové souboje, syrový boj o přežití s omezenými zdroji tváří v tvář ohromným hrozbám. Ale také k tomu přidává sporný design některých úrovní, vysokou repetitivnost v soubojích i při prozkoumávání lokací a pocit určité nevychytanosti. Jakoby autoři při betě nechtěli poslouchat připomínky komunity, nebo snad byli testeři až příliš nekritičtí.

Pokud hledáte adekvátního nástupce za postnukleární klasiky, nic lepšího teď nenajdete. Kdybych si ovšem měl vybrat mezi Falloutem 2 a Wasteland 2, volím bez dlouhého přemýšlení první variantu. Má pestřejší svět, větší spád a jeho orezlé šrouby jsou přeci jen dotaženější.

Wasteland 2
Windows PC
Apple Mac

Verdikt

Spousta her se snaží navázat na hry ze staré školy. Tohle JE hra ze staré školy. Na hráče je tvrdá, umí být depresivní a má své mouchy, za které se zjevně nijak nestydí.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama