Torino 2006 Recenze Torino 2006

Torino 2006

Václav Rybář

Václav Rybář

7. 2. 2006 23:43 3
Reklama

Není všechno zlato, co se třpytí. Moc rád bych se tu teď rozplýval nad kvalitami nové oficiální hry, která vychází u příležitosti startu olympiády, ale nebudu vám nasazovat růžové brýle. Tahle tradice licencovaných projektů trvá už nějaký ten rok, ale tvůrci jako by pokaždé doufali, že je spasí už samotná existence slavného jména. Není to zas tak dlouho, co se na obzoru vyrojily dvě konkurenční budgetovky – Ski Racing 2006 a Ski Alpin 2006. Obě pokrývaly divácky vděčné disciplíny sjezdu, slalomu a super G a i když bych k nim měl jisté výhrady, hrát je byla docela zábava a pokud rozeznáte jednoho sjezdaře od druhého, možná byste v jedné z nich našli zalíbení.

Historie se opakuje

U Torina 2006 bohužel podobně nadějná konstelace nehrozí, protože autoři se vydali špatným směrem už při návrhu samotné koncepce herního systému. Jako anonymní sportovec s polygonovým deficitem (o audiovizuálních kvalitách celého díla raději pomlčím, prostě to berme tak, že v dílnách vývojáře někdo už pěkných pár let nevyměnil kalendář a tak si všichni myslí, že dva stromy podél trati a trojbarevné kombinézy ještě nevyšly z módy) jste postaveni na start patnácti disciplín, ale po chvíli zkoumání zjistíte, že ve skutečnosti jich je pouze osm a zbývající jsou primitivními variacemi (proč neudělat tři různě dlouhé rychlobruslařské tratě a nevydávat to za různé disciplíny, na obale budou ta „vysoká“ čísla vypadat dobře).

Proč si vlastně ničím klávesnici?

Drtivá většina disciplín (vlastně bych měl napsat, že všechny, ale rád bych vám dal alespoň kapku naděje) je absolutně nezáživná hned z několika důvodů. Autoři upustili od tradičního mučení dvou kláves a zavedli svůj vlastní, vrcholně podezřelý systém, který spočívá v tom, že musíte ve správný okamžik zmáčknout tu správnou klávesu (nebojte se, nápověda je vyčerpávající). Většinou je to spíš o postřehu, než o nějakém „skillu“, jenže i když se jakž takž zlepšíte, hra vás nikterak neodmění. Vítěz disciplíny si jen chvilku postojí na mizerně načrtnutém pódiu, ale přiznejme si, že o to nikdy nešlo. Chtěli jste si vyzkoušet jaké to je, zajíždět podobné časy jako borci v telce, skákat stejně daleko jako Janda, případně si dát tu práci a přejmenovat anonymní protivníky na existující závodníky.

Tak na to rovnou zapomeňte. Tenhle luxus vám zkrátka Torino nehodlá nabídnout – žádné časy, žádné údaje v metrech… na konci každé disciplíny jste odměněni několika stovkami až tisícovkami bodů. Může to být ještě horší? Ano, může! Během závodů nemáte přehled o tom, jak si vedou vaši protivníci a ať už děláte cokoliv (jízda v protisměru po bobové dráze je bohužel zakázána… hra vás skutečně připraví o veškerou legraci), ospalí komentátoři ze sebe v jednom kuse sypou „skvělé“, „dokonalé“, „fascinující“…

Uplácat, prodat a rychle zapomenout

Taková je zřejmě taktika maníků ze 49 Games, kteří stojí i za zmiňovanou budgetovkou Ski Alpine 2006 (a její skorosestrou RTL Ski Jumping). Obě mají polofandovskou patinu, vnímáte je tak, že se parta nadšených Němců sešla v garáži a za pár týdnů si vyrobili hru, díky které jste se mohli na chvilku vžít do kůže elitních sportovců. Nulová očekávání, nulové nároky. U zpracování olympiády se ale doufá, že trochu šlápnete na plyn a to i v případě, že se zatím nikomu nepodařilo udělat solidní herní zpracování olympijských her (Accolade má zásluhy spíše sentimentální, však si vzpomeňte, že to taky nebyl žádný zázrak). Torino působí na první pohled dojmem, že to jeho autoři vzdali ještě před startovním výstřelem a narychlo splácali osm více či méně fungujících miniher, které by vás možná zabavily v autobuse na cestě z Prahy do Brna. A i to je možná na Torino trochu dlouhá stopáž, protože už po dvaceti minutách nebudete vědět, proč jste si vlastně tuhle hru nainstalovali.

Jasně, chtěli jste si užít olympiádu. Torino 2006 vám bohužel nedá oproti televizní obrazovce nic navíc, ba naopak, mohlo by vás připravit o nějaké ty iluze. Nedejte mu tu šanci, zkuste si prošmejdit web a najít nějaký ten olympijský freeware a držte letos palce nejen našim sportovcům, ale i hernímu průmyslu, aby za čtyři roky vychoval někoho, kdo by nám konečně mohl splnit olympijský sen i na PC.

Torino 2006
Windows PC
Xbox Xbox
PlayStation PlayStation 2

Verdikt

Po všech stránkách nepovedená hra, která se snaží hráče nalákat na slavné jméno. Není co pochválit a zkritizovat by se dalo snad všechno. Tahle hra by si zachovala čest snad jen ve chvíli, kdyby jí dávali zadarmo k rodinnému balení nanukáče.

Co se nám líbí a nelíbí?

Spousta barev a oficiálních log, nízké HW nároky, může si zahrát kdokoliv od kojence až po dědečka.
Mizerná prezentace, odfláknutý herní systém, který hráče nikterak nemotivuje, nízký počet disciplín, absence olympijské i jakékoliv jiné atmosféry.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama