Too Human Recenze Too Human

Too Human

Ulrik_

Ulrik_

2. 9. 2008 22:00 3
Reklama
Reklama

Budu špatným skaldem a vynechám dlouhou ságu o tom, jak Too Human až na třetí platformě našel svůj domov. Mnohem důležitější je totiž jak se mu v tomto domově vede teď. Too Human je příběhem severského boha Baldura (nebo česky Baldra), kterého potkal osud některým z nás známý a po dobře mířené ráně bratra Hoda se odebral do nebytí. Jenže nic není tak studené jak se zabije, zvláště, když jste bůh, a tak se Baldur, o poznání méně krásný než býval, vrací do Asgardu, aby pokračoval v boji proti nepřátelům lidstva.

Popatřte mocné brány Asgardu!

Pokud by mělo Too Human charakterizovat jedno slovo, použil bych stylovost. Tahle hra má svůj styl a těží z něj tolik, že ji odpustíte některá slabá místa a prvky. Samotné zpracování světa bojujících severských bohů jako společnosti na vysoké technologické úrovni, která zároveň ctí mystické rituály a umně tak kombinuje prvky nám známé se sci-fi prostředím, je magické. Pravda, na hráče klade určité vědomostní nároky. Jen ten, kdo ví, bude potěšen monumentálními havrany lemujícími vstup do Heimdallovy pracovny, potutelně se usměje, když zjistí, že Norny jsou umělou inteligencí přebývající v kyberprostoru, jejichž motivace nechápou ani sami bohové, jen ten, kdo má k jednotlivým aktérům nějaký vztah si užije narážky na rodinné vztahy uprostřed tohoto válečného bratrstva. Osobně jsem zaplesal jakmile v intru Baldur utne při boji v hodovní síni mechanickému monstru ruku a to vezme do zaječích. Když se pak z mise skutečně vyklubal lov na Grendela, uvědomil jsem si, že v téhle hře je víc, než mnozí jiní chtěli/ mohli odhalit.

Tvá raketa je mocná, mé kladivo je mocnější!

Jenže ani příběh a prostředí nemohou zastoupit samotné hraní. To je ve svém základu nejvíce podobné Diablu s poněkud sofistikovanějším a náročnějším bojovým systémem. Klikfest se nekoná, protože útoky zbraní na blízko provádíte pohybem pravé analogové páčky a v tuto chvíli se poprvé začne lámat chleba. Buď vám tento způsob sedne a vy si začnete užívat tu flexibilitu, kterou ovládání nabízí a nebo si nezvyknete a hru znechuceně odložíte. Průběh misí pak probíhá "tradičně". Ve striktně lineárních misích jdete vpřed, pobíjíte co vám přijde pod čepel meče (palcátu, kladiva, kopí...), sbíráte vypadlé předměty, porovnáváte v čem budou vámi vyžadované statistiky nejlepší a sem tam rozhodíte body do klasického stromu dovedností. K dispozici máte pět povolání, jejichž volba nedělá z hry odlišný zážitek, ale ovlivňuje váš styl hraní. Specialista na střelné zbraně se prostě na tornádo s čepelemi moc dobře přeměnit nedá. Podobně pak je jen na vás, jaká zbraň vám sedne. Po čase jsem zjistil, že mému stylu hraní mnohem více sedí meče a tyčové zbraně než silné, ale prostorově omezenější kladivo. Ač by se zdálo, že jde o drobnosti, při skutečném zvládnutí ovládání je rozdíl znát.

Na první pohled jednoduchý systém ovládání dvěma analogy totiž skýtá překvapivě dost prostoru na taktiku. Účinné je například úderem zbraně protivníka vyhodit do vzduchu, rychle přezbrojit na pušku či pistole a chvíli jej ještě v prostoru udržet proudem kulek. Hra si v tomto hodně půjčuje z japonského anime stylu, Baldur je tvrďák a provádí klasické "cool" věci jako skluz se zbraní vykřesávající jiskry, umí vyskočit a navzdory gravitaci chvíli nepřátele kropit z výšin a i v příběhu není nouze o šikmookou tragiku a strádajícího hrdinu.

Pekelné čáry toho parchanta Lokiho!

Jenže tvůrci nám toho naservírovali tolik, že jaksi zapomněli určité prvky testovat. Přehršel zbraní a částí zbroje vám časem zahltí inventář a vybírání toho nejlepšího se v nepružném interfacu stane otázkou minut - doporučuji horší předměty rovnou na místě likvidovat, ušetříte si spoustu nadávek. Také je poměrně obtížné udržet si přehled o všem, co chcete předměty a runami, kterými jdou některé z nich osadit, vylepšovat. Nejde zlepšovat všechny statistiky a tak časem zjistíte, že musíte bojovat s jednou zbraní, jinak vám vaše krásné brnění s bonusy na boj mečem bude s kladivem v ruce k ničemu. Otravnější než jed odkapávající z hadích zubů na uvězněného Lokiho (další ze skvělých scén, kterou řádně docení jen znalci oné mytologie) je pak probíhání monumentálních síní Asgardu, které sice vypadají nádherně, ale když v nich klušete podesáté (Baldur neumí sprintovat), proklínáte megalomanského architekta. Poměrně kontroverzním prvkem je samotná smrt. Mnoho hráčů si stěžuje na fakt, že úmrtí není nijak penalizováno, prostě padnete, přiletí valkýra a po animaci vás vrátí na místo blízké bojišti. Nepřátelé jsou stejně zraněni a tak kamikadze stylem jde udolat každý. Jenže Too Human není nejjednodušší hra a loadovat při každé smrti by bylo strašné. Navíc penalizace je zde skrze úmyslně nepřeskočitelnou animaci valkýry. Dvacet sekund trvá a vy čekáte...a čekáte. Osobně tento prvek považuji za mnohem lepší než tradiční save/ load, protože se drží logické návaznosti na mytologii světa a samotná doba oživení hráče motivuje, aby neumíral moc.

Rozporuplná je automatická kamera. Většinu času se dokáže natáčet tak, aby ukazovala co chcete vidět, ale sem tam zahapruje. Zrůdnost je ovšem tlačítko na srovnání kamery v Baldurově pohledu. Pohyb je příliš rychlý a totální dezorientace je zaručena. To se opravdu nepovedlo. Co se naopak povedlo, je ten návykový syndrom "ještě jednu místnost a jdu...tak ještě jednu...ale na té příští už fakt končím!". Co mne skutečně mrzí je ale neuzavřenost atraktivního příběhu. Další díly se plánují, ale čekat tak dlouho na dokončení rozvyprávěné ságy?

Too Human je nekompromisní hra. Buď vám zachutná a nebo jí budete nesnášet. Vyvaroval bych se ovšem odsudků, které často pocházejí z úst powergamerů (a nebo recenzentů, kteří chtějí mít exkluzivně první recenzi), kteří hrou prosviští, jen aby si udělali zářez na gamepadu, dialogy buď nevnímají nebo rovnou odklikávají a hlavní jsou pro ně číselné statistiky avatara. Too Human je totiž hrou s atmosférou, která se snaží každou cut scénou něco ukázat a říct. Ať jde o rozvíjení pozadí a charakterů vedlejších postav nebo o všudypřítomné narážky na mytologii a oprávněné chlubení se "hele, jak jsme pojali tuhle báji". Pokud vám jde jen o sběr předmětů a je vám fuk, jakým prostředím běháte, raději dejte ruce pryč. Too Human sice nabízí velkou replayabilitu, ostatně podobně jako v Titan Questu nemáte při prvním projetí kampaně šanci získat všechny silné předměty a opravdu účinné skilly, ale v tom jeho síla netkví.

Too Human
Xbox icon Xbox 360

Verdikt

Nejedná se o zlom v hraní, jen nám byla naservírována opravdu zábavná akční hra s prvky RPG, která předvádí několik dobrých nápadů, pár špatných, velmi atraktivní stylizaci a hlavně dějovou linku, která neslouží jen jako vycpávka mezi misemi.

Co se nám líbí a nelíbí?

Úžasná atmosféra a poutavý příběh, který nabízí nejedno téma k zamyšlení o lidskosti. Stylovost vizuálního zpracování. Nádherný hudební doprovod. Bojový systém je dobře navržený...
...jenže ne každému musí sednout do ruky a pak je po hraní. Systém (ne)umírání také může pár hráčů odradit. Menu by zasloužila přehlednější zpracování, příběh alespoň epizodický konec
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz