Titan Quest Recenze Titan Quest

Titan Quest

Lukáš Grygar

Lukáš Grygar

25. 6. 2006 22:58 92
Reklama
Reklama

Je mi úplně jedno, jestli je Diablo akční RPG, akční akce, klikfest, dungeon crawl, hack'n'slash, slash'n'hack, roguelike, cokoliv. Diablo není RPG? Diablo dělá ostudu všem RPG? Yeah, whatever, jak zpívá Liam Lynch. Diablo je jedna z nejprodávanějších her všech dob. Za dvojku dodnes vypláznete litr a ještě poděkujete. Kdo tvrdí, že Diablo nikdy nehrál, ten… nejspíš nelže, ale i nehrát Diablo vyjadřuje určitý postoj. Je přesně tím titulem v historii počítačového hraní, vůči kterému se musíte pozitivně nebo negativně vymezit, jinak jste odepsaní, out, mimo, pasé. Diablo je Duke Nukem 3D, Diablo je The Longest Journey (do podzemí, chichi). Diablo je Max Payne.

Brian Sullivan vymyslel Age Of Empires, založil Ensemble Studios, odešel z Ensemble Studios a založil Iron Lore Entertainment. Brian Sullivan se nechal slyšet, že Diablo je pro něj ideálním formátem, tudíž dává smysl, že první hrou Iron Lore není nic jiného, než ten nejočividnější klon Diabla II, jaký si lze na monitorech počítačů vůbec představit. Pokud jste od Titan Questu čekali něco zásadnějšího, něco velkolepého, co otřese herní scénou silou opravdického titána, je to právě Brian Sullivan, komu můžete spílat. Nejde o to, že by se snad hra nepovedla - naopak, Titan Quest určitě splňuje všechna kritéria, která lze od akčního RPG očekávat a vyžadovat. Je okamžitě přístupný, je tuze pěkný na koukání, je v něm plno nepřátel a plno předmětů, jimiž budete moct tytéž nepřátele bacit po hlavě, čenichu, ocasu a kopytu. Ale znamená to automaticky kotel zábavy? Nejsem si tak úplně jistý.

Tam a zase zpátky

Sullivanovou doménou je historie, takže nikoho nepřekvapí, že Titan Quest poctivě čerpá z bohaté kultury starého Řecka, ale nezastavuje se za branami Konstantinopole, nýbrž pokračuje dál na východ, přes Babylon, až do srdce samotné Číny (jen aby vás pak vrátil zpátky). Nenechte se každopádně zmást jasnou orientací propagačních materiálů na hrdiny ověšené bronzem, tady jde o mnohem širší nabídku, než jen chitón a sandály. Vše je patřičně velkolepé, vše je podloženo archeologickými poznatky a rozbory Homéra. Motiv samotné cesty je zcela jasně nejsilnější stránkou hry a ukotvuje nekonečné klikání do smysluplnějšího rámce. Ačkoliv se budete dle tradic žánru probíjet hordami nepřátel, ten pocit, že se probíjíte někam, že vaše práce s myší má nějaký konkrétní, skutečnou mytologií (není to oxymoron?) podložený cíl, celému Titan Questu hodně pomáhá. Jinak totiž nenabízí nic, čím by vás překvapil.

Nebo snad považujete za překvapující, že grafika je opravdu pokročilá? A opravdu hodně náročná na herní železo? Že stíny, vrhané loučemi, vypadají v jeskynních prostorách prostě báječně? Že pyramidy jsou uchvacující a přístavy plné života? Že nepřátel tu pobíhá vážně hromada a většina z nich je a] obšlehnutá z Diabla, b] obšlehnutá ze Souboje titánů? Že vás příběh zavede na spoustu dobře známých turistických „hotspotů“, jako je Akropole, Visuté zahrady Semiramidiny, Velká čínská zeď…? Je jistě chvályhodné, že Iron Lore dělají věci ve velkém a nezapomínají u toho na sympatické detaily, ale uvědomujete si, čím je vycpán veškerý čas mezi turistickým bodem A a turistickým bodem B? Pojídání klobásek, zmrzliny, a následné zvracení ve čtyřicetistupňových vedrech za stánkem se suvenýry a pohlednicemi 'Pozdrav z Hellas' to není. Navíc je ve hře všudypřítomný paradox, kdy autoři věnují obrovské úsilí a zdroje k vytvoření co možná nejefektnějšího dojmu zašlých časů a zároveň dělají vše pro to, abyste náhodou nezapochybovali, že Titan Quest je závodem v nahánění zkušenostních bodů, že celý ten jeho vnitřní rytmus zůstává chladnější obyčejné matematické rovnice.

Instantní hrdinství

Zpovykaným skuhráním ale nepopírám fakt, že když je Titan Quest zábavný - a to se mu kupodivu stává docela často - je zábavný a návykový jako málokterý konkurenční titul. Ahoj Dungeon Siege, ahoj Sacred! Namachrovaný hrdina dokáže s patřičně mohutnou zbraní posílat nepřátele na špičky okolních skal (fyzika), namachrovaný mág sesílá jeden blesk a ohnivý kruh za druhým (pixel shadery) a namachrovaný lovec to vše pozoruje z povzdálí a ukazovákem konejší tětivu svého luku (svačina). Vývoj postavy je / jaké překvapení, omdlévám, rychle sem s kýblem ledové vody! / klasickým stromem z Diabla, ale přimíchává navíc pár dalších inspiračních zdrojů. Výsledkem je pak velmi solidně navržený systém, který dává spoustu prostoru k formování vlastního herního stylu a na to RPG hráči slyší jako námořníci na vábení mořských sirén.

Ani na vteřinu tak nepochybujte, že by se Titan Quest na trhu ztratil. Má všechny trumfy potřebné k nastoupení na trůn žánru a nebojí se je použít. Budou ho hrát masoví hráči i ortodoxní tvrdé jádro, budou ho hrát sami ve svých doupatech i s dalšími ztracenci v internetových kavárnách. NEhrát ho se časem opět stane postojem, kruh se uzavře a Brian Sullivan bude usínat s pocitem skvěle odvedené práce.

A balíkem stodolarovek v matraci, ovšemže. Nic proti zaslouženému finančnímu úspěchu!

Obrana Sullivanova?

Nedávno jsem si onde na internetu přečetl:

Ráj
Je přesně takový
jaké je místo,
kde právě jsi
Jenom mnohem, mnohem
Lepší

Klidně mi nadávejte do nenapravitelného poety, ale svým způsobem to na tuhle nádheru sedí lépe, než sto sebebarvitějších přirovnání. Titan Quest je naprosto bez debat rájem pro každého, kdo si diablovky zamiloval a nemá proti jejich zkostnatělému přístupu k hratelnosti sebemenších výhrad. Jenže dost dobře mohl být i lecčím zajímavějším, ať už skrze zvolené téma nebo horlivý pokus o napodobení perfekcionismu à la Blizzard. Nikdo soudný po něm nechce tuny dialogů z Planescapu, ale takhle bez vlastních nápadů je to jenom dobrá hra a jak moc dobrá? Inu, nepřišel mi třeba ani zdaleka tak zábavný, jako svého času opomíjený Blade & Sword, ale ten zase nepřišel zábavný devadesáti procentům herní planety, tak si to budete muset vztáhnout k vlastnímu vkusu a preferencím. Jak moc máte rádi řeckou mytologii? Jak moc vás baví donekonečna klikat?

Titan Quest
Windows icon PC

Verdikt

Titan Quest je „dokonalé“ akční RPG, ale je na místě pochybovat, jestli celý tenhle žánr dávno nepatří mezi žánry vyčpělé. A především - jestli by velkolepým ambicím Titan Questu neprospěl razantnější přístup, než jen 1:1 kopie Diabla s pokročilejší grafikou (a zajímavějším prostředím, budiž).

Co se nám líbí a nelíbí?

Historické krajiny, cesta na dálný Východ.
Spočítejte, kolikrát se v recenzi objeví Diablo. To není dobře.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz