The Vanishing of Ethan Carter Recenze The Vanishing of Ethan Carter

The Vanishing of Ethan Carter

Miroslav Václavík

Miroslav Václavík

10. 10. 2014 11:28 2
Reklama
Reklama

Už před vydáním hry jsme z prequelového komiksu věděli, jak se příběh rozbíhá. Paul Prospero – detektiv s nadpřirozenými schopnostmi – dostává dopis od jistého Ethana Cartera. Chlapec se na něj obrací jako na poslední záchranu před temnou silou, která již stihla postihnout celou jeho rodinu. Vy se tak v roli Paula vydáváte do Red Creek celou situaci vyřešit.

Než poprvé vkročíte do Red Creek, připravte si pěknou zásobu dechu – na chvíli se vám zastaví. Krásná panoramata se rozprostírají kolem vás, do uší vám zní nádherná hudba s decentně prostupujícími ambientními zvuky a vy se do místních lesů, jezer a hor zamilujete. Hudba se navíc naprosto plynule mění na základě toho, kam se zrovna díváte, kde se nacházíte a co řešíte. Audiovizuální hody, jež vám vývojáři přichystali, si budete užívat v průběhu celé hry a nemusíte se ani chvilku bát, že by vás snad časem přestaly ohromovat.

TO JE VRAŽDA, NAPSALA MOC SNADNO

Jakmile se oklepete z krás, které na vás z monitoru vystoupí, se budete muset vrhnout do svého úkolu - tedy rozluštit záhadu vražd, které se v Red Creek udály. Jako správný detektiv začínáte kompletací důkazů, kterých je ke každému případu necelá desítka. Hledat musíte pořádně, na rozdíl třeba od L. A. Noire zde nemáte ani vyznačené území, které prozkoumat. Intuice a zdravý rozum si tak alespoň na krátkou dobu přijdou na své a na základě již objevených indicií objevujete další. Část důkazů se navíc překrývá a vy postupujete dál ve vyšetřování jejich správným doplňováním.

V momentě, kde objevíte a zkombinujete vše potřebné, vám bude umožněn vstup do paranormální dimenze. Zde musíte ze statických holografických výjevů chronologicky poskládat jednotlivé části vraždy a následně si přehrát příběh k ní vázaný.

The Vanishing of Ethan Carter

Celý systém vyšetřování je sice vyveden efektně, ale až moc benevolentně a člověk prakticky nemůže šlápnout vedle. Pokud se vám po sesbírání jednotlivých indicií nepodaří poskládat příběh ze vzniklých sekvencí hned, máte druhý pokus… a třetí… a čtvrtý… Prostě jakákoliv motivace v podobě penalizace chyb tu není a hra vás tak trochu odradí od toho pořádně promýšlet každý další krok. Přesto je hlavní mechanismus hry zábavný a vzhledem ke krátkosti celé hry, kdy se dostanete pouze k několika vraždám, se budete pokaždé bavit jejich řešením. Vždy ale o maličký kousek méně.

Kromě vražd se můžete těšit i na několik „vedlejších misí“, pokud to tak lze nazvat. V částech, které do příběhu zdánlivě nepatří, vývojáři naplno rozjeli svou představivost a očekávat tak můžete cokoliv. Jestliže se budete chtít podívat do rozličných světů (pokud hru hodláte dohrát, nemáte na výběr), jež jsou vždy odbočkou z toho hlavního, čeká na vás jako vstupní test logická hádanka. Přijít na to, že jde o hádanku, je však mnohdy těžší než samotné řešení a svůj sval mozkový si tak během nich rozhodně nenatáhnete. Zde ale člověk během hraní nejvíc naráží na to, co tvůrci hned zpočátku proklamují – v průběhu hry vás nikdo nebude vodit za ručičku. Vy se tak dostáváte do zvláštní situace, kdy spíš než že nevíte, jak puzzle řešit, luštíte to, zda ho opravdu řešit.

I BEZ POMOCI NENÁROČNÁ ZÁBAVA

Na všechno jste od spuštění hry a vykročení z tunelu sami. Žádný HUD, žádné ukazatele, žádná mapka. Jen vy a údolí poseté mrtvolami. Alespoň tak vše zpočátku vypadá. Zprvu krásná myšlenka, že vás vývojáři nechají napospas vašim schopnostem a neschopnostem, postupně trochu zošklivuje. Nejdřív zjistíte, že svět není tak úplně otevřený, následně necháte hru vyřešit všechny vraždy za vás a nakonec odkryjete fakt, že celý svět musíte projít přesně tak, jak tvůrci chtěli, aby bylo možné udržet hráče u silného příběhu.

Hlavním tahákem hry je však bezpochyby skvěle napsaný příběh, kvůli kterému jste hře schopni odpustit ledajaký ústupek vývojářů.

Je vidět, že se tvůrci sami perou s v podstatě neslučitelnou dvojicí – otevřený svět a silný příběh. Chtějí vám nechat co nejvíc samoty a rozhodování, nakonec vše ale sklouzne tam, kam jednoduše musí. Naštěstí to však nebolí tak moc, jak by jistě mohlo.

PŘÍBĚH NA PODTRŽENOU JEDNIČKU

Hlavním tahákem hry je však bezpochyby skvěle napsaný příběh. Kvůli němu jste hře schopni odpustit ledajaký ústupek vývojářů, který vede k co nejpřímějšímu prožití dějové linky. Celou dobu si budete v duchu říkat, jak je evidentní, že za „tím“ něco je, ale konečné rozuzlení rozhodně nedokážete rozklíčovat předem a všechno vám do sebe zapadne až po úplném dohrání. Po něm přichází zvláštní svrbění v břiše, které vydrží ještě pěkných pár minut po vypnutí hry.

The Vanishing of Ethan Carter

Po dohrání budete hrou najezení do polosyta – hlad už mít nebudete, ale za pár hodin vám vytráví a chtěli byste víc. Samotnou hru dohrajete snadno za tři čtyři hodinky a víc z ní nevymáčknete. Hra je z principu pokaždé naprosto totožná a každý další průchod tak nebude přinášet nic nového. A vzhledem k tomu, jak moc si The Vanishing of Ethan Carter zakládá na příběhu a vyšetřování neměnících se vražd, motivace si hru znovu zahrát je minimální. Třeba spíš za pár let, až budete chtít vzpomínat na staré dobré časy s paranormálním detektivem Paulem Prosperem.

The Vanishing of Ethan Carter
Xbox icon Xbox One
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 4

Verdikt

The Vanishing of Ethan Carter je výbornou záležitostí za pár korun, která nadchne po mnoha směrech – paralyzující audiovizuální zpracování, zajímavé odbočky ze světa hrdinů a silný příběh. Škoda jen menší náročnosti a kratší herní doby. Jde o takové espresso – je ho málo, ale chutná božsky!

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz