Name: The Settlers VI: Rise of an Empire
Item: The Settlers: Rise of an Empire
Rating: 7
Author: Tomáš Nadrchal

Reklama

Zlí jazykové tvrdí, že v herním průmyslu chybí jakákoliv snaha o originalitu, a že v současné době vycházejí pouze pokračování zažitých sérií či tituly stavějící na jejich konceptech. Pohled na číslovku u názvu dnes recenzovaného pokračování budovatelské strategie The Settlers, tentokráte s podtitulem The Rise of an Empire, by jim mohl dát za pravdu. Šestý díl dovršuje půltucet, mají Osadníci po necelých patnácti letech vývoje hernímu světu stále co nabídnout? Věřím, že ano.

Dělání, dělání, to nám chmury zahání

Po nainstalování, výběru atributů vaší postavy jako jméno, pohlaví či vzhled erbu se opět přesuneme do doby, kdy mořské vody okupovali agresivně smýšlející Vikingové, do středověku. Nováčci v sérii zajisté ocení velmi detailně zpracovaný tutoriál, v němž autoři během ukázkové mise vysvětlují základní prvky ovládání. Průvodní mise rozhodně nepůsobí dojmem vodění za ručičku, naopak spíše evokuje dojem skutečného hraní, což lze jen a jen kvitovat.

Základní kameny The Settlers jsou stále stejné a neměnné, hráč musí v honbě za splněním cíle vytvořit fungující a prosperující město, v němž se budou jeho obyvatelé cítit šťastně. A tak postavíte budovy pro dělníky, kteří mají za úkol sběr surovin. Pro to, aby mohli vykonávat takto tvrdou práci, ale musejí mít pravidelný přísun energie v podobě potravin. Je libo chléb či uzenou rybu? Není problém, ale v tom případě je třeba postavit rybárnu, aby měl rybář kde odpočívat, dále pak udírnu, do níž se šupinaté úlovky nosí ke zpracování. Veškeré suroviny se pak skladují ve skladu, odkud si je následně může vzít ke zpracování další řemeslník.

Zamrzí ale, že osadník není schopen odevzdat předmět do jiné budovy než právě skladu. Nastávají pak komické situace, kdy například udírna sice čeká na rybu, aby mohla pokračovat v produkci, ale rybář, jenž bydlí hned vedle udírny, si radši udělá sedmkrát delší procházku do centra města, než aby jí poslušně odevzdal sousedovi. Tento fakt působí směšně při prvním pohledu, jako by se sousedi neměli rádi. Ve chvíli, kdy nutně potřebujete dát pracantům najíst, se ze směšného ale stane iritující. Celkově byl systém zpracování surovin velmi zjednodušen, což umožňuje více se soustředit na ostatní aspekty hraní.

Novoty ve zpracování

Novinek oproti předchozím dílům bylo představeno hned několik, k těm nejzásadnějším patří zavedení hrdinů a teritorií. A zatímco hrdinové mají význam spíše kosmetický (před každou misí si vyberete jednoho, který má dle vás ty nejlepší schopnosti, přičemž valná většina je téměř nepoužitelná), teritoria přinášejí poněkud odlišný způsob strategie těžení surovin a obsazování území. Chcete-li rozšířit své pole působnosti o další část kraje, musíte ve vyhraničené lokalitě vystavět vojenskou stavbu jako třeba strážní věž. V tu chvíli spadne celá oblast do vaší správy a můžete si dělat, co vás jen napadne, od stavění budov až po zmiňované těžení surovin. Odpadá tak mnohými jedinci oblíbené parazitování na protivníkových zdrojích. Rozporuplně působí obsazování cizího teritoria – po získání nepřítelovy vojenské budovy se doslova rozpadnou veškeré ostatní stavby v oblasti, a tak tento postup neposkytuje krom získání území žádnou další taktickou výhodu.

Samotné mise patří mezi ty nejlepší, jež byly v celé sérii kdy navrženy. Úkol střídá úkol, přičemž se nejedná o žádné stupidní „nasbírej 50 kusů dřeva“, ale o velmi logicky založené postupy. Chcete-li například obchodovat se sousedním domorodým kmenem, musíte jim opatřit patřičný počet jednotek dané suroviny, která se ale dá těžit pouze ve druhé domorodé vesnici. Její obyvatelé nejsou proti těžení, ale aby to nebylo tak jednoduché, pošlou vás zařídit opět něco jiného, a tak mise plynou a plynou, že mnohdy nebudete vnímat čas. Jistě, postupem času se objeví stereotyp způsobený neustálým stavěním téměř totožného města, ale rozmanitost úkolů tuto skutečnost více než vynahrazuje.

Fauna a flóra jako z omalovánek

The Settlers si od nepaměti zakládají na roztomilosti a barevnosti svého grafického zpracování a páté, potažmo šesté, počítáme-li výroční remake druhého dílu, pokračování se rozhodně od tohoto stylu nehodlá odvrátit. Naprosto překrásné scenerie, jež se co do detailnosti mohou rovnat s absolutní špičkou, si mnozí z vás na první pohled zamilují. Při bližším pohledu lze vidět takové detaily jako volně rostoucí slunečnice, bobra potulujícího se kousek od řeky, houfy komárů nad močály, jednotlivá stébla trávy, atd. Obrovská míra smyslu pro detail je vidět také na zpracování jednotlivých ročních období, zelené prosluněné jaro střídá parné léto, následuje barevný podzim a krutá zima. Nejde ale pouze o kosmetické změny, v suchu se nedaří rostlinám, za mrazu musí zůstat doma rybář a vůbec veškerá rostlinná výroba musí být pozastavena. Na severu je to ještě horší, když je třeba se po většinu roku potýkat s teplotami okolo nuly, zatímco na jihu jsou problémy zase opačného rázu. S tím vším musí hráč při vymýšlení taktiky počítat, a tak je třeba uložit do skladu patřičné zásoby na horší časy, kdy se budou rozhodně hodit. Skvělé, nemyslíte?

Abych jen nechválil, i noví Osadníci mají své stinné stránky. Co se týče hratelnosti, vytkl bych zejména nemožnost urychlit čas, což násilně prodlužuje dobu hraní a také umocňuje pravděpodobnost nástupu nudy na scénu. Během testování se mi také několikrát stalo, že se program z ničeho nic sesypal, anebo že se objevily chybové hlášky. Škoda, přeškoda, vždyť by stačilo nechat si o trochu více času na vyladění.

The Settlers VI bezesporu patří k tomu nejlepšímu, co bylo v sérii vytvořeno. Nabízejí několik novinek, jež potěší jak staré matadory, tak i začínající nováčky. Zjednodušený systém ovládání, rozdělení mapy na teritoria, střídání ročních období a parádní grafické zpracování hovoří pro nové Osadníky. Jen ty bugy, ty bugy…

Verdikt

Nebýt velkého počtu chyb, mohli by šestí Settlers aspirovat na titul nejlepšího dílu v sérii. Takto musíme počkat, až autoři své lehkomyslné počínání napraví v některém z následujících patchů.