The Bard's Tale IV Recenze The Bard's Tale IV

The Bard's Tale IV

Adam Zámečník

Adam Zámečník

11. 10. 2018 11:20 2
Reklama

Stejně jako Richard Garriot se i Brian Fargo, zakladatel studia inXile, rozhodl oživit starou RPG sérii The Bard’s Tale s pomocí Kickstarteru. Toto nebylo poprvé, kdy vývojáři z inXile využili hráčských příspěvků. Po úspěchu Wasteland 2 a Torment: Tides of Numenera tedy došlo i na The Bard’s Tale, sérii jejíž poslední pořádný díl vyšel před 30 lety.

30 LET?

Přestože si čtvrtý díl The Bard’s Tale zakládá především na obtížné hratelnosti, největší počáteční výzvou bylo jeho samotné zapnutí. V původním stavu byl totiž The Bard’s Tale IV naprosto prolezlý bugy a technickými chybami. Pokud se hru samotnou dovedlo vůbec zapnout, řady dalších chyb téměř znemožnily průchod počátečními úrovněmi. Sliby rychlé opravy však vývojáři z inXile dodrželi, přestože je hra stále plná menších bugů. Okamžité uznání své chyby a promptní oprava však dokazuje, že The Bard’s Tale IV stojí přinejmenším za zkoušku.

Svět The Bard’s Tale byl sice zachráněn před zlem již třikrát, ale zlo si našlo svou cestu i tentokrát.

O něco menší překážkou je zorientování se ve světě The Bard’s Tale samotném. Narozdíl od technických nedostatků ale inXile nezapomněli na generace hráčů, které v době vydání třetího dílu ani nebyli na světě. 30 let je přeci jen 30 let. V krátké hrané sekvenci hra vysvětluje vše potřebné. Svět The Bard’s Tale byl sice zachráněn před zlem již třikrát, ale zlo si našlo svou cestu i tentokrát. Využití hraného videa odkazujícího na přebaly původní trilogie zároveň poukazuje na to, že nový díl v ničem nezanevřel na odkaz původních her. The Bard’s Tale IV je zcela tradičním „vysokým“ fantasy, kde opilé bardy doplňují elfové, trpaslíci a jiné bytosti. Ať už se jedná o fanatické církve nebo nevraživost mezi lidmi a dalšími rasami, reálie tohoto světa budou většině příznivců žánru připadat přinejmenším povědomé.

RYCHLE PRYČ ZE SKARA BRAE

Tuto ohranost typických fantasy archetypů si vývojáři naštěstí uvědomují, a namísto dlouhých vysvětlivek hráče pouští do světa. Stačí 10 minut a hned je hlavní hrdina a jeho družina na útěku před úřady. Zbídačené město Skara Brae střídají místní katakomby, které hráče uvádějí do hratelnosti. Navzdory menším úpravám je The Bard’s Tale IV stále dungeon crawlerem se vším všudy. Přitom se tomu tak v první hodině nezdá. Hráč je pobízen k plížení se v ústraní mapy v domnění, že záleží na stínu. Stejně jako v jiných dungeon crawlerech však nakonec záleží pouze na počtu políček oddělujících hráče od protivníka. Mapy v The Bard’s Tale IV se sice zdají jako vcelku otevřené a nelineární, opak je však pravdou. Vše se nakonec stejně vrací k rozložení map na mříž jednotlivých políček, po kterých se hráč postupně přesouvá.

Tradiční výstavba úrovní ale nebrání rozloze. Linearitu úvodních lokací brzy střídají spletité kobky plné skrytých zákoutí a hlavolamů. Některé z hádanek se po chvíli sice začnou opakovat, ale naštěstí se zdaleka vyhybají mdlému hledání klíčů. Puzzle, zahrnující kupříkladu míchaní barev či odehrání správné zvonkohry, dělají průchod dungeony nepochybně zábavnější. Většina z lokací zároveň skrývá místnosti s lepší výzbrojí, která se v případě The Bard’s Tale IV opravdu hodí. Tomuto dopomáhá i grafické zpracování a stylizace, které se postupem hry zlepšuje, přestože není ze začátku zrovna vábné. Většina pozdějších lokací se vyhybá nudné šedi kobek a oplývají drobnými detaily. Výrazně spolehlivější je zvukové zpracování a hudba, které v The Bard’s Tale IV vynikají. Jadrné skotské akcenty některých postav doplňují keltské motivy a šumy jeskyní. Jednotlivé postavy družiny se při průchodem jednotlivých dungeonů zároveň baví a hláškují, což dále buduje atmosféru tlupy ošlehaných hrdinů. Jen je třeba se dostat skrze prvních pár hodin, které se utápí v nudné šedi a upatlaném zpracování.

VÍNO

Nejvíce času však hráč stráví bojem, který je nepochybně tím nejzajímavějším na The Bard’s Tale IV. Narozdíl od kupříkladu takového The Legend of Grimrock se zdejší bojové pole rozdělí do mřížky 4x4, kam si hráč rozdělí jednotlivé postavy. Narozdíl od dosti nepřehledného inventáře je toto rozložení nesmírně přehledné. Jednotlivé postavy čerpají ze společného počtu tahových bodů, za které útočí, kouzlí či používají různé schopnosti. Všechny schopnosti mají přesně dané účinky a působení, což výrazně omezuje hru náhody. Vše proto stojí na hráčově rozmístění jednotlivých postav a použití správných schopností ve správnou chvíli. Jednoduchost základních pravidel skrývá hluboký systém podle kterého se musí hráč vést. Magie se tu velmi rychle projeví jako klíčová, vzhledem k rozložení bitevního pole na mříž. V případě, že má protivník silnou jednotku, která ale dokáže útočit pouze z první řady, stačí daného nepřítele přemístit pomocí levitace a boj je hned lehčí.

The Bard's Tale IV
i Zdroj: Hrej.cz

Přestože systém tříd nabízí pouze 4 tříd hrdinů, a to sice barda, čaroděje, lapku a válečníka, každá z tříd nabízí několik specializací s odlišnými dovednostmi. Takový válečník proto může bránit zbytek postav, zuřivě útočit jako barbar nebo podporovat zbytek družiny různými pokřiky. Nejzajímavější třídou ale je bard, jehož opilství z něj dělá jak podpůrného člena družiny, který svými písněmi zbytku zlepší morálku, tak zoceleného bijce. Stačí se napít trochy vína. Tyto specializace si lze zvolit v rozsáhlém stromu dovedností, který zároveň předchází obvyklému problému, kde si hráči dokáží odemknout každou možnou schopnost. Zde dostane za každý level jeden bod a to je vše. V porovnání s jinými RPG je toto nucení k rozhodnutí osvěžující a z každé nové schopnosti dělá událost. Zároveň potěší nutnost využití buffů a podpůrných schopností, bez kterých se hráč v obtížnějších bojích neobejde. Obtížnost bojů a nedostatek léčivých lektvarů hráče zároveň motivují k pečlivému průchodu dungeonů. Lepší zbroj zde totiž chvílemi opravdu rozhoduje.

BUGY NIČEMU NEPOMOHOU

Starosvětský přístup k hratelnosti se bohužel občas pře s technickými nedostatky hry. Přestože hra již prošla notným zlepšením od svého vydání, její systém ukládání je stále frustrující. V jednotlivých lokacích hráč najde takzvané „luck stones“, kameny kde si lze uložit pozici. Zároveň je ale hráči dána možnost tuto nabídku odmítnout a namísto ní získat více zkušeností. Toto dilema je zprvu sice zajímavé, kazí ho však chvíle, kdy hra spadne a veškerý postup přijde vniveč. Tomuto nepomáhá ani chaotické rozhrání mapy, které je poměrně často matoucí a nepřesné. Mapa často vyznačuje různá místa, kde lze nalézt něco zajímavějšího, ať už jde o vedlejší quest nebo skrytou místnost. Hra však nedovoluje možnost označení těchto bodů k popisu toho, co přesně skrývají. K čemu je tedy skrytá místnost, když ji hráč v dané chvíli nemůže odemknout a zpětně ji nenajde? Vyznačení bodů zájmu si častečně protiřečí s důrazem na hardcore hratelnost. Zároveň však hráči není dána možnost si tyto body manuálně popsat či přesněji vyznačit, což je zdá jako vcelku kontraproduktivní volba.

Problém ale je i v celkové nedotaženosti hratelnosti, která by zasluhovala řadu změn.

V mnohém The Bard’s Tale IV doplácí na své nedodělané technické zpracování. Vývojáři se sice opravdu snaží hru zlepšit co nejrychleji, hra je však stále plná bugů. Problém ale je i v celkové nedotaženosti hratelnosti, která by zasluhovala řadu změn. Pokud se tyto problémy podaří vývojářům napravit, tak bude z The Bard’s Tale IV přinejmenším příjemným návratem ke kořenům.

The Bard's Tale IV
Xbox Xbox One
Linux Linux
Windows PC
Apple Mac
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Zábavný bojový systém a systém tříd bohužel kazí technické nedostatky. Rychlá podpora vývojářů však naznačuje, že se plnohodnotného návratu této série přeci jen dočkáme

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama