Star Fox: Assault

V českých luzích a hájích ale zůstává nejoblíbenějším domácím zvířetem stále ještě pes, není proto divu, že sérii Star Fox tady zná asi jen málokdo. Všechno to začalo ještě na SNESu, pokračovalo přes Nintendo 64 a skončilo u Star Fox Adventures pro GameCube. Titul Adventures se ale od předchozích dílů zásadním způsobem lišil - zatímco první Star Foxy byly 3D akční arkády, Adventures už byla čistokrevná akční adventura. Jinými slovy, neprolétávali jste svou lodí nejrůznější prostředí a nesestřelovali kupy nepřátel, ale proháněli se v roli různých postaviček úhlednými pestrobarevnými levely.

To nejlepší z obou světů

Star Fox: Assault v sobě spojuje oba zmíněné přístupy, kombinuje totiž akční adventuru se starou dobrou arkádou. Takže těch deset misí, které hra obsahuje, se střídavě odehrává v pilotním křesle vaše Arwingu, vynikajícího bitevního stroje, a na zemi, případně ve vesmírných základnách, kde jako lišák Fox McCloud cupitáte po svých, třímaje v pracičkách jednu z mnoha zbraní. Všechno samozřejmě dokresluje náramně epický příběh, který by se dal popsat jako typická space opera, nebýt ovšem toho strašného všudypřítomného přehánění a některých vyloženě trapných, místy dokonce i zcela zbytečných rozhovorových vsuvek. Prostě a jednoduše, hráčům starším 10 let může být příběh téhle hry úplně putna. Postačí když se zmíním, že na scéně se objevuje nová rasa Aparoidů, kteří dokáží převzít kontrolu nad kdečíms, a tak nezbývá, než se do nich s plnou vervou pustit. Tým Star Fox nastupuje v celé své parádě, a vedle Foxe se potkáme s žabím mechanikem Slippym, tajemným ptákem Falcem a sexuálním symbolem Foxova vesmíru, empatickou Krystal. Všichni tihle tvoří sehraný tým, proti němuž ale jako obvykle nestojí jen jeden nepřítel. V průběhu hry narazíte také na tým Star Wolf, jehož vůdcem Wolf O'Donnell. I tihle týpci se vám nejednou připletou do cesty.

Cesta tam a zase zpátky

Kmitání mezi vesmírem a planetami s tak exotickými názvy jako Fichina nebo Corneria probíhá velmi nenásilně. Příběh je navíc pravidelně doplňován úhlednými animačkami. Často se svým Arwingem sestoupíte na povrch planety, kde ho budete moct ještě dále použít. Kromě této stíhačky dostanete čas od času k dispozici také tank Landmaster, mezi jehož zvláštnosti patří i možnost se po určitou dobu vznášet. Díky tomu lze snadno překonávat některé umělé nebo přírodní překážky. Povrch planet je modelován s velkou fantazií a mise jsou vskutku proměnlivé, často navíc rozdělené na několik částí. Designu levelů není co vytknout a Star Fox vás s každou další misí bude udivovat vodopádem originálních nápadů. Ať už jsou to třeba okamžiky, kdy stojíte na křídle letícího Arwingu jednoho z vašich společníků a sestřelujete dotírající nepřátele, nebo mise na vesmírné základně, ze které nakonec svým Arwingem vyletíte ven a pokračujete v boji. Vždy vás doprovází zbytek týmu, který vám všelijak pomáhá, ale někdy žádá o pomoc vás - což příjemně umocňuje dobrodružnou atmosféru. V průběhu misí se vám postaví jeden nebo více ukrutných bossů, které ale s trochou trpělivosti a dovednosti stejně po chvíli vyřídíte. Nicméně i design nepřátel patří ve Star Fox: Assault k velkým plusům. Narážka na Star Trek v prvním titulku ostatně není náhodná. Tvůrci se zjevně inspirovali v kultovních dílech jako Star Trek, Starship Troopers nebo StarCraft, a dalších.

Není to špatné, ale...

Co ale vývojáři zásadním způsobem nedotáhli, to je ovládání, především pozemních misí. V úvodu hry si při tvorbě vlastního profilu sice můžete zvolit jedno ze tří ovládacích schémat, ani jedno ale bohužel nenabízí skutečně komfortní, přehledný a jednoduchý způsob ovládání. Na vlastní kůži to pocítíte především ve zmíněných "pozemních" misích, které nabízejí mnohem více herních možností, jako je přepínání zbraní, míření, skákání, nalézání do ovladatelných strojů, a podobně. Jenže tohle všechno potřebujete v zápalu neutuchající akce používat okamžitě, bez dlouhého přemýšlení o tom, které tlačítko kvůli té a té funkci vlastně zmáčknout. A to, i když se prokoušete skrze první polovinu misí, prostě není v případě nového Star Foxe vůbec snadné.

Právě ovládání patří mezi největší hrubky celé hry. Fakt, že je značně krátká, vždyť dohrání vám na střední obtížnost bude trvat nějakých pět až šest hodin, se dá v dnešní době relativně snadno omluvit. Navíc je sbíráním nejrůznějších bodů podporována znovuhratelnost, a také je k dispozici multiplayer. Právě díky sbírání různých pitominek v singleplayeru můžete odemykat nový obsah v multiplayeru, ale i mimo něj. Evropská verze totiž obsahuje klasickou arkádu Xevious od Namca, kterou si budete moct zahrát jedině tehdy, když získáte dostatečný počet stříbrných metálů.