Silent Hill: Downpour Recenze Silent Hill: Downpour

Silent Hill: Downpour

Vojtěch Matěna

Vojtěch Matěna

29. 4. 2012 22:00
Reklama
Reklama

Nebe vyplňují mračna, mlhou prostupuje střídmý déšť a široko daleko není ani živáčka. To platilo alespoň do chvíle, než se převážený vězeň jménem Murphy Pendleton vymanil z pout po havárii autobusu a dostal tak druhou šanci na spořádaný život. Naneštěstí pro něj jeho první kroky směřují právě do opuštěného městečka Silent Hill, které ho uvítá způsobem sobě vlastním. V tu chvíli však ještě nemá sebemenší tušení o tom, že za mřížemi by mu bylo asi lépe.

Pykání za své činy

Další díl známé hororové série zve na toulky městem, přičemž je vhodné hned na úvod zmínit, že se o něj zasloužili úplně poprvé čeští vývojáři z brněnského studia Vatra Games. Ti se koncepčně vrací k začátkům série, v nichž se akce střídá s vykutálenými hádankami a velký důraz je přitom kladen na pohlcující atmosféru. To platí. Dopředu se však připravte na to, že k soubojům bude docházet jen zřídka a v krajních situacích, většinu času tak vyplňuje pouhé hledání cesty vpřed, objevování nových neprozkoumaných míst a hádanky. Přitom všem na vás ale doléhá taková síla prostředí, díky níž se myšlenkami neodtrhnete ani na moment od dění a celkově se s hlavním protagonistou příběhu Murphym rychle sžijete.

Stejně jako každý návštěvník Silent Hillu, i Murphy se bude cítit pořádně nesvůj z toho, co se kolem něj děje, avšak rozumné vysvětlení nenachází, a proto se zkrátka řídí základními instinkty přežití. Třeba úprk před pronásledující anomálií či zkušenost s bludištěm popírající všechny fyzikální zákony. Takový nádech má samotný úvod, kde si připadáte jako bezmocná loutka ovládaná vyšší mocí. Následně se ale hra trochu uklidní a naopak překvapuje svou podezřelou pasivitou. V tu chvíli napětí graduje prakticky z ničeho a v téhle schopnosti Silent Hill: Downpour exceluje. Není totiž nic neobvyklého, když se jen tak půl hodinky touláte kolem, během níž se nestane prakticky nic, co by stálo za řeč. Hráč samotný je však neustále v pozoru v důsledku očekávání nějaké boudy, kterou na něj autoři ušili. Moment překvapení však ne a ne přijít, což člověka sedícího za monitorem pořádně užírá.

Krkolomné souboje

Nutno říci, že autoři neplýtvají lacinými lekačkami na každém rohu, spíše se zaměřují na působivost atmosféry, jíž hráče neustále dusí a rovněž díky ní prosazují dominantní postavení města, v němž si brzo uvědomíte, že tady prostě nejste pánem. Bezmoc hlavní postavy je totiž jedním z hlavních záměrů hry, od čehož se odvíjí i vaše strohé vybavení a možnosti odpovídající nutnému minimu. Náboje do pistole? Skoro žádné. Lékárničky? Rozhlížejte se pořádně, budete je potřebovat. Čeho je naopak dostatek, jsou různé předměty určené k soubojům z bezprostřední blízkosti. Využít můžete například francouzského klíče, dřevěného prkna, ale i flašky od piva či hasicího přístroje. Problémem však zůstává jejich krátkodobá výdrž, kdy se po pár úderech do protivníka rozpadnou a vy musíte neprodleně najít další použitelnou zbraň, protože takový krumpáč si do kapsy zkrátka neschováte. Po chvíli tak působí nutnost obstarávání zbraně neuvěřitelně otravně.

Soubojový systém samotný se rovněž neshledává s příliš vřelým přijetím, neboť se vyznačuje velmi těžkopádným frustrujícím ovládáním. Někdo by řekl, že s tlačítkem jedním určeným pro útok a druhým pro krytí nelze vymyslet nic převratného, ovšem opak je pravdou. Polovina provedených úderů totiž skončí promáchnutím, neboť trefit protivníka natolik krátkou zbraní, jakou je například pánvička, je doopravdy za trest. Popravdě ani zběsilá kamera nám neposkytne větší pomoc, a tak jsme vlastně rádi, že soubojů není v celkovém součtu tolik, protože jinak bychom se museli z vyšinutého systému zbláznit.

Myšlenka dobrá, provedení kolísá

Nedílnou součástí této hororové série jsou bezpochyby hádanky, které vás čas od času potrápí. O nich je potřeba trochu přemýšlet, protože hrubou silou na ně nevyzrajete. Každopádně jsou velmi hodnotným zpestřením, které rozhodně neurazí. Při hledání cesty vpřed je zase potřeba všímat si všech detailů a procházet všechny možné šuplíky, protože se v nich může ukrývat klíčový předmět. Proto je příhodnější mít oči na pozoru hned od začátku, abyste se následně nemuseli obtížně vracet a vážit tu náročnou cestu. Jak už bylo naznačeno, atmosféra se vyvedla náramně, reálie spolu s deštivým počasím naladí na správnou notu a zbytek již obstará Daniel Licht se svým melodramatickým hudebním podkresem.

Technické zpracování má ale také své slabé stránky, které se v konečném zúčtování výrazně podílí na celkovém hodnocení. V prvé řadě musíme zmínit zastaralejší grafické podání, což by samo o sobě ještě tolik nevadilo nebýt nepříjemných poklesů snímků za sekundu. Škubání je patrné zejména během soubojů, tudíž nějaký ten čas na odladění hry nejspíše chyběl. Koneckonců si pak nemůžeme ani nevšimnout toho, jak autorům dochází nápady z hlediska herního designu, čímž sklouzává do stereotypu. Je to škoda, protože nejnovější díl zasluhoval za svoji myšlenku vděčnější ohodnocení, jenže když se řekne A, musí přijít i B, a to se v tomto případě zejména z důvodu technických důvodů zkrátka nestalo.

Silent Hill: Downpour
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360

Verdikt

Silent Hill: Downpour se nastaveným konceptem trefuje správně do svých předností, avšak zejména technické problémy a nezvládnutý soubojový systém brání jejich většímu vyniknutí, škoda.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz