Secret Files 2: Puritas Cordis

Hráči adventur nepatří zrovna k nejpočetnějším, a tak se ani vývojáři příliš nepředhání v tvorbě her tohoto klasického žánru. Občas se ale najde výjimka, jež potvrdí, že adventury stále nejsou mrtvé. Jedním z kvalitních titulů byl vydařený kousek vydaný na podzim roku 2006 - Secret Files: Tunguska, který se dočkal i českého překladu. Na slušný úspěch se němečtí autoři pokusili navázat a oživili spolupráci stejných hrdinů. V červnu tohoto roku si tak můžeme zahrát Secret Files 2: Puritas Cordis, a to vedle PC verze i na Nintendu Wii a DS. Je o co stát?

Stará láska nerezaví…

Ale ouha! Sympatický pár z prvního dílu - Nina Kalenkov a Max Gruber - se rozešel. Neznamená to ale, že byste se s oblíbenými parťáky ve hře nesetkali. Opět budete ovládat oba hrdiny a přídavkem ještě několik dalších. A do čeho se po řešení záhady kolem Tunguzského kráteru naši výtečníci přimotali tentokrát? Opět budou zachraňovat svět, který je v ohrožení. Zemi hrozí nebezpečná sekta Puritas Cordis, vycházející z prastarého učení. Jak s ní souvisí rostoucí počet přírodních katastrof po celém světě, už budete muset vyřešit sami. Příběh vás zprvu zavede k jednomu biskupovi, kde se stanete svědky vraždy. Nu a pak už se o svou roli přihlásí Nina na výletní lodi a Max kdesi v Indonésii, kam se vydal fotit starobylé chrámy s archeologičkou Sam (nebojte, přestože Sam a Max jindy patří neodlučitelně k sobě, ve druhém díle Max stále myslí na Ninu – dokonce s sebou nosí její fotku). Lokací je opravdu spousta, než se stačí okoukat, tak se změní. Dále se podíváte do několika míst Francie včetně krásné Paříže a do samotného sídla sekty hrozící zničením světa.

Loď se houpá, auta jezdí a deštíček padá…

Grafické orgie se nekonají, na vše je přesto příjemný pohled. Obrazovky oplývají detaily, často se někde něco hýbe. Létá motýl, padají kapky deště nebo plápolá ohýnek. Herní prostředí je tak skutečně pohledné, čímž navazuje na grafický styl prvního dílu. Potřebnou atmosféru většinou nedodává hudba (nějaké skladbičky by sedly), nýbrž ozvučení. V parku cvrlikají ptáčci, na moři slyšíte vlny a racky, ve městě troubí auta. Každá postavička je také anglicky namluvená. Většinou dabing sedí, postěžuji si jen na různé cizokrajné postavy, s jejichž angličtinou si dabéři mohli pohrát daleko více. Třeba korejský paparazzi fotograf, jenž číhá na lodi na svůj úlovek, by mohl dávat svůj původ zřetelněji najevo.

Levá, pravá - klep

Ovládání je velmi jednoduché – stačí používat dvě tlačítka myši. Levým chodíte (rychlost je obvykle akorát, při odchodu do jiné obrazovky stačí dvakrát poklepat a přesunete se ihned) a při kliknutí na aktivní místo (pokud je to možné) předmět použijete. Pravým pak věci prozkoumáte. A že jich bude! Aktivních objektů je vskutku dost (mezerníkem se vám ukážou všechny aktivní body na obrazovce), také inventář se často solidně zaplní, až si říkáte, že by váš hrdina potřeboval alespoň nákladní auto. Předměty ale vždy brzy nějak zkombinujete nebo použijete. Většinou se kombinace přímo nabízí, v několika případech však koukáte, co to autoři vlastně vymysleli. Inventář se objeví při najetí na dolní část obrazovky, což je v případě, že chcete prozkoumat předměty umístěné právě v dolní části lokací, lehce nepraktické. Vedle používání předmětů, jež je pro postup hrou asi nejdůležitější, vás čeká také několik zapeklitých puzzlů a hádanek, kde musíte podle různých indicií spustit vytoužený mechanismus. Pokud úplně nepochopíte, co autoři zamýšleli (a že se to stane), máte zaděláno na pěkný zásek. Moc jich ale nebude. Zkušení hráči adventur již jistě poznali mnoho náročnějších dobrodružství. V případě nouze je záchranou deník, který k vyřešení hádanek dosti napomůže. Oživujícím prvkem je nutnost kooperace mezi dvěma postavami. Když se třeba nebohá dívka Sam ocitne zavřená v kleci a Max se pohybuje poblíž, tak musíte využívat jejich vzájemné spolupráce, kdy si přepínáte postavu, za níž chcete aktuálně hrát. Můžete si tak měnit předměty a dále spolupracovat.

Přísně tajný biograf

Děj je vydatně posunován mnoha hezky animovanými filmečky, jež mají nejednou dosti akční nádech. Chvílemi si tak nebohý pařan může připadat spíše jak v interaktivním filmu, než v klasické adventuře. Potěší spousta nejrůznějších postav, které třeba ani nemají vliv na příběh. Jejich osud a působení je v mnoha případech velmi humorný. Ano, při některých hláškách se zasmějete. Dialogů, jež se posunují vždy výběrem z nabídky témat, je hodně. I jejich kompletní poslouchání přispívá k slušně herní době, kterou druhý díl Secret Files nabízí. Bez jakýchkoli větších záseků ji odhaduji minimálně na deset hodin, spíše si ale užijete ještě více.

Secret Files 2: Puritas Cordis tak pokračuje v slušné práci, kterou německé studio Fusionsphere Systems předvedlo již na prvním dílu. Příběh spojený se zachraňováním světa je možná lehce obehraný, díky spoustě hezkých lokací a slušné řádce hratelných i nehratelných charakterů hra baví. Jistě se nestane titulem, který by přitáhl hráče, jež adventury obvykle nehrají. Pro příznivce žánru je ale další dobrodružství sličné Niny a chrabrého Maxe vítanou zábavou.