Scratches

Jste hororovým spisovatelem Michaelem Arthatem, který se proslavil hned svým prvním románem, tak se netrpělivě čeká na další. Michael už jej má rozepsaný, ale nějak neví, jak jej adekvátně zakončit. Ideálním řešením se zdá jeho nové bydliště, starý, opuštěný viktoriánský dům Blackwood Manor na venkově, ve kterém by se mohl v klidu soustředit a dopsat další bestseller. Psací stroj, deštivé počasí, osamocený spisovatel hledající inspiraci a „duchové“ (nebo skuteční duchové?) starého domu. Bububu…

Reálná inspirace

O minulých obyvatelích domu toho moc nevíte, ale nejrůznější záznamy nalezené při úvodním prozkoumávání domu vám napoví, že inspirace možná budete více, než jste čekali. Za vším stojí události datované čtyřicet let nazpět, kdy byl někdejší majitel domu J.T. Blackwood obviněn z vraždy své ženy. Místní jsou šokováni, ale než se stihne něco vyšetřit, Blackwood umírá na infarkt a dle závěti získá usedlost rodinný doktor Christopher Milton, který ovšem o pár let později záhadně zmizí. Vy budete postupně odhalovat podrobnosti o tehdejších událostech a jejích aktérech. Skutečnosti to samozřejmě budou patřičně znepokojivé a podivné, zjistíte spojení s jakýmsi staroafrickým kultem. Vaše posedlost tím vším vás nicméně donutí případ vyřešit a zajistit si skvělý námět pro závěr vaší knihy.

Horor jak se patří

Hře nelze upřít cílená a zdařilá strašidelná atmosféra. Jako v klasických hororech v takovémto prostředí zvyšuje adrenalin už jen samota v patřičně omšelých kulisách a když se do toho přidají podivné zvuky, plus nenápadná, ale podmanivá hudba, je zvýšený srdeční tep zaručen. Přispívá k tomu i patřičně temný příběh, který postupně rozkrýváte, obsahující nezbytné hororové atributy. A pokud si Scratches zahrajete v noci se sluchátky na uších, připravte se na neklidné spaní. Pravda, lekacích scén je docíleno standardními mechanismy, nic moc originálního, na druhou stranu takovou povedenou hororovou atmosféru ve hrách dnes moc nenajdete.

Klasická adventura, hm

Jenže i když je tu velmi dobrá atmosféra, tak tu máme hru a ne film. A tím pádem i řadu připomínek. V první řadě málo lokací, v podstatě se většinu hry pohybujete po jednom stejném domě, časem objevíte maximálně jednu, dvě nové místnosti a jednu, dvě venkovní lokace, i tak se ale po zbytek hry vydáte po stejných pokojích a to několikrát po sobě. Což snižuje celkovou atmosféru a mění hru na klasickou adventuru. Paradoxně za chvíli začne tak trochu vadit, že je vše přísně logické a tedy stačí na otevření dveří najít klíč a nemusíte zkoušet obskurní kombinace předmětů. Jenže to značí, že obejdete pokoje jednou, zavoláte vašemu agentovi, obejdete ty samé pokoje podruhé atd. A takto pokračujete v podstatě až do konce, aniž byste zavítali na úplně novou lokaci nebo třeba potkali novou postavu či zkusili něco nového, co byste nevyzkoušeli již párkrát předtím.

Nezávislost není vše

Chápeme, že se hra zařadí pod nezávislou produkci, ale… Statické lokace jsou celkem detailní, ale bez úplně animací, resp. až na otevírání dveří (dokola a dokola…) a závěrečné lekačky. A v kombinaci se stejnými lokacemi máme zprvu možná trochu strach, ale při opakované návštěvě stejných prostor už ne. Při dnešních možnostech byste se mohli bát po celou hru a ne jen jednou uprostřed a jednou v závěru. Zkrátka pokus dobrý, ale tímto způsobem 2D/3D adventury (ano, můžete se otáčet o 360 stupňů, ale interaktivních míst je minimum) asi neoživíte. První pokus povedený, to ano, ale máme rok 2006 a ne 1996, takže by to chtělo i přes bohužel ne zrovna moc početnou konkurenci v žánru trochu více snahy. Tentokrát větší shovívavost, ale příště bychom si přáli něco více.