Hrej.cz Sanctum Recenze

Sanctum

vilem-koubek
Vilém Koubek
30. 4. 2011 22:00 2 Sdílej:
Reklama
Reklama

Přiznejte se, kdo z vás alespoň jednou při pozorování svého bludiště střílen a různých jiných útočných staveb nezatoužil vzít do rukou zbraň a jít si to s lobotomizovanými nepřáteli vyříkat z očí do očí? Nás odjakživa taková možnost lákala a vývojáře ze studia Coffee Stain evidentně taky, neboť se svou tower defense hrou se rozhodli vykročit cestou jemného experimentu a kýžený FPS zážitek se pokusili hráčům zprostředkovat.

Na vlastní oči

V Sanctum se tedy ocitnete v kůži rusovlasé Skye, jejímž jediným úkolem je stavěním útočících bludišť bránit jádro a zároveň kropit emzáky vlastním arzenálem v místech, kde umělá inteligence věžek nestačí, nebo kanóny nestíhají. A to vše pěkně z pohledu z vlastních očí, který je do jisté míry v rozporu se zvykem otrlého hráče tower defense her, vyžadujícího přehlednost, intuitivnost, rychlost a možnost jednoduše vše naklikat a daleko více času trávit kocháním se umírajícími nepřáteli. A právě tento rozpor sehraje rozhodující roli v tom, zda se vám Sanctum bude líbit.

Fakt, že vidíte vše z vlastních očí, by do jisté míry mohl způsobovat nepřehlednost, avšak vývojáři tento „nedostatek“ eliminují možností náhledu z ptačí perspektivy. Zároveň ale nezacházejí tak daleko, aby vám z ní umožnili i stavět, což je krok, ke kterému se určitě odhodlat mohli. Z našeho pohledu by hra oslovila daleko širší hráčskou obec, kdyby umožňovala jak stavět z pohledu vlastních očí, tak z oddálení, přičemž by se dalo kdykoliv mezi pohledy přepínat. Avšak neděje se tak, vraťme se tedy zpátky na zem a rozhrňme ještě trochu rozporuplnosti.

Zase to předělávat...

Stavění čehokoliv, vylepšování či prodávání trvá zhruba dvě vteřiny, během nichž musíte držet levé nebo pravé myšítko. Ano, takhle na první pohled to vypadá jako recenzentská zhovadilost a hnidopišství, avšak jakmile začnete stavět trochu komplikovanější bludiště vyžadující vztyčit kupříkladu čtyřicet věžek, pochopíte pravou podstatu problému. Aby mohla být umístěna věžka, je třeba nejprve koupit blok. Do bloku ji posléze zasadit a následně vylepšovat. To máte minimálně šest vteřin krát čtyřicet plus další libovolně velký počet v závislosti na mapě. Což je čas, který, jak si během chvíle hraní uvědomíte, by se dal zužitkovat daleko zajímavěji, kdyby se stavělo a vůbec veškeré akce kdyby probíhaly jednoduše hned po kliknutí – obzvláště, když se vše postavené dá prodávat za plnou cenu. Mnohdy se proto stane, že nepřátelé několikrát zničí vaše jádro, než se konečně donutíte bludiště překopat a přeorganizovat. Což není zrovna nejlepší vlastnost hry, kde by se nemělo dělat nic moc jiného.

Utíkej, co můžeš

Komu ale naopak jistá zdlouhavost u tohoto žánru nevadí, odmění se mu Sanctum velice zajímavým a propracovaným zážitkem, kdy si může svůj labyrint smrti pěkně projít po vlastních, a naplánovat trasu z pozice tupohlava, který jí následně poběží. Autoři vám za tímto účelem dají tři mapy, jimž vévodí velké plochy, na nichž si můžete dělat v podstatě, cokoliv se vám zlíbí. Omezením se vám samozřejmě stanou suroviny, v tomto případě body, za které se vše nakupuje a které získáváte vždy za úspěšně odraženou vlnu nepřátel.

Nepřátelé hrají v Sanctum prakticky tu nejzásadnější roli – z jistého pohledu zásadnější než v jiných tower defense hrách. Již zmíněná trojice map se totiž v průběhu nabíhání vln nemění, tudíž už během desáté máte dávno vytyčenou a opevněnou tu nejzákeřnější cestu. Abyste se ale po zbytek hry neoddávali pouze šťourání se v nose, nepřátelé jednak vlnu od vlny tuhnou a jednak se mění jejich sestava. V tomto ohledu se vývojáři absolutně vykašlali na kompromisy, a když vám řeknou, že „tuhle“ bestii nemáte obyčejným kanónem šanci udolat, opravdu ji nemáte. Je proto třeba vylepšovat, ale hlavně měnit skladbu věžek. Univerzální kombinace sice existují, ale během těch téměř až třiceti vln nepřátel, které se na vás na každé mapě vyvalí, se vždy najdou takové, jež vaším univerzálem projdou jako nůž okem.

Sliby

Nezřídka je proto třeba také přiložit ruku k dílu a pomocí trojice zbraní (kulomet, odstřelovačka a zpomalovač) pročísnout hordy nepřátel. Zbraně lze také vylepšovat a jejich dopad na hru je mnohdy velmi zásadní. Speciálně v poslední mapě se na scéně nezřídka objeví nepřátelé, kteří jsou zranitelní jen na hlavě, jež se komíhá ze strany na stranu, a věžky si s nimi absolutně nevědí rady. Vaší nejlepší volbou je tedy vylepšit si odstřelovačku a spolehnout se na svůj akcemi vybroušený aim. A v případě Sanctum také aim vašeho spoluhráče, neboť lze hru hrát i ve dvojici, přičemž s postupným rozrůstáním by se měl co-op rozšířit až na hráče čtyři. Dále by se dle slibů vývojářů měly objevovat nové mapy i nové zbraně, věžky a hlavně nepřátelé...

A v podobném duchu by se vlastně Sanctum dalo shrnout. Je to poněkud smělý krok, který jednak nemusí sednout úplně všem a jednak svým rozsahem působí spíše jako příslib namísto plnohodnotné hry. Na druhé straně vám toho za budgetovou cenu slíbí docela hodně a hlavně s ním už teď strávíte příjemných pět a více hodin. Pokud tedy toužíte po netradičněji pojaté tower defense hře, tady máte tip.

Sanctum
Windows icon PC

Verdikt

Sanctum určitě nesedne každému, ale pokud se nad v recenzi popsané nešvary dokážete povznést, odmění se vám poctivou porcí klasické hratelnosti vylepšené pohledem z vlastních očí, kooperací a příslibem přibývajícího obsahu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz