Recenze Split Fiction, bláznivé jízdy napříč žánry i realitou
Po fenomenálním úspěchu It Takes Two se Hazelight Studios vrací se Split Fiction, která sází na originální mechaniky a pestrou hratelnost. Má hra šanci navázat na úspěch svého předchůdce?
V roce 2021 se zničehonic objevil nečekaný hit It Takes Two. Tvůrci z Hazelight Studios se tentokrát odklonili od vážnějšího tónu svých předchozích her, A Way Out a Brothers: A Tale of Two Sons, a vydali se odlehčenějším směrem. Hra od poměrně malého studia získávala jednu cenu za druhou a nakonec si odnesla i „herního Oscara“ v podobě ceny Hra roku na The Game Awards. Od té doby se prodalo více než 23 milionů kopií a tvůrci každý fiskální rok hlásí, že opět překonali předchozí milník. Není se čemu divit – skutečně výpravné a dobře hratelné kooperativní hry jsou vzácné, takže každá taková působí jako zjevení. Když se proto na posledních The Game Awards objevil šéf studia Josef Fares na pódiu, věděl jsem, že si tohle určitě nenechám ujít.
Dvě spisovatelky, jeden svět plný chaosu
Split Fiction přichází s trochu jiným konceptem. Zatímco předchozí tituly se soustředily na již existující vztahy – ať už mezi dvěma uprchlými vězni, nebo manželským párem na pokraji rozvodu – tentokrát se hráči ocitnou v kůži dvou dívek, Zoe a Mio, které se neznají, ale shodou náhod jsou vtaženy do společného dobrodružství. Navíc si obě ženy zrovna dvakrát nerozumí, a to ani jako lidé, ani jako autorky. Budou tedy muset překonat své rozdíly a spolupracovat, aby se ze simulace dostaly ven.
Není překvapením, že Split Fiction oplývá hromadou originálních nápadů.
Příběh začíná na castingu pro spisovatele, kde Zoe a Mio dostanou možnost vidět své příběhy ožívat díky pokročilé technologii virtuální reality od společnosti Rader Publishing. Když však Mio odhalí podezřelé praktiky firmy a nečekaně se ocitne uvnitř Zoeiny simulace, začíná jejich společná cesta napříč světem tvořeným vlastními příběhy. Extrovertka Zoe píše poměrně klidné, ale tuctové fantasy, introvertka Mio naopak preferuje napínavou, i když rovněž tuctovou sci-fi. Hráči se tak dostanou do šílené směsice kyberpunkových honiček, pohádkových dobrodružství a bizarních miniher. Není překvapením, že Split Fiction oplývá hromadou originálních nápadů. Téměř každá úroveň ukazuje, že v Hazelight Studios pracuje řada neuvěřitelně kreativních lidí, díky nimž hra neustále překvapuje novými mechanikami a výzvami.
Skvělá hratelnost, ale slabší příběh
Bohužel totéž nelze říct o samotném vyprávění. Už u It Takes Two se dalo příběhu a dialogům ledacos vytknout, ale hlavní dvojice měla skvělou chemii a ústřední téma bylo minimálně zajímavé. U Split Fiction oboje chybí. Zoe a Mio sice působí sympaticky, ale jejich vývoj je neuvěřitelně předvídatelný a dialogy jsou plné klišé či prázdných frází. Nepomáhá ani často až infantilně otravný humor. Nechci si hrát na drsňáka, který se nesměje dětinským vtipům, naopak jsem velkým fanouškem animovaných filmů, ale tady to jednoduše nefunguje. Vlastně ani nevím, na koho humor míří. Obsahuje typicky faresovská sprostá slova, zatímco samotný příběh působí, jako by byl určen spíše dětem.
Co Split Fiction ztrácí v příběhu, to naštěstí plně vynahrazuje samotnou hratelností. Studio Hazelight má s vytvářením unikátních kooperativních zážitků bohaté zkušenosti, a je to znát i zde. Nejde jen o to, že je zábava dělat všechny ty šílenosti ve dvou, ale i o způsob, jakým s tím hra pracuje. V mnoha případech má každý hráč odlišnou roli a musí se sladit s tím druhým, což není vždy jednoduchý úkol. V každé úrovni je potřeba spojit síly a najít společné řešení. Velkou součástí hry je objevování nových možností, takže je zde určitě nebudu prozrazovat. Split Fiction je nicméně hrou plnou rozmanitosti, takže se nemusíte bát, že by se mechaniky opakovaly. V každém levelu na vás čeká něco nového – někdy zapojíte spíše akčnější část mozku, zatímco jindy budete muset důkladně přemýšlet nad hádankami. Ať už máte radši draky, nebo obří roboty snažící se vás zničit, hra nabízí něco pro každého. Aniž bych prozrazoval detaily, můžete se těšit na skutečně originální zážitky, a to jak po vizuální stránce, tak z hlediska hratelnosti.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
- Doporučená cena: 1 299 Kč
- Česká lokalizace: Ne
- Obtížnost: Lze si nastavit
- Základní herní doba: 10 až 15 hodin
- Bude vás bavit: Pokud rádi hrajete ve dvou a obdivujete originální nápady
- Nebude vás bavit: Pokud vám vadí infantilní humor a předvídatelný příběh
Nové výzvy a svěží mechaniky
Kromě hlavního příběhu máte možnost odskočit si do vedlejších „povídek“, které jsou rozmístěné po jednotlivých úrovních. Jejich hledání je poměrně přímočaré, většinou se nacházejí v blízkosti hlavní trasy, případně na ně upozorní jedna z postav. A kdybyste je i tak přehlédli, můžete se k nim kdykoli vrátit přes výběr kapitol. Byla by škoda je minout, protože každá přináší originální mechaniky a téměř vždy jde o příjemné zpestření. Většinou se jedná o několikaminutové sekvence – například jedna úroveň staví Zoe a Mia proti sobě v závodu na snowboardech, přičemž hra nabízí solidní trikový a bodovací systém podobný legendární sérii SSX. Některé části jsou spíše logické, jiné více příběhové, ale všechny mají svůj smysl a přidanou hodnotu. Osobně si myslím, že obsahují i jeden z nejzábavnějších momentů celé hry. Až ho vyzkoušíte, určitě si na mě vzpomenete, pokud jste si ho tedy nevyspoilovali na sociálních sítích stejně jako já.
Některé části mohou být matoucí, ale nikdy nefrustrují.
Zážitek také velmi ovlivní to, s kým se do Split Fiction vydáte. U It Takes Two se často stávalo, že si hru pořídily páry, ale nakonec narazily na to, že jeden z nich není příliš zkušený hráč, což vedlo k tomu, že hraní vzdali. Obávám se, že něco podobného se může dít i zde. I když jsou levely zábavné a dobře navržené, akčnější pasáže (často připomínající lehčí verzi Returnalu) mohou potrápit i zkušenější hráče. Naštěstí hra nabízí možnosti úprav obtížnosti přímo v nastavení a dokonce umožňuje přeskočit problematické pasáže, pokud by se ukázaly jako příliš náročné. Celkově je ale průchod plynulý a pro průměrného hráče nepředstavuje extrémně těžkou výzvu. Některé části mohou být matoucí, ale nikdy nefrustrují.
Po technické stránce se hře nedá prakticky nic vytknout. Recenzoval jsem ji na základním modelu PlayStationu 5 a i když mě zpočátku překvapila absence možnosti nastavit režim výkonu, nakonec jsem byl mile překvapen. Hra běží velmi plynule a bez jakýchkoli problémů.
Stejně jako u předchozí hry si majitel Split Fiction může díky Friend's Pass zdarma pozvat kamaráda ke společnému hraní. Stačí tedy vlastnit pouze jednu kopii. Nově je k dispozici také crossplay, takže spolu mohou hrát hráči na PlayStationu, Xboxu i PC. Hra se dá hrát pouze ve dvou lidech, „umělého“ společníka v podobě AI k dispozici nedostanete.
Verdikt
Split Fiction je dalším důkazem, že Hazelight Studios zvládá tvořit originální kooperativní hry, které překvapují skvělými mechanikami a nečekanými momenty. Hratelnost je dynamická, neustále přináší nové výzvy a rozmanitost jednotlivých světů je opravdu působivá. Přestože herní mechaniky fungují na jedničku, příběh i humor občas zaostávají a ne vždy se trefí do černého. Pokud ale hledáte kreativní kooperační zážitek, s touto hrou rozhodně nešlápnete vedle.
