Recenze sluchátek SteelSeries Arctis 7P+, nenápadného modelu pro všechno | Kapitola 2
Seznam kapitol
Jestliže máte doma jednu, dvě, tři, čtyři, třeba i pět konzolí, telefon, na kterém si občas něco zahrateje, a k tomu ještě PCčko, možná by pro vás mohl být výběr sluchátek noční můrou. A nebo možná taky ne...
Takhle otázka by měla mít jednoduchou odpověď, ostatně bavíme se o sluchátkách, jejichž cena se dotýká pětitisícové hranice, ale jednoduchou odpověď nemá. Čeho si na Arctis 7P+ vážím víc, samotného zvuku, nebo jejich univerzálnosti?
Ta správná odpověď je nasnadě, protože když si kupujete sluchátka, vyžadujete kvalitní zvuk. To dá přeci rozum. Hned v úvodu asi můžu předestřít, že mám doma samozřejmě i další, i dražší sluchátka, a pocitově mi z nich zvuk sedí víc. Přesto už 7P+ z ruky nedám. Může za to právě jejich univerzálnost. Jestliže máte doma několik zařízení, na kterých byste ocenili kvalitnější zvuk (nebo jste ho jen potřebovali odvést z místnosti přímo do vašich uší), příliš komfortních variant ve výsledku nemáte. Většina sluchátek se snaží navodit pocit univerzálnosti klasickým USB kabelem, ale ani ten není všemocný, například do Nintenda Switch si jej nedáte, a to nedej bože kdybyste si chtěli pustit nějakou hru v mobilním telefonu. Poněkud méně časté – ale přesto validní – řešení spočívá v klasickém 3,5 milimetrovém jacku. I ten je ale na ústupu, některá zařízení ho nemají (už ani ty zpropadené mobily), a i kdybyste se spokojili s ním, přijdete rychle na to, že herních sluchátek s jackem je menšina a možná se o některé modely ochudíte.
Já už bych do tohohle řešení ale nešel. Člověk si rychle zvykne na tu svobodu, a jakmile se oprostí od kabelů, už se k nim vracet nechce. Ani já nechci. Nová sluchátka řady Arctis, jak jste asi poznali, na to mají řešení. Tím relativně jednoduchým řešením je USB-C dongle, který lze připojit takřka k čemukoliv bez složitého nastavování prvního posledního, a pak už prostě jen posloucháte, co se line do vašich uší. A to navíc, v tomhle případě, s extrémně nízkou latencí.
USB-C dongle je skvělé řešení… ale je pravda, že až doteď jsem chválil a na řadu musí přijít i kritika. Zásadní problém mám s jeho tvarem, i když to úzce souvisí s tím, jak a s čím ho nejvíce používám. Dongle totiž nevypadá jako klasická flashka, což je suverénně nejčastější tvar vysílače signálu u sluchátek, vypadá spíše jako takové roztažené a obrácené písmeno T? Tenhle jednoduchý tvar se špatně vysvětluje, ale zařízení je velice krátké (řekněme půl centimetru), velice široké (řekněme čtyři centimetry), přičemž to jediné, co z něj vystupuje, je USB-C konektor. Možná vám to připadá nepraktické, ale jen do doby, než vám řeknu, že jej díky němu připojíte třeba k telefonu a nebude vám překážet. Takže si vezměte do ruky telefon, představte si, že do něj zasunete dongle, a on vám v celé šířce průměrného telefonu prodlouží jeho tělo o půl centimetru. Jasný? Jasný. Z tohoto tvaru budete těžit ještě třeba u Nintenda Switch, takže rozumím tomu, proč s ním autoři sluchátek přišli. Je to jednoduché, prostě dongle zacvaknete zespodu do konzole a absolutně vám nebude nijak překážet, prakticky o něm ani nebudete vědět. Jednoduché, elegantní. Jenže až do doby, než využijete USB-C slot v PlayStationu 5. Ten je totiž poměrně blízko klasickému USB portu, a tak široký dongle zasahuje až po tuto zástrčku a vy jí tak nemůžete použít. Vlastně bych to měl vyčítat spíše designérům konzole PlayStation, ale je fakt, že nepraktické umístění ucítíte až s tímhle nezvyklým prckem. Tak či tak, předním portem konzole si po dobu užívání sluchátek DualSense nenabijete, což je s ohledem na speciální podporu konzolí PlayStation docela škoda.
Člověk si rychle zvykne na tu svobodu, a jakmile se oprostí od kabelů, už se k nim vracet nechce. Ani já nechci. Nová sluchátka řady Arctis, jak jste asi poznali, na to mají řešení. Tím relativně jednoduchým řešením je USB-C dongle,
Na mém desktopu (na rozdíl od notebooku) byste ale USB-C hledali marně. SteelSeries ale pochopitelně myslí i na tohle. Součástí balení je tak redukce (řešená formou relativně dlouhého kabelu), na jejímž konci je USB-A, přičemž na druhou stranu zapojíte skrze USB-C zmiňovaný dongle. Problém vyřešen, a teoreticky, pokud máte volný zadní USB slot u PlayStationu, neřešíte ani zablokování toho předního na této konzoli. Trochu mě mrzí, že tato redukce není menší/kratší, takže když se rozhodnete pro tohle řešení, vždycky musíte přemýšlet, jak to uděláte s kabelem a kam ho smotáte, ale to je možná až moc pedantní na to, abychom tuhle kritiku mohli brát vážně. Navíc… tady stejně nekončíme, pořád prostě můžete svá sluchátka připojit kabelem, ale je fakt, že jen prostřednictvím čtyřpólového jacku. Do sluchátek lze zapojit i klasický USB-C to USB-A kabel, kterým ale sluchátka jen nabíjíte a zvuk se mi jejím prostřednictvím přenést nepodařilo. Ostatně taková možnost ani v manuálu není.
Já jsem spoko, žádná další sluchátka už potřebovat nebudu. A to i díky tomu, že zní prostě super.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
