Recenze Return to Monkey Island - očima člověka, který nemá zkušenost s původními hrami | Kapitola 2

OPIČÍ DIVADÝLKO

Pokud jsem zmínil dvě esa v rukávu, tedy zápletku a hádanky, musím zmínit i to třetí. Tím je samozřejmě charakteristický humor, který i tentokrát intenzivně brnká na vaši bránici. Puzzly vás ani nemají šanci začít nudit, protože jsou neustále prokládány spoustou rozhovorů s roztodivnými obyvateli pirátského světa. Fanoušci už tuší, že piráti, čarodějnice i obchodníci řeší i čistě moderní problémy, jako jsou daně, nerovnou jurisdikci, přebujelou byrokracii nebo pyramidová schémata. Kromě toho jsem už naznačil, že autoři rádi prolamují čtvrtou stěnu a hrdinové se občas netají tím, že jsou jen postavami v sérii počítačových her.

Samotné dialogy jsou rozvětvené, velmi dobře napsané a především využívají velmi inteligentního humoru. Nesnaží se na obrazovce rozehrát prvoplánové televarieté, ale tu přisypou trochu situačního humoru, tu trochu absurdna, využijí jistou tupost hlavního hrdiny nebo do vět velmi aktivně pašují dvojsmysly a puny. Vrcholem jsou pak momenty, kdy Gyubrushova posedlost ústředním tajemstvím vede k naprosto katastrofickým událostem. Jako příklad můžeme uvést moment, kdy pojídání příliš opepřené ryby vede k bláznivému anarchistickému převratu v jistém království.

S tím jde ruku v ruce báječný dabing a skvělé herecké výkony, hlavně perfektní Dominic Armato v roli Threepwooda.

i Zdroj: Tadeáš Pepř / Hrej.cz

Samotné vyprávění přitom není striktně komediální a nevážné. Scénář se snaží pracovat i s příjemně dospělými motivy a alegoriemi a závěrečné vypointování může být v závislosti na hráči velmi překvapivé a trochu depresivní. Není divu, že se na oficiálních diskuzních fórech na Steamu vedou nad zakončením hry poměrně temperamentní diskuze.

PIRÁTI Z BRR MUNDA

Nejkontroverznějším prvkem hry je od jejího oznámení grafické zpracování. Ron Gilbert sám několikrát prohlásil, že nechtěl parazitovat na vzpomínkách hráčů s retro zpracováním, ale plánoval titulu vtisknout novou, svébytnou stylizaci. Kreslené obrazovky jsou detailní, překrásné a mají úžasnou atmosféru i charakter. Konkrétní činnosti jsou navíc doprovázeny efektními animacemi ve stylu animovaných filmů a celkově grafika odpovídá výslednému pojetí hry. Na druhou stranu ale chápu, že styl nemusí sednout každému.

Především je hra plná evidentně vyškrtnutého nebo na poslední chvíli pozměněného obsahu

Osobně mi přijde skvělý i soundtrack. Ten kombinuje příjemně tropické, veselé i nostalgické melodie, občas ale umí přitvrdit a mojí nejoblíbenější linkou je určitě rocková varianta barového doprovodu hrající v blízkosti trojce nových pirátských vůdců na ostrově Mêlée.

Místo grafické stylizace mě mrzí jiné drobnosti. Především je hra plná evidentně vyškrtnutého nebo na poslední chvíli pozměněného obsahu. Jedna z klíčových postav (dáma v okně) tak v příběhu působí podivně a náznaky její větší role vyšumí do prázdna. Na jednom z ostrovů najdete hromadu úplně nevyužitých, ale velmi pečlivě vytvořených lokací. Některé konkrétní příběhové momenty by si také zasloužily pár obrazovek navíc. Nemohu říct, že by příběh snad působil nedokončeným dojmem, právě dokončení jistých linek by ale skvěle podtrhlo konec hry.

Return to Monkey Island stejně jako nedávno recenzovaná Syberia: The World Before ukazuje, že klasické adventury ještě mají co nabídnout. Je kouzelný, zábavný, moderní, charismatický a podivně nostalgický i pro hráče, který k značce nemá žádný větší vztah. Teď jen doufat, že žánr postrčí k pořádné renesanci něco nového. Něco, co se neopírá o desítky let vzpomínek.