Recenze Rabbids: Party of Legends, veskrze průměrné sbírky miniher na večírek | Kapitola 2
Seznam kapitol
Fanoušci králičího šílenství už netrpělivě vyhlížejí Mario + Rabbids Sparks of Hope, Ubisoft se ale rozhodl zájem přiživit také západním vydáním původně čínské party hry Rabbids: Party of Legends. Jde o ideální gaučovou kratochvíli, nebo není náhodou, že jste o hře možná vůbec neslyšeli?
ZÁCHODOVÝ ZVON NA VĚČNÉ ČASY
Zábava tedy stojí a padá na kvalitě miniher. A bohužel, v tomto ohledu se autorům nepovedla vyložená trefa do černého. Fajn je, že je různých hříček opravdu početná nabídka. Padesátka miniher by měla zajistit, že se jen tak nezačnete nudit. Mám ale nepříjemný pocit, že se kladl velký důraz na kvantitu, čímž bohužel opravdu hodně utrpěla kvalita. Většina partií si vystačí s velmi jednoduchými koncepty vytlačování hráčů z pole, napodobování a zapamatování tvarů nebo čísel, případně s postřehem nebo jednoduchými rytmickými povely. Navíc jde často o mírně upravené variace na totéž, reálně sbírka miniher tak obrovsky bohatá a variabilní není.
Ve srovnání se zmíněným Super Mario Party tak Rabbids hodně trpí neoriginálními a čas od času bohužel i trochu tupými náměty. Sem tam se objeví originálnější minihra, třeba balancování misek s broskvemi nebo dramatičtější varianta klasického cukr-káva (v současnosti mohutně zprofanovaná střílející panenkou v netflixovském Squid Game). I v těchto případech ale narazíte na další “kopie”, jen s jiným ovocem, nebo okolnostmi a designem mapy. Osobně bych raději viděl propracovanější dílčí úkoly, než zbytečné hromadění téhož.
Na druhou stranu jsou díky tomu minihry velmi jednoduše uchopitelné a k jejich vysvětlení stačí jedna znázorňující obrazovka, vždy před spuštěním. Jak moc je tohle berná mince už asi záleží na vaší konkrétní partě hráčů.
ČÍM VÍC, TÍM LÍP
Záměrně zmiňuji partu. Rabbids: Party of Legends je v zásadě hratelná i v jednom hráči, v minihrách vás pak doprovodí tři umělé inteligence. Vzhledem k originalitě miniher je ale takový průchod skutečně špatnou volbou. Nejvíce se pochopitelně pobavíte ve čtyřech, což je také model, ve které jsem hru procházel já.
Obecně platí, že ve více hráčích je zábava prakticky cokoliv, možná i ono pověstné sledování barvy schnoucí na zdi. A i Rabbids: Party of Legends přinese zábavné chvíle, kdy se s parťáky navzájem shazujete ze skály, soutěžíte v tanečních turnajích nebo se třískáte záchodovými zvony na krunýři želvy. Po pár odehraných minihrách ale nastupuje překvapivý stereotyp, a i přes ohromný efekt skupinového hraní se později začali někteří účastníci docela nepokrytě nudit. Party of Legends navíc neumí hratelnost naředit zajímavějšími herními mechanismy a hráče moc nemotivuje k dalšímu postupu. Za umístění na prvních třech místech získáváte knihy, fungující jako body, a hlavní herní účet sbírá úrovně, které odemykají nové postavičky a nové minihry do volné hry. To ale bohužel není nic, co by vás vyloženě nadchlo.
Hra navíc není mělká jen obsahově. Chyběla nám třeba možnost u jednoho konkrétního hráče prohodit osy X a Y na analogové páčce. Nicméně tohle nastavení ve hře chybí úplně. Samotné ovládání je také trochu toporné a nepřesné. Paradoxně si myslím, že v mém případě mírně uškodila i zvolená verze pro PlayStation 4, jednoduchosti a přímočarosti zážitku by možná nejvíce vyhovoval původní Switch. Jenže tam si zase můžete pořídit Mario Party…
SLABŠÍ KRÁLÍCI
Nechci tvrdit, že jsou Rabbids: Party of Legends vyloženě špatná hra. Minihry umí ve čtyřech hráčích standardně pobavit, a na své si přijdou ti, kteří jsou vyloženě naladění na ujetý styl humoru Rabbids. Za tisíc korun, které autoři žádají, ale najdete na Switchi i PlayStationu a Xboxu tituly, které nabízejí mnohem více zábavy. Party of Legends tak fungují spíše jako předkrm před tím, než dorazí očekávaní Mario + Rabbids Sparks of Hope. A doufejme, že nám udělají mnohem větší radost.
Verdikt
Bohatá kompilace nepříliš objevných miniher s rozdivočelými králíky. Na jeden dva večery zabaví, za pořizovací cenu ale spíše nestojí.
