Recenze Monster Hunter Wilds, skvělého RPG, ve kterém se z lovce stává kořist
Kdybyste mi ještě před rokem řekli, že budu recenzovat Monster Hunter Wilds, asi bych se vám vysmál. Netušil jsem však, že mě čeká jeden z nejlepších herních zážitků posledních let.
V Česku máme tendenci sérii Monster Hunter velmi podceňovat. Nemyslím ani tak kvůli jejím kvalitám, ale spíše mám pocit, že si často neuvědomujeme, jak obrovská značka to ve skutečnosti je. Naprosto otevřeně přiznávám, že donedávna jsem se do „tábora nevědomosti“ počítal i já. Zlom pro mě nastal na letošním Gamescomu. Ihned po otevření areálu se u stánku Monster Hunter Wilds vytvořila tak obrovská fronta, že přibližně v polovině už nemělo smysl čekat – ke hře byste se prostě nedostali. Vidět stovky (nejspíš i tisíce) lidí stát v dlouhatánském hadovi mi otevřelo oči. Nejen co se týče významu série, ale i v tom, jak ji vnímám já. Dlouho jsem si totiž myslel, že Monster Hunter není nic pro mě – hromada mechanik, toporné ovládání a typicky nepřehledné uživatelské rozhraní z Japonska. Někdo mě kopněte, protože tak moc jsem se už dlouho nespletl.
Prvním překvapením pro mě bylo tempo, jakým se Monster Hunter Wilds rozjede. Jako lovec přijíždíte spolu s gildou do kraje zvaného Forbidden Lands, abyste jej prozkoumali a hlavně ulovili stvoření zvané White Wraith (Bílý přízrak). Nebyl by to ale pořádný příběh, kdyby vše proběhlo podle plánu. Uprostřed pouště narazíte na mladého chlapce jménem Nata, kterého se rozhodnete zachránit. A právě tímto momentem se spustí řetězec událostí, jež ovlivní váš osud i budoucnost celé země. Nechci zacházet do zbytečných detailů, protože krásou celé hry je objevování. Řeknu jen tolik – čeká vás mimořádně výpravný příběh plný emocí a nečekaných zvratů, jaké byste v tomto typu hry nejspíš nečekali. Jenom v prvních deseti hodinách jsem zažil tolik intenzivních momentů, o jakých si mnohem příběhovější hry mohou nechat jen zdát. U některých filmečků s epickou hudbou (ale i herních sekvencí) vám zaručeně naskočí husí kůže. Atmosféře také výrazně pomáhá, že vůbec poprvé v historii série je namluvený i váš hlavní hrdina. Najednou tak působí mnohem lidštěji a nepřipomíná jen tichý stroj na lovení monster. Společnost vám samozřejmě dělá i kočičí parťák Palico, u kterého si můžete vybrat, zda bude mluvit vaší řečí, nebo si ponechá svůj původní jazyk – v tom případě vás čeká časté mňoukání.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
- Doporučená cena: 1899 Kč
- Česká lokalizace: Ne
- Obtížnost: Nelze nastavit
- Základní herní doba: 50 až stovky hodin, podle toho, jak dlouho budete v endgame
- Bude vás bavit: Pokud milujete objevování, těžké souboje a emotivní příběhy
- Nebude vás bavit: Pokud vám vadí lovení zvířát a chození od jednoho bosse k druhému
Otevřený svět, který opravdu žije
Oblast Forbidden Lands je rozdělena do několika regionů, mezi nimiž můžete libovolně cestovat. Tentokrát ale nemusíte chodit pěšky, nově máte k dispozici opeřeného ptakoještěra Seikreta, na kterém lze jezdit, plachtit a dokonce i měnit vybavení v průběhu boje. Celý svět je jeden velký a vzájemně propojený otevřený prostor. Postupem hrou si odemykáte různé druhy rychlého cestování – ať už do „hlavních měst“, základních táborů nebo minikempů, které si můžete strategicky rozmístit po celé mapě. Má to však háček. Místní fauna je velmi háklivá na to, když jí v teritoriu postavíte stan. Může se tedy stát, že vám jej některé z monster zničí. Právě kempy jsou důležitou součástí, každý lov totiž vyžaduje pořádnou přípravu a právě zde si můžete vyměnit vybavení, uvařit jídlo, případně vyrobit a doplnit zásoby. Ve větších kempech pak můžete dělat i vedlejší úkoly a vyrábět/vylepšovat vybavení.
Při putování krajinou opravdu máte pocit, že jste objevitel neznámého prostředí.
Jednou z největších předností Monster Hunter Wilds je průzkum a postupné odhalování světa. Při putování krajinou opravdu máte pocit, že jste objevitel neznámého prostředí. Je zábavné sbírat květiny a menší tvory, u kterých netušíte, jakou mají funkci. Stejně jako v reálné přírodě vám některé mohou pomoci, jiné vám ale dokážou pořádně zavařit. Během jednoho souboje jsem například v zápalu boje omylem kopnul do žáby, která následně uvolnila látku uspávající vše v okolí – včetně mě. Mnou lovené monstrum se okamžitě chopilo příležitosti a zasadilo mi pořádný úder. Naštěstí se podobné situace dají využít i ve váš prospěch. Pokud například trefíte v pravý moment svítící mušky, mohou na chvíli oslepit protivníka. A takových možností je ve hře spousta. Objevovat ale samozřejmě budete i místní kultury a domorodce, kteří v jednotlivých regionech žijí a pro které často budete plnit různé úkoly a zákazky.
Rozmanitost zbraní
Podobně rozmanitý je i výběr zbraní. K dispozici máte 14 typů, přičemž každá z nich nabízí jiný bojový styl a přístup – od kanónů a luků přes obrovský meč až po šílenosti jako Switchaxe, kterou jsem si osobně oblíbil nejvíc. Jde totiž o zvláštní kombinaci sekery a meče, mezi nimiž můžete podle situace přepínat, a mít tak k dispozici lehkou i těžkou zbraň zároveň. Novinkou je možnost ostřit zbraň přímo na sedle Seikreta nebo přepnout na druhou zbraň, kterou si do boje nesete (v mém případě luk na řešení létajících nepřátel). Během soubojů je důležité sledovat otevřená zranění, která se na monstrech postupně objevují. Čím více se zaměřujete na jedno místo, tím vyšší je pravděpodobnost, že zvířeti způsobíte hlubokou ránu. Pokud se trefíte správně, udělíte několikanásobné poškození a případně získáte i nějaké materiály navíc. Nově také můžete pomocí Focus módu přesně mířit i rány zbraní na blízko, což souboje výrazně zpřesňuje. I když jsou střety s monstry mimořádně zábavné, pro nováčky může být ovládání poměrně toporné a místy až odrazující svou složitostí. Příliš tomu nepomáhá ani styl, jakým jsou hráčům podávány tutoriály a informace, které vás snadno vás zahltí nebo dokonce zmatou. Na druhou stranu, po několika hodinách hraní si na tuhle „topornost“ zvyknete a už vám nepřijde tak hrozná. Přesto jde o aspekt, na kterém by série stále měla zapracovat. Zlepšení by se hodilo i u typicky japonského uživatelského rozhraní, které pro běžného hráče „ze Západu“ místy působí až děsivě. Chápu ale, že asijští hráči jsou přesně na toto zvyklí.
Děsivá, ale fascinující monstra
Děsivě však nepůsobí jen uživatelské rozhraní, ale i některá monstra. Tentokrát to ale není myšleno pejorativně, právě naopak. Design nestvůr a jejich mechaniky patří k tomu nejlepšímu, co v moderních hrách najdete. Nechci prozrazovat příliš, protože nejlepší je vyrazit do Monster Hunter Wilds bez jakýchkoli předchozích znalostí místních tvorů. Ale věřte, že zde narazíte na zástupce snad všech druhů a často vám dají pořádně zabrat. Ze všeho nejvíc by se měli mít na pozoru arachnofobici. Hra obsahuje některé opravdu nepříjemné osminohé protivníky. Naštěstí v nastavení existuje režim pro arachnofobiky, takže pokud vám pavouci nedělají dobře, nemusíte se bát, že by to pro vás byl zásadní problém.
Na každém kroku máte pocit, že jste vstoupili do neprobádaného světa, který si žije vlastním životem.
Místní krajina a prostředí jsou neuvěřitelně různorodé a detailní. Na každém kroku máte pocit, že jste vstoupili do neprobádaného světa, který si žije vlastním životem a ve kterém jste jen malou figurkou v jeho ekosystému. Hra vám to často dokazuje i tím, jak mezi sebou monstra interagují. Může se stát, že během vašeho lovu se zničehonic objeví jiné monstrum a pustí se do souboje s vaším cílem. To můžete využít ve svůj prospěch, ale někdy vám to situaci naopak značně zkomplikuje.
Co se týče technického zpracování, v betě na PC se objevily zprávy o problémech s optimalizací. Já Monster Hunter Wilds recenzoval na PlayStationu 5 a hrál jej v režimu výkonu. I když jsem nezaznamenal žádné zásadní problémy, bylo cítit, že hardware občas nestíhá. Nebyl sice problém s plynulostí, ale snížené rozlišení způsobovalo, že hra místy nevypadala příliš dobře, zejména v hustě zarostlých oblastech.
Na závěr bych chtěl apelovat na všechny hráče, kteří byli k sérii skeptičtí stejně jako já. Po desítkách hodin v Monster Hunter Wilds konečně chápu, proč jde o tak populární značku. Pokud hře dáte šanci, nabídne vám spoustu nezapomenutelných zážitků. Nemusíte se bát ani obtížnosti, hra obsahuje funkční multiplayer a systém SOS, díky kterému se k vám mohou připojit další hráči. A pokud ne, přispěchají vám na pomoc užiteční společníci ovládaní AI.
Verdikt
Monster Hunter Wilds nabízí ohromující otevřený svět plný života, skvěle navržená monstra a překvapivě emotivní příběh. Soubojový systém je zábavný a uspokojující, i když může být pro nováčky trochu náročný. Nové prvky, jako namluvený hlavní hrdina nebo možnost jezdit na Seikretovi, hratelnost velmi osvěžují. Technicky hra na konzolích místy naráží na limity hardwaru a uživatelské rozhraní je tradičně nepřehledné. Přesto jde o fantastický titul, který stojí za vyzkoušení, ať už jste veterán, nebo nováček.
