Recenze Hobo: Tough Life, bezdomoveckého simulátoru, proti kterému je i Ostrava pohádkou | Kapitola 2

Vývojáři tedy nastavili pravidla tak, abyste si nemohli být nikdy ničím jistí, k jejich dodržování si ovšem pomáhají nelogickými berličkami. Pokud byste například předpokládali, že vám od klepání zimou dopomůže teplo policejní stanice či „kempování“ v přízemí blízkého činžáku, tak se bohužel mýlíte. Jestli na začátku hry neseženete teplé oblečení a rychle se nezorientujete v mapě Praslavi, budou smrti (nejen) zimou na denním pořádku. Po několika hodinách se sice naučíte vyhýbat rizikovým situacím, ale zcela upřímně – dřepět celý herní den ve svém brlohu jen proto, že prší, není moc velká zábava. Jenže smrt prochladnutím se také nejeví jako dobrá alternativa. Prohánějí se vám hlavou vojáci z první světové války. Byli v zákopech. Byli mokří. Ale museli vydržet. Takže vy musíte vydržet taky.

Co následuje po smrti?

Křesťané věří v krásný posmrtný život v nebi, taoisté prahnou po nesmrtelnosti, ale z Hoba budou mít největší radost buddhisté. Váš bezdomovec se po smrti reinkarnuje, ovšem je v tom jistý háček – každá smrt znamená o pět procent nižší statistiky. Teoreticky tak můžete zemřít celkem dvacetkrát, přičemž ke konci tohoto cyklu už bude život opravdovým bojem. Bezdomovec po smrti neztrácí dovednosti a perky, přijde ovšem o veškeré vybavení. To je sice možné všechno zpětně sehnat u kolegy v bezdomovecké kolonii, ale nechává si za to, zlosyn, slušně zaplatit. Obzvláště tolik potřebné oblečení pak nevychází zrovna lacino.

Na lehce vyděračský systém si ovšem brzy zvyknete, protože ke smrti může vést i sebemenší problém. Smrdíte? Smůla, prodejci vás odmítnou obsloužit a nemůžete si koupit žádné jídlo. Požili jste kvůli zvýšení morálky větší množství alkoholu? Smůla, paní z charity vám neprodá levné oblečení a umrznete. Nemáte peníze? Smůla, protože si samozřejmě nic nekoupíte. Chcete se na to všechno vys… ulevit si? No, tak to taky nepůjde, protože kabinky stojí peníze, které nemáte, a na veřejných místech můžete defekovat jen se speciálním perkem…

Trochu zábavnější jsou herní úkoly, kterých se urodilo opravdu požehnaně. Dle slov tvůrců jsou často inspirovány reálnými příběhy, čemuž nemám důvod nevěřit. Ačkoliv nejsou nijak objevné a zpravidla pracují na ohraném principu najdi-přines-odnes, jisté kouzlo jim dodávají místní reálie. Ze stánků na levnou krásu na vás shlíží obličej agenta Bureše vlivného českého politika, v trafice narážíte na známé časopisy, no a například před charitou kempuje bezdomovecký tandem Smutný-Homola. V jednom z úkolů také pomáháte Jirkovi Bigasovi najít použitelné zbytky odpadků v přeplněných kontejnerech, což dlouhodobějším čtenářům jistě nápadně připomene příchod Davida Plecháčka do redakce Hrej. Nejde o žádný vtip, v ulicích skutečně potkáte i naše kolegy, které studio virtuálně zvěčnilo. Vývojáři ovšem automaticky dostávají mínusové body za neobsazení Pavla (Ne)Makala, kterého tímto báječným a vskutku originálním vtipem srdečně zdravím.

TĚŽKÝ ŽIVOT BEZDOMOVCŮV JEST

Pokud náhodou nesháníte ukradené křeslo či kšeftaře s kovošrotem, budete se pravděpodobně bavit vybíráním popelnic či žebráním u kolemjdoucích. Ti se na scéně zjevují stejně elegantně jako policisté v Cyberpunku, na jejich animacích a grafickém zpracování ovšem bezpečně poznáte, že za hrou nestojí velké zahraniční studio. U her za pětikilo však člověk více než bezchybné technické zpracování očekává hlavně kvalitní zábavu. A tuto podmínku Hobo splňuje – o to více v multiplayeru, ve kterém můžete společně mrznout hned se třemi dalšími kamarády. A to se vyplatí!

i Zdroj: Hrej.cz

Hobo: Tough Life je hrou dvou tváří. Jedna vám nabízí zábavný a nenáročný bezdomovecký život, ta druhá je ovšem nekompromisní hrou o přežití, která se bez jakékoliv pomoci ze strany vývojářů hraje jen velmi těžce. Osobně jsem toho názoru, že Hobo má opravdový potenciál k přilákání hráčů ze všech zkušenostních spekter. Avšak slušel by mu nějaký zjednodušený režim, ve kterém byste nemuseli každých 15 vteřin zoufale hledět na ubývající ukazatel života. V momentálním stavu jsou zábavné chvíle vykoupené až příliš velkým množstvím frustrace, čemuž samozřejmě nepomáhá ani kryptický tutoriál. Fanouškům survival her samozřejmě výzva vadit nebude – ovšem ti, kteří si jen chtějí bez výčitek hrknout krabičáku, budou zklamaní.