Recenze Call of Duty: Black Ops 6, solidní akční jízdy, která fanoušky rozhodně neurazí
S příchodem podzimu jsme se již tradičně dočkali nového dílu celosvětově populární akční série Call of Duty. Po loňském nezdaru v podobě Call of Duty: Modern Warfare III, které u mnoha věrných fanoušků způsobilo hořkou pachuť na jazyku, se o slovo hlásí Call of Duty: Black Ops 6.
Akční série Call of Duty je s námi úctyhodných 21 let. Za tuto dobu nám její tvůrci přinesli stejný počet dílů, z nichž si některé dodnes drží status kultovní střílečky. Loňské zklamání v podobě Call of Duty: Modern Warfare III se s úspěchem rozhodně nesetkalo, a tak se oči fanoušků začaly upírat směrem k letošnímu Call of Duty: Black Ops 6. Do dítka vývojářů ze studií Treyarch a Raven Software jsem naskočil bez větších očekávání, ale jako dlouholetý příznivec série musím uznat, že jsem byl místy mile překvapen. Nic však není dokonalé.
Spáry tajné organizace
Příběhová kampaň Call of Duty: Black Ops 6 volně navazuje na veskrze povedené Call of Duty: Black Ops Cold War z roku 2020. Děj hry je zasazen do roku 1991, kdy se v kůži Williama „Case" Calderona, dosud neznámého protagonisty, přidáváme k týmu složenému z CIA agenta Troye Marshalla, válečného veterána Franka Woodse, nevyzpytatelného Russella Adlera, hackerského mága Felixe Neumanna a nájemné vražedkyně Sevati Dumas. Vše začíná výpravou na hranice Iráku a Kuvajtu, kde aktuálně zuří operace Pouštní bouře. Cílem infiltračního týmu (Troy Marshall a William „Case" Calderon) je extrakce iráckého ministra obrany, Saeeda Alawiho. Misi naruší polovojenská organizace Pantheon, která si na Alawiho již delší dobu brousí zuby. Následkem nepříliš vydařené operace je nespokojenost zástupce ředitele CIA, který se zúčastněný tým agentů rozhodne postavit mimo službu, a to i přesto, že je opakovaně upozorněn na hrozbu ze strany Pantheonu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
- Doporučená cena: Od 2 000 Kč, titul je součástí služby Xbox Game Pass
- Česká lokalizace: Ne
- Obtížnost: čtyři volitelné stupně
- Základní herní doba: Příběhová kampaň vám zabere cca 6 až 8 hodin, multiplayer a mód Zombies dle chuti
- Bude vás bavit: Pokud milujete sérii Call of Duty a máte rádi akční blockbustery
- Nebude vás bavit: Pokud čekáte realistický a vážný příběh a vyžadujete vyšperkovaný multiplayer
Tým zkušených agentů se nicméně nehodlá vzdát. Bez podpory ze strany CIA se uchylujeme do opuštěného sídla KGB, které se nachází v Bulharsku. To po celou dobu příběhové kampaně slouží jako základna, ze které vyrážíte na jednotlivé mise. Pozitivně vnímám možnost celý dům prozkoumat, jelikož skrývá nejedno tajemství. Díky penězům, které nacházíte během operací, můžete postupně vylepšovat vaši výbavu a vlastnosti, a to prostřednictvím stanic, které lze v tajném úkrytu za poplatek zpřístupnit. Navýšit lze například maximální zdraví, rychlost přebíjení, počet taktických předmětů atd. Tyto lehké RPG prvky nejsou nikterak rušivé, což kvituji s povděkem. Čas strávený v bulharském sídle můžete využít také k rozhovorům se členy vašeho týmu. Mnohdy se tak dozvíte zajímavé informace.
Samotnou kampaň lze žánrově označit jako mix špionážní a vojenské akce s prvky sci-fi a hororu. Ano, čtete správně. Opravdu jsem nečekal, že se u Call of Duty budu někdy regulérně bát. Osobně mám ale práh strachu opravdu nízko, váš výsledný zážitek se tudíž může lišit. Letošní kampaň Call of Duty patří k těm delším, což mne upřímně potěšilo. Během zhruba osmi hodin navštívíme Irák, Kuvajt, oblast Středomoří, Washington D.C., Kentucky či sovětskou vězeňskou kolonii. Náplň jednotlivých misí je dostatečně rozdílná. Jednou se budeme plížit à la James Bond, jindy podnikneme útok na tajnou laboratoř či palác známého diktátora. Zhruba v polovině kampaně přijde ke slovu mise v otevřeném světě, ve které se můžete pustit do plnění postranních úkolů. Pokud vedlejší aktivity absolvovat nechcete, nemusíte. I tak se z mého pohledu ale jedná o zbytečné natahování herní doby, které narušuje tempo příběhu. Od Call of Duty čekám zběsilý akční blockbuster, ne zdlouhavé čištění základen v irácké poušti. Naštěstí se ale nejedná o takový průšvih, jako byly otevřené mise v loňském Modern Warfare III.
Kampaň lze žánrově označit jako mix špionážní a vojenské akce s prvky sci-fi a hororu.
Závěr kampaně se poněkud zvrtne. Na scénu totiž přicházejí ony zmíněné sci-fi prvky. Ačkoliv je většina dění na obrazovce relativně logicky vysvětlena, nic to nemění na faktu, že je děj Call of Duty: Black Ops 6 značně přitažený za vlasy. To tudíž nemusí sednout každému. Osobně bych se spokojil s klasickou vojenskou a špionážní akcí. Hned zkraje příběhu jsem navíc bez problému odhalil hlavního antagonistu, scénář je dle mého názoru tudíž místy velmi předvídatelný. K samotné hratelnosti ale příliš výhrad nemám. Pocit ze střelby je již klasicky velmi zdařilý a nový způsob pohybu zvaný „omni-movement" zajišťuje imerzivní akční zážitek. Potěší i občasná možnost vícero způsobů, jak cíl dané mise splnit. Pochválit musím zdařilé filmové scény, dabing jednotlivých aktérů, mimiku obličejů a povedený hudební doprovod. Ve výsledku jsem s letošní příběhovou kampaní spokojen. Dostatek různorodých misí, lákavé prostředí, zábavná střelba a poměrně dlouhá herní doba dělá z Call of Duty: Black Ops 6 povedený zážitek pro jednoho hráče. Rozhodování by vám mohla usnadnit skutečnost, že se hra nachází v katalogu předplatitelské služby Xbox Game Pass.
Problematický multiplayer
Multiplayerová složka pro mne v případě Call of Duty vždy hrála prim. S nostalgií vzpomínám na dětská léta, která jsem s kamarády trávil u zápasů v Call of Duty 2, které dodnes považuji za nejlepší díl celé série. Ačkoliv hry od té doby urazily obrovskou cestu, stále se k akčním online kláním rád vracím. Multiplayer Call of Duty: Black Ops 6 ale v tomto ohledu bohužel nesplnil má přání. Aktuálně hra nabízí 16 zcela nových map, a to Babylon, Derelict, Lowtown, Payback, Protocol, Red Card, Rewind, Scud, Skyline, Subsonic, Vault, Vorkuta, Gala, Pit, Stakeout a Warhead. V pátek 1. listopadu dorazí i kultovní Nuketown. Drtivá většina map je určena pro zápasy 6v6 (Gala, Pit, Stakeout a Warhead lze hrát i v režimu 2v2). Design map je z mého pohledu bohužel velmi nešťastný, a to především kvůli příliš otevřenému prostředí a vyloženě rozbitým respawnům (oživování hráčů). Výsledkem je naprostý chaos, který často vede k frustraci. Ano, Call of Duty je arkádová střílečka, ale všeho moc škodí. Pokud například holdujete odstřelovacím puškám, budete díky převážně malým mapám pravděpodobně trpět.
Tristní je i netcode, všudypřítomný „Packet Burst" (dlouhodobý problém několika posledních dílů, testováno mimo hru s negativním výsledkem) a systém matchmakingu. Tzv. „SBMM" (Skill-based matchmaking) se vás snaží párovat s podobně zkušenými hráči. V praxi to ale příliš nefunguje. Ačkoliv jsem se drtivou většinu zápasů pohyboval v první třetině výsledné tabulky, často jsem narážel na problém v podobě nevyvážené účinnosti mnou zvolené zbraně. Jako příklad uvedu vystřílení téměř celého zásobníku do protivníka, což se zcela minulo účinkem, zatímco hra indikovala prakticky všechny zásahy. Z následné smrti v podobě inkasování dvou až tří nábojů ze stejného typu zbraně mi pak často zůstával rozum stát (nejednalo se o zásahy do hlavy). Multiplayer je samozřejmě vázán na kvalitu a stabilitu vašeho internetového připojení, ale k výše zmíněnému incidentu docházelo až podivně často. Na stejný problém si stěžuje velký počet hráčů, a to prostřednictvím diskusních fór. Situaci lze částečně negovat hraním hardcore módu, ve kterém vám stačí podstatně méně zásahů. Potíž je nicméně v tom, že zde není nutná stejně přesná muška, jako je tomu ve standardním herním režimu. Nepřítele eliminujete i pouhými pár ranami do dolních končetin, čehož např. zneužívají hráči s kulomety.
Multiplayer je samozřejmě vázán na kvalitu a stabilitu vašeho internetového připojení.
Spokojen nejsem ani s přístupem tvůrců k hráči použitým periferiím. Call of Duty poslední roky neskrývá benevolentní přístup k uživatelům ovladačů, zatímco klávesnice a myš hraje druhé housle. Můžete namítat, že myš bude vždy přesnější, ale faktem zůstává, že tzv. „aim assist" na ovladačích je extrémně silný. Proti pomocnému míření v zásadě nemám výhrady, koneckonců bez něj by hraní na konzoli bylo pro mnohé vyloženě utrpením, ale všeho moc škodí. Jako zásadní problém vnímám absenci matchmakingu závislém na zvolené periferii. Pokud bych si na PC mohl vybrat, že chci hrát pouze proti hráčům s klávesnicí a myší, naprosto by mi to stačilo. Odpadly by tak nekonečné hádky dvou rozdílných táborů. Je mi jasné, že se jedná o ožehavé téma a mnozí z vás se mnou nebudou souhlasit. Každý má samozřejmě právo na svůj názor, který nikomu neupírám a nehodlám s tím začínat.
Pochválit naopak musím nově implementovaný systém pohybu. Tzv. „omni-movement" zásadně mění pravidla hry. Vaše postava nyní může provádět skluzy a skoky do všech stran, pokud zalehnete, lze se otáčet naprosto bez omezení atd. Zpočátku jsem si na omni-movement musel zvykat, ale po několika hodinách se mi postupně začal dostávat pod prsty. Na poněkud krkolomné ovládání si po čase zvyknete, případně si lze jednotlivé klávesy upravit k vaší spokojenosti. Díky novým pohybům navíc často dochází k opravdu komickým situacím, což pomáhá uvolnit herní napětí. Multiplayer Call of Duty: Black Ops 6 přináší i klasický „Prestige" systém. Po dosažení maximální úrovně můžete svůj postup resetovat, za což získáte kosmetické předměty. Pokud holdujete grindu, rádi odemykáte nové kamufláže pro zbraně, profilové ikony či tzv. „calling cards", budete letos spokojeni. Pocit ze střelby je stejně kvalitní jako v případě příběhové kampaně, zde výhrady nejsou na místě. Potěší i solidní množství herních módů (Team Deathmatch, Domination, Search & Destroy, Kill Confirmed, Free-For-All, Hardpoint, Gunfight, Headquarters a Control). Novinkou je herní režim zvaný Kill Order, během kterého se snažíte zneškodnit označeného člena nepřátelského týmu. Spoustu problémů, kterými multiplayer nového Call of Duty trpí, je možné opravit. Doufám, že k tomu dojde co nejdříve.
Solidní zombie masakr
Součástí letošního dílu Call of Duty je i režim Zombies. Pokud jste četli naši recenzi na loňskou iteraci, víte, že se mi Zombies režim v Modern Warfare III příliš nelíbil, a to především díky otevřenému světu a prvkům z Warzone. V případě Call of Duty: Black Ops 6 se tvůrci naštěstí opět přiklonili k režimu neustále náročnějších vln nemrtvé havěti, což osobně vřele vítám. Výsledek je velmi podobný zombíkům z Call of Duty: Black Ops Cold War, a to není na škodu. Do masakrování rozpadajících se monster se pustíme hned na dvou mapách. Zatímco Terminus nás zavede do prostředí tajného ostrovního vězení ve Filipínském moři, městečko Liberty Falls, situované do americké Virginie, značně připomíná hororovou hru Alan Wake. Obě mapy jsou dostatečně odlišné a nabízí několik tajemství.
Režim Zombies stojí na solidních základech. S každou další vlnou se navyšuje obtížnost nepřátel, což musíte reflektovat postupným vylepšováním zbraní a nákupem vybavení. V jádru se sice jedná o velmi repetitivní záležitost, ale pokud se do letošních zombíků pustíte v partě kamarádů, budete se bavit. Poněkud odlišná situace nastává v případě spojení s náhodnými hráči, kterým týmová práce často nic neříká. V Zombies režimu si navíc můžete zvyšovat úroveň zbraní, se kterými hrajete v multiplayeru. Pokud si myslíte, že další vlny umrlců nezvládnete porazit, což je díky veskrze silným bossům docela reálné, můžete jednou za čas využít extrakci a z bojiště prchnout. V případě, že vás hratelnost zombíků osloví, oceníte i výzkum rozličných perků, které si postupně odemykáte samotným hraním. Kompletní zpřístupnění všech vylepšení vám zabere opravdu dlouhou dobu, a to v řádech desítek hodin. Se Zombies režimem se samozřejmě pojí i bláznivé zbraně, kosmetické odměny či achievementy. Příznivci oblíbeného režimu z Call of Duty: Black Ops Cold War se budou cítit jako doma, nováčkům doporučuji letošní iteraci alespoň vyzkoušet.
Technická stránka místy pokulhává
Ačkoliv Call of Duty: Black Ops 6 nelze zařadit do sféry současné grafické špičky, rozhodně se nejedná o vizuálně ošklivou hru, a to především díky již zmíněným animacím, mimice obličejů a zajímavým lokacím. Zarazila mne však optimalizace. Oproti loňskému dílu jsem nezaznamenal výraznější grafický posun, ale snímková frekvence, na které mi hra během průchodu kampaní běžela, se znatelně propadla. Na sestavě s procesorem AMD Ryzen 5600x, grafickou kartou NVIDIA RTX 3070 Ti a 32 GB RAM mi hra v rozlišení 1440p s téměř maximálními detaily neudržela bez upscalingových technologií ani 60fps. S použitím DLSS Quality a generováním snímků od AMD jsem se sice dostal přes 100fps, ale za cenu častých grafických artefaktů v podobě podivného problikávání. Nakonec jsem se rozhodl pro aktivaci technologie AMD FidelityFX CAS (DLSS se na tuto technologii neustále samovolně přepínalo) a vypnuté generování snímků, čímž jsem se dostal zhruba na 80fps.
Oproti loňskému dílu jsem nezaznamenal výraznější grafický posun.
V multiplayeru byla situace o poznání lepší. Hra si zde držela zhruba 100 až 120fps, a to na stejné detaily jako v případě příběhové kampaně. Velké množství hráčů si stěžuje na časté pády hry. K tomu v mém případě naštěstí nedocházelo, ale z minulosti vím, co pády může způsobovat. Dovolte mi tedy jednu menší radu. Pokud používáte tzv. „overlay", který např. znázorňuje vytížení vašich komponent (MSI Afterburner v kombinaci s RivaTuner Statistics Server atd.), doporučuji jeho vypnutí. Ukazatel snímkové frekvence, odezvy či vytížení grafické karty lze v případě potřeby zapnout přímo v nastavení hry.
Lepší než minule
Call of Duty: Black Ops 6 je oproti loňskému Modern Warfare III bezesporu lepším dílem, a to téměř ve všech ohledech. Solidní příběhová kampaň nabízí dlouhou herní dobu (na poměry série), zajímavé lokace, různorodou náplň misí a pořádnou dávku akce. Příklon ke sci-fi prvkům ale nemusí sednout každému. Letošní iterace režimu Zombies nabízí dobře zpracovanou, leč velmi repetitivní kooperativní zábavu, kterou si nejvíce užijete s přáteli. Vstříc masakru nemrtvých se navíc můžete vydat i sólo, případně s náhodnými hráči. Za nejslabší aspekt hry lze označit její multiplayerovou část, kterou sužuje řada problémů. V případě, že jste aktivními předplatiteli služby Xbox Game Pass, neváhejte a Call of Duty: Black Ops 6 vyzkoušejte. Minimálně kvůli kampani. Pokud ale přemýšlíte nad samotným nákupem, doporučuji zvážit, jak velkým fanouškem série jste.
Verdikt
Call of Duty: Black Ops 6 částečně napravuje reputaci zažité a velmi populární akční série. Zábavná příběhová kampaň se scenáristům v jednom okamžiku sice utrhne ze řetězu, což nemusí sednout každému, ale různorodá náplň misí, skvělý pocit ze střelby a zajímavé lokace potěší nejednoho fanouška. Solidně zpracovaný režim Zombies si nejlépe užijete v partě přátel. Hru sráží problematický multiplayer, který sužuje nepěkná řada chyb a nepříliš povedený výběr map. Jakmile si zvyknete na nový způsob pohybu, oceníte jeho možnosti. Pokud toužíte po akční jízdě, nové Call of Duty vaše volání vyslyší.
