Q&Hrej - Kdy jsme naposledy u hry opravdu "zakysli"? | Kapitola 4
Seznam kapitol
Znáte ten pocit, když prostě nevíte jak dál? Když hodiny civíte do monitoru, kombinujete kočku s kombajnem a lepící pásku s tenisovou raketou a stejně se v té zpropadené adventuře nemůžete pohnout ani o píď dál? Nebo když vám extrémně tuhý boss navždy odepře zbytek hry? Takzvané herní zákysy nás strašily především v devadesátkách a první dekádě nového tisíciletí, dokonce si vysloužily i vlastní horké linky nebo rubriky v časopisech. Čas od času nás ale potrápí i dnes. Kdy naposledy jsme takto u nějaké hry vytuhli?
KUBA - DARK SOULS MEZI MOTOKÁRAMI
Zákysy jsou samozřejmě nepříjemné pro všechny hráče. Čím déle trvají, tím více hrozí stav permanentního šílenství, újma na zdraví nebo na hardwaru, když už v ruce proradný gamepad zkrátka neudržíte a vypustíte ho na protější zeď. Dnes už je to naštěstí o něco lepší. Hry už nejsou tak těžké a také jsou většinou logičtější. Na YouTube se navíc dá najít řešení do několika minut.
Řekl bych, že se obtížnost závodu s bossem navýšila tak o 300 %.
Horší jsou případy, kdy na YouTube ještě nic není, protože daná hra ještě ani nestihla vyjít. Nechci si stěžovat, ale recenzování her je občas docela těžká disciplína. Když zapátrám v paměti, naposledy mě docela potrápili Creaks od Amanity. Bylo to ale krásné trápení.
Panice jsem více propadal při recenzování remasteru Crash Team Racing Nitro Fueled, konkrétně při snaze zvítězit na dráze Hot Air Skyway, která patří mezi poslední v příběhové části. Řekl bych, že se obtížnost závodu s bossem navýšila tak o 300 %, neúspěšné pokusy jsem počítal po stovkách. A teprve když jsem po několika hodinách skutečně přijel do cíle jako první, pořádně se mi ulevilo. Byl to pro mě vlastně takový Dark Souls moment. A vy moc dobře víte, jak moc tento žánr nesnáším.