Everwind - dojmy z hraní sandboxu, který vás vtáhne víc, než čekáte
Vzhůru do oblak.
Občas se objeví hra, kterou si zapnete jen proto, abyste zjistili, jak vlastně funguje, a skončíte u ní mnohem déle, než jste původně plánovali. Everwind od polských Enjoy Studio a vydavatele Bohemia Interactive je přesně ten případ. Na první pohled nepůsobí nijak výjimečně, protože kombinuje prvky, které už známe z celé řady sandbox survival her, ale v praxi má něco, co vás u něj udrží mnohem déle, než byste čekali.
Základ je totiž velmi povědomý. Sbíráte suroviny, vyrábíte různé nástroje, zlepšujete výbavu a postupně se snažíte dostat dál. Pokud jste někdy hráli Minecraft nebo Hytale, budete se tu orientovat okamžitě. Jenže právě v momentě, kdy by se z Everwindu mohl stát jen další „klon“, přijde jeden nápad, který celé tohle schéma dost výrazně mění. Vaší základnou totiž není pevně dané místo na mapě, ale vzducholoď.
Dobrodružství na vzducholodi
Na první dobrou to může znít jako drobná změna, ale tahle skutečnost ovlivňuje prakticky všechno. Vaše loď tak není jen prostředek, jak se dostat z bodu A do bodu B. Je to plnohodnotná základna, kde máte uložené suroviny, různé vyráběcí stanice, jídlo i veškeré vybavení. Kamkoliv letíte, berete si všechno s sebou. Tohle řešení elegantně odstraňuje jeden z největších problémů podobných her. Strach z toho, že se vydáte příliš daleko a v případě smrti přijdete o všechno, protože vaše věci zůstanou někde v dálce. V Everwindu tenhle stres téměř neexistuje. Přistanete na novém ostrově a víte, že máte zázemí doslova za zády. Zároveň tím mizí i problém toho, že se bojíte trávit budováním základny příliš mnoho času, protože víte, že se za pár hodin budete posouvat dál.
Díky tomu se úplně mění tempo hry. Místo opatrného plánování a návratů na základnu se soustředíte hlavně na objevování. A právě to je moment, kdy Everwind začne fungovat nejlépe. Velmi snadno se přistihnete, jak si říkáte, že navštívíte už jen jeden ostrov, ale pak zahlédnete další kus země v dálce a změníte kurz. A za chvíli další. A další.
Objevování, které dává smysl
Každý ostrov přitom působí trochu jinak a nikdy přesně nevíte, co vás čeká. Jednou narazíte na klidnou oblast plnou zvířat, kde si můžete v klidu doplnit zásoby, jindy objevíte opuštěné stavby s lootem a jindy se zase dostanete do míst, kde na vás čekají nepřátelé, na které prostě nestačíte. Právě tyhle momenty určité nejistoty dělají z explorace něco víc než jen výplň mezi craftingem. Každý nový ostrov může znamenat drobný posun, ale taky výrazný skok vpřed, pokud narazíte na nové recepty nebo vzácnější vybavení. Hra vás totiž nenutí jen sbírat suroviny, ale motivuje vás k tomu, abyste skutečně hledali.
Velmi rychle jsem tak narazil na situace, kdy moje aktuální vybavení jednoduše nestačilo. Nepřátelé byli silnější a bylo jasné, že bez lepší výbavy nemám šanci. Jenže tu si neodemknete automaticky. Musíte ji najít. A to vás přirozeně žene zpátky do světa.
Sandbox hry často bojují s tím, jak hráče uvést do systému, aniž by ho zahltily nebo naopak nechaly úplně tápat. Everwind tohle zvládá překvapivě dobře. Úvod vás rychle provede základními mechanikami, jako je crafting, vaření nebo zpracování surovin, a pak vás nasměruje k vytvoření vlastní lodi. Jakmile ji máte, hra vám dá volnost. Stále nabízí jemné vedení v podobě tipů a drobných úkolů, ale už vás nenutí jít jedním směrem. Pokud si nevíte rady, máte se čeho chytit. Pokud chcete objevovat, nic vás nebrzdí. Tohle tempo působí přirozeně a hlavně respektuje vás jako hráče. Nenutí vás plnit nekonečné tutoriály, ale zároveň vás nenechá bezcílně bloumat světěm.
Zatím jen základ, ale velmi slibný
Je potřeba mít na paměti, že Everwind je zatím ve fázi early accessu. Obsah není kompletní a některé systémy se budou ještě vyvíjet. Je potřeba mít na paměti, že Everwind je zatím ve fázi early accessu. Obsah není kompletní a některé systémy se budou ještě vyvíjet. Pokulhává tak třeba umělá inteligence vašich nepřátel. Po čase tak začne herní smyčka trochu opakovat, ale i tak se dá s jistotou říct, že vám už teď přinese desítky hodin zábavy.
Létající základna nepůsobí jen jako zajímavý nápad na papíře, ale něco, co skutečně mění způsob, jakým hru hrajete.
Hra tak momentálně ukazuje velmi solidní základ, na kterém se dá stavět. Nejde o revoluci, ale o chytré poskládání známých prvků, které dohromady fungují překvapivě dobře. Létající základna není jen zajímavý nápad na papíře, ale něco, co skutečně mění způsob, jakým hru hrajete. Dělá ji přístupnější, plynulejší a hlavně návykovější.
Everwind zatím působí jako sandbox, který má skvělý nápad a pevný základ, ale zároveň je z něj cítit, že má před sebou ještě kus cesty. V nejlepších momentech vás dokáže pohltit a udržet u sebe hodiny, v těch slabších připomene, že obsah i některé systémy potřebují doladit. Pokud se vývojářům podaří rozšířit variabilitu světa, zpřesnit ovládání a lépe vybalancovat progresi, může z toho vyrůst velmi silný titul. Už teď má Everwind něco, co spousta podobných her postrádá. Dokáže vás přimět říct si „ještě jeden ostrov“, a to je možná ten nejlepší základ, na kterém se dá stavět.
