Pikmin 2

Nintendo stále rozšiřuje svou řadu titulů ze série New Play Control. Jejím cílem je přinášet předělávky kvalitních her z GameCube, obléknout je do nového kabátku, vyšperkovat a vyladit pro speciální wiičkovské ovládání. Ne vždy se to ale povede podle představ hráčů a nové ovládání prostě selže. Většina her z této řady navíc nepřinese nic moc nového oproti svým předchůdcům. Série Nintenda tak má i mnoho odpůrců. Lehce zklamaní jsme nedávno byli třeba z Mariových trampot na tenisových kurtech. Plácání s pálkou aka wiimotem v Mario Power Tennis nefunguje tak, jak bychom si představovali. Avšak Pikmini ho využívají dokonale. Titul míchající prvky strategie, RPG a dalších žánrů nabízí lahodný koktejl zábavy, který vynikající ovládání jen podněcuje.

Červený, žlutý, modrý, ale i purpurový a bílý

Pro ty, kteří se s Pikminy ještě nesetkali, si je pojďme představit. Pikmini jsou malinké potvůrky, něco mezi rostlinou a zvířátkem. Rodí se ze semínek vyrostlých v zemi, pak ale poslušně cupitají, poskakují a vyvádějí. Jsou to přátelští tvorečci, takže k vám rychle přilnou a pak jim můžete udílet pokyny a házet s nimi dle libosti. Příšerky se dělí na různé druhy, jež poznáte jednoduše, každá skupina je totiž jinak barevná. Navíc mají speciální vlastnosti. V druhém díle se nachází celkem pět specifických druhů – červení (odolní proti ohni), žlutí (lze je hodit vysoko, odolní proti elektrice), modří (nejlépe jim je ve vodě), obtloustlí purpuroví (pomalí, ale supersilní) a bílí (vyhledají skryté poklady a odolají jedu). Potvůrky svou další vlastností připomínají mravence, čím více se jich dá do díla, tím lépe ho vykonají. Společně mohou zneškodňovat nepřátele, bořit bariéry, stavět mosty a hlavně nosit cennosti. Co mají dělat, určujete ovladači. Pikminy stačí hodit na určené místo a jejich inteligence jim už napoví, jak se zachovat. Point and click systém s využitím specifik Wiička je rychlý a funguje skvěle. Systém ovládání ale nedělal problémy ani na GameCube.

Pikminům můžete velet v kůži dvou různých postav – kapitána Olimara a jeho pomocníka Louie. Ti na planetu přilétají v druhém díle proto, že se jejich mateřská společnost dostala do finančních potíží. Vaším úkolem je tak sbíráním různých předmětů vydělat 10 000 Pokosů (místních peněz) a zachránit ji před krachem. V tom vám samozřejmě budou bránit různé zlé kreatury, nástrahy terénu a další záludnosti. Ke sbírání cenností (zajímavý je product placement, jedním z prvních předmětů je baterka Duracell) budete velet najednou až stovce oněch malých potvůrek. Libovolně si je můžete rozdělovat mezi dvěma hlavními postavami, nebo je řídit všechny společně. Vše možná zní (a vypadá) lehce infantilně, což některé drsňáky zbožňující klasické válečné strategie odradí, byla by to ale škoda. Pikmini mají totiž až neuvěřitelný potenciál pobavit.

Pikmini, makejte!

Vše se má tak, že si z pár Pikminů na začátku vybudujete velkou partu pomocníků (za předměty přinesené k vaší lodi vypadne různý počet semínek), kterou postupně proměňujete na různé druhy (Pikmina hodíte do bílé kytky, ta ho zchlamstne a vyletí z ní semínko s bílým exemplářem). V hezky a hlavně nápaditě zpracovaných lokacích se pohybují zákeřní obyvatelé, jež svými šikovnými pomocníky necháváte likvidovat (můžete útočit i sami ranou pěstí, to je ale neúčinné), boříte bariéry, postupujete terénem a dále hledáním cenností splácíte svůj dluh. Délka hraní není časově omezená, pouze se dělí na dny. Před západem slunce musíte své roztomilé svěřence sesbírat, jinak zahynou. Často umírají také v soubojích, kdy třeba neuváženě vyšlete málo sveřepých bojovníků, nebo zvolíte špatný druh a nepřátelé vám zasadí zničující ztráty. Podobně můžete Pikminy ukvapeným krokem utopit nebo nechat shořet. Jaká škoda! Musíte strategicky plánovat a volit počty jednotlivých druhů, s kterými se vydáte do akce. To platí hlavně pro speciální jeskyně. Do podzemí vlezete vždy s určeným počtem prťavých bojovníků, putujete několika patry až do setkání se závěrečným bossem. O strašlivém monstrpavoukovi se vám možná budou zdát i noční můry. Jeskyně jsou velmi příjemným oživením, vždy v nich čeká nějaké překvapení, spousta předmětů a zajímavých nepřátel. Hraní je tak velmi zábavné, ani po několika úvodních hodinách neomrzí. Stále je totiž co objevovat a s čím bojovat.

Ve dvou se to lépe táhne

Dalším oživením a vítaným zpestřením je multiplayer. K dispozici je Battle a Challenge mód (odemkne se až s postupem v singleplayeru). Zajímavý je hlavně bojový mód, který staví dva hráče proti sobě ve speciálních bojových arénách. Olimar a Louie tam vedeni každý vlastním hráčem posílají Pikminy do boje proti sobě, zároveň se přetahují o cenné předměty. Hraje se ve splitscreenu, obrazovka je tak celkem malá, což hru, kde je potřeba stoprocentní orientace na bojovém poli, drobně znesnadňuje. I tak může být zajímavou alternativou pro dva dobře naladěné fanoušky Pikminů. V Challenge módu zase čelíte různým výzvám a společně s parťákem nebo sami se musíte snažit o co nejlepší výkony. Kooperace je celkem pohodová, i když ne tolik akční a chytlavá jako Battle mód. Propracovanost celé hry podtrhuje i encyklopedie a další drobné detaily, které nijak zásadně hodnocení nezvýší, rozhodně ale potěší.

Ach, jak roztomilé a sexy

Chválit musím zpracování, které je na poměry Wiička výtečné. Grafika přímo při hraní je velmi solidní, vše se hýbe, Pikmini i další potvůrky jsou jako živé, skvěle rozanimované. Dobrý dojem zanechávají i animované cutscény, kdy nejrůznější hravé a roztomilé scény velmi pobaví a jen více připoutají ke hraní. Vše podkresluje pohodová hudba a roztomilé zvuky. Po technické stránce bylo všechno zvládnuto skutečně na výbornou.

Jde tak o vydařený kousek ze série New Play Control, který plní to, co očekáváme od zdařilých titulů této řady. Hráčům z GameCube nepřináší žádné zásadní novinky, jen kvalitně převedenou zábavu na novou konzoli. Pokud jde o vaše první setkání s pikminí sérií, pak bych neváhal ani vteřinku. Vydařené strategie se na konzolích vidí málokdy a Pikmini bodují po všech stránkách.