Shadowgrounds Článek Petri Pürho – experimentátor z Finska

Petri Pürho – experimentátor z Finska

Ondřej Novotný

Ondřej Novotný

21. 5. 2007 22:52
Reklama
Reklama

Jméno Petri Pürho možná samo o sobě nikomu nic neřekne. Ale silně pochybuji o tom, že si alespoň někdo nevzpomene, jak kdysi v „nějaké té nezávislé hře“ mstil Pluto za vyřazení ze soustavy planet, případně jak zabíjel nebohé herní vývojáře ve snaze posílit pracovní morálku těch přeživších. Přesně tak totiž vypadala náplň titulů zmíněných v perexu, které svoji jednoduchou hratelností a vynikajícím nápadem přilákaly pozornost i těch lidí, jež mají k freeware scéně asi tak blízko jako běžný Jamajčan ke sjezdu na lyžích. Příběh značky Kloonigames, pod níž Pürho svoje experimentální počiny vydává, se však zdaleka neomezuje pouze na tyto dva kousky. Pojďme nyní nahlédnout pod její pokličku a připomenout si všechny hříčky, které v rámci tohoto pozoruhodného projektu doposud vznikly.

Po stopách Experimental Gameplay

Počátky Kloonigames mají mnoho společného se zrodem projektu Experimental Gameplay, jenž byl ostatně pro Pürha velkou inspirací. I tento finský vývojář si dal totiž za cíl stvořit v průběhu jednoho týdne nějakou designově zajímavou hříčku na určité téma, přičemž při tvorbě vycházel především z článku How to Prototype a Game in Under 7 Days, který sepsala pro Gamasutru právě čtveřice studentů zodpovědná za vznik EG. Výsledkem jeho snahy byla vskutku jednoduchá oddychovka Jimmy’s Lost His Marbles, jež spatřila světlo světa v květnu 2006 (ovšem vydána byla až o několik měsíců později). Její náplň spočívala v prostém klikání na kuličky různých barev, což by asi málokoho vydrželo bavit více než 5 minut. S výjimkou Pürha. Pokud se ho zeptáte, který ze svých počinů má nejradši, vybere právě svoji prvotinu, jelikož si díky ní dokázal, že je schopen vytvořit hru za pouhý týden. Pln nadšení ze svého úspěchu vytvořil v létě loňského roku - opět během 7 dnů – ještě hru Slimy Pete’s Singles Bar, v němž je třeba vcelku netradičním způsobem usmířit rozhádaný pár. Oproti JLHM šlo o zcela odlišnou záležitost, což potvrzuje další důvod vzniku Kloonigames – Pürho se chtěl co nejvíce zdokonalit v herním designu, tudíž se rozhodl, že začne vytvářet co největší množství různorodých počinů.

Zdárné dokončení prvních dvou titulů dodalo Pürhovi novou motivaci, která přispěla velkou měrou k jeho rozhodnutí, že začne podobné hry vytvářet každý měsíc. A tak se zrodil blog Kloonigames, na němž se od září 2006 objevilo již 9, resp. 10 (viz dále) experimentálních hříček. Tou třetí byla již zmiňovaná Pluto Strikes Back, jež znamenala malý zlom v Pürhově tvorbě. Povedlo se mu s ní totiž opřít vtipným způsobem do hojně probíraného tématu, díky níž se o PSB (a tím pádem i o Kloonigames) začalo mluvit všude ve světě.

Druidi, krávy a George Bush

Poslední dva zmiňované tituly naznačily cestu, jakým směrem se bude Pürhova experimentální tvorba v budoucnu ubírat. Jednoduchou hratelnost zde přebíjí zajímavý, často i poměrně vtipný nápad a kvalitní audiovizuální zpracování. Jak sám tento finský tvůrce říká: „Vždy se snažím dělat hry alespoň v určitém směru originální. Existuje tolik různých námětů, tak proč se omezovat pouze na druhou světovou, fantasy a sci-fi? Přál bych si, aby se velcí vývojáři a distributoři nebáli více riskovat.“ Inu, co dodat.

Po PSB ovšem přišla dvojice slabších kousků. Nejprve vcelku stereotypní arkáda Cacodemon’s Barbecue Party in Hell a poté bizarní druidí fotbálek s názvem Druid Soccer, k němuž jeho tvůrce vydal nedávno i obsáhlý postmortem. Na ně však dal brzy zapomenout počin, který vyšel na počátku února. The Truth About Game Development znamenal pro Pürha definitivní vstupenku mezi smetánku indie vývojářů, ale především se jednalo o titul, jehož hraní představovalo vskutku královskou zábavu. Vtipné hlášky jednotlivých postaviček, narážky na spoustu palčivých problémů herního průmyslu a stylové vizuální zpracování patřilo k hlavním devízám zřejmě nejlepšího kousku z dosavadní tvorby Kloonigames, jímž si prý krátí volné chvíle také producenti Sims z EA.

A čas šel dál – krávy na Měsíci hrály hlavní roli v poměrně zajímavém, leč špatně ovladatelném počinu Moo at the Moon, který následovala hororovými prvky říznutá arkáda z útrob počítače nazvaná Forbidden.exe. Ačkoliv ne tak docela: prvního dubna se totiž na stránkách Kloonigames objevila hra The Divorce, jež byla vtipnou parodií na umělecký počin Roda Humbla The Marriage. Pürhovi se tím podařilo nachytat několik lidí, z čehož nejvíce to odnesl pravděpodobně Bill z blogu the2bears (viz tento příspěvek). Následně se však Petri omluvil a vydal další regulérní hru. No a není tomu tak dávno, co jsme vám přinesli recenzi Daydreaming in the Oval Office, kde se tvůrce opřel do amerického prezidenta George Bushe, zejména pak do jeho způsobu vedení války v Iráku. Tento titul je zatím posledním kouskem z produkce Kloonigames, ovšem už 1. června se má jako tradičně objevit zase nová hra.

A co bude dál?

Na otázku ohledně budoucích plánů odpověděl Pürho jen dosti neurčitě: „Původně jsem si dal za cíl tvořit experimentální hříčky po dobu jednoho roku. Tento rok se pomalu chýlí ke konci, a tak budu muset zvážit, zdali budu v tomto projektu pokračovat, nebo se budu věnovat něčemu jinému. U vývoje her ale stoprocentně zůstanu. Mám v hlavě nápady i na několik větších titulů, ovšem jejich vývoj je vždy velice riskantní a nikdy nevíte, co se s nimi nakonec stane.“ Ovšem pozor, k „velkému“ vývojářství už Pürho taky přičichnul – na částečný úvazek pracoval jako programátor ve finském studiu Frozenbyte na hře Shadowgrounds. Předpoklady na tvorbu kvalitních her tedy rozhodně má. A i proto pevně věříme, že se tento talentovaný finský vývojář ani v budoucnu se svými projekty neztratí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz