OutRun 2006: Coast 2 Coast

OutRun je klasika. Při nejmenším pro lidi, kteří s ním přišli před drahnými lety do styku v jeho původní automatové podobě. V době své největší slávy byl u nás spíš vzácností, automaty Segy patřily mezi ty luxusnější a poutě spíš objížděly maringotky s Donkey Kongem nebo Asteroids. Ale to nesnižuje jeho, takřka dějinný význam. OutRun závodním arkádám ukázal směr, měl originální strukturu, výjimečnou atmosféru, vzrušující ovládání a neuvěřitelně pěknou pixelovou pseudo 3D grafiku. Od té doby však v řečišti závodních her uplynulo hodně vody. Přišly Raidge Racery, Daytony, Need For Speedy, Burnouty... Má OutRun ještě co říci i dnes?

Kompilace remaků

Odpovědí na tuto otázku není OutRun 2006, ale již dříve uvedený OutRun 2 (známější jako xboxová hra ale též coby mincový automat). Ten se nadmíru osvědčil a, protože letošní multiformátový update vychází z jeho grafiky a herních mechanismů, přistupujeme ke hře vlastně s příjemnou jistotou vysoké kvality. OUtRun 2006 na PSP (a všech ostatních platformách) je rozšířenou verzí zdařilého remaku. Obsahuje arkádový režim OutRun 2, ale také všechny tratě z OutRun 2 SP, novější verze automatu, a zcela nový kariérní režim Coast 2 Coast, šitý na míru trvanlivé domácí zábavy. Jinými slovy kombinuje se tu technická kvalita s dostatečně pestrým a výživným obsahem.

A-B-C-D-E

Principiálně se na pojetí OutRunu nic nezměnilo. Jeho zcela původní, originální strukturu si ostatně nikdo za ta léta netroufl kopírovat, a tak rozhodně nepůsobí zastarale ani okoukaně. Jezdí se tu na tratích systémem z bodu A do B – čili žádné kroužení na okruzích. V základním módu začínáte vždy na stejném místě, na konci prvního úseku si ovšem můžete vybrat ze dvou cest, které vás navedou na další úseky (pokračuje se bez přerušení, data se bez problému streamují). Nalevo je vždy relativně jednodušší úsek, zatímco napravo o něco obtížnější. Na konci druhého úseku máte znovu na výběr, stejně tak na konci třetího a čtvrtého. Cílová páska se nachází na konci páté „úrovně“. Struktura tratí tedy připomíná rozvětvený stromeček s celkovým počtem 15 unikátních úseků. OutRun 2006 nabízí celkově dva takové stromečky po 15 tratích (jeden z OutRunu 2, druhý z verze SP), celkem tedy 30 lokací nepočítaje v to zrcadlové a obrácené verze. A i když nejsou tyto jednotlivé úseky nijak závratně dlouhé, obrovské množství kombinací hodně podporuje iluzi, že každý závod je opravdu jiný.

Frajerská kariéra

V hlavním režimu Coast 2 Coast absolvujete sérii stále obtížnějších závodů podle předem stanoveného schématu. Někdy pojedete pouze na dva úseky, jindy absolvujete všech pět. Startuje se s handicapem a úkolem je na stanovené délce dojet čelo závodu, který má na začátku před vámi obrovský náskok. I díky tomuto systému (nikdy nevidíte všechny soupeře najednou), je možné závodit třeba proti třiceti soupeřům. Většina úrovní Coast 2 Coast jsou tradiční závody, ale tu a tam se můžete těšit na osvěžující speciálky. Například jízdy proti jedinému rivalovi, kde nejde ani tak o pořadí v cíli jako spíš body nasbírané smykováním (ke smykům se ještě dostaneme) či jízdou ve vzdušné „kapse“ za ostatními automobily (tratě jsou vždy plné „civilů“).

Playboy na houpačce

Co se týče výživné kariéry Coast 2 Coast, máme jediný ne úplně zanedbatelný problém. Zda se, že autoři malinko nezvládli růst obtížnostní křivky. Začátky jsou krušné nejen díky tomu, že se teprve učíte správnému stylu jízdy. Auta, které zde máte k dispozici jsou prostě relativně dost slabá. Pak ale zjistíte, že vám na kontě rychle přibývají tzv. míle, místní platidlo. Zavítáte do showroomu a s překvapením zjistíte, že po pár závodech máte na kontě dost mílí, abyste si pořídili i to nejdražší auto v nabídce. Nejdřív si myslíte, že v tom bude nějaký háček. Ale není, prostě jděte a kupte si to nejlepší. My jsme si pořídili Testarossu v OR (výkonnostně vylepšené) verzi a ještě nám zbylo pár drobných na pořízení šedého laku. S tímto vozem pak doslova proplujete střední částí Coast 2 Coast bez nejmenších problémů. Testarossa OR má tak skvělou akceleraci i maximálku, že jste s přehledem první, i když uděláte za jízdy pár vážnějších chyb. Pak se ale přehoupnete do druhé půlky kariéry, podmínky extrémně přituhnou a vy zjistíte, že máte sice tučné konto, ale žádnou možnost pořídit si lepší vůz – zkrátka ho už dávno máte. OK, můžete si ještě koupit třeba Enzo s ještě vyšší maximálkou, ale rozdíl je už nepatrný. Také můžete investovat do nákupu všech ostatních (horších nebo srovnatelných modelů), ale jiný důvod než ten sběratelský k tomu mít nebudete. Tak je OutRun 2006 chvíli směšně jednoduchý a chvíli značně obtížný, jako na houpačce.

Černý kůň

Testarossa? Enzo? Ano, OutRun 2006 má oficiální licenci Ferrari, velmi pěkné modely velmi drahých vozů, záměrně zcela nerealistickou interpretaci jízdního modelu a stylovou prezentaci v barvách legendární automobilky. Už původní OutRun měl auto Ferrari, nesměl to však otevřeně přiznat. Nyní je všechno s oficiálním posvěcením od nejvyšších šéfů z Maranella.

Smykem v bok

Pojďme k tomu nerealistickému jízdnímu modelu. Arkádovitější styl si snad ani nelze představit. OutRun hravě trumfne i Ridge Racera, zatímco Need For Speed vedle něho vypadá jako akademický simulátor. Vše je postaveno na neskutečně dlouhých a zábavných smycích. Do skluzu se dostanete hravě, udržíte se v něm zcela intuitivně a, pokud se vůz nedostane mimo trať, neztrácíte při něm skoro vůbec rychlost. Na složitějších úsecích s mnoha ostrými zatáčkami je klidně možné, že polovinu času strávíte ve smyku, bokem k profilu tratě. Střídají-li se prudké zatáčky, není nic snadnějšího než přecházet z jednoho smyku do druhého (v opačném směru). Nejobtížnější je ovšem efektivně přejít čistě ze smyku do normální jízdy, aniž byste ztratili rychlost nebo ťukli do bariéry (což znamená ztrátu ještě větší rychlosti). Jakmile toto umění zvládnete, čekají vás již samá vítězství. Úplné dokonalosti však asi nikdy nedosáhnete. Přechod ze smyku do akcelerace je vždycky delikátní záležitostí vyžadující maximální soustředění a sebemenší zaváhání je vždy přísně trestáno. Navíc si musíte dokonale zažít profily tratí. Smyk totiž není vždy nejvhodnější. Pokud lze zatáčku projet (třeba i s pouštěním plynu) bez smyku, je to obvykle ta rychlejší varianta. Hodně tedy záleží, jak dokážete odolat pokušení jít do smyku tam, kde to není bezpodmínečně nutné. Na PSP se hra ovládá velmi dobře a, podobně jako Ridge Racer, lépe s D-padem než analogovým ovladačem.

Infarktový režim

Vedle hlavního režimu skýtají mnohá rozptýlení i další zdařilé módy. Nejpozoruhodnějším je Heart Attack, kdy kromě rychlé jízdy (vždy máte na krku časový limit opírající se o checkpointy) musíte plnit prapodivná přání své blonďaté spolujezdkyně. Jednou musíte co nejvíce smykovat, jindy schválně bourat do civilů, vyhýbat se překážkám, předjíždět konvoj tiráků, držet se v určité části trati, driblovat s obřím plážovým míčem, protínat čáry mezi dvěma souběžně jedoucími vozy atd. Heart Attack skýtá vynikající krátkodobé rozptýlení, když máte s PSP pár minut času na zabití.

Pokud jde o technickou stránku věci, OutRun 2006 vypadá na displeji PSP mimořádně dobře. Okolí tratí nepostrádá detaily, je plné pestrých objektů a běhá naprosto plynule. Pouze jsme narazili na vzácný problém s načtením dat, kdy hra na pár sekund zcela zamrzla, aby pak opět plynule pokračovala. Celkově vzato představuje OutRun 2006 jednu z nejlepších závodních her pro PSP (a že jich máme k dispozici hodně). I když není oproti velkým verzím nijak zvlášť handheldově upraven, svým formátem dokonale vyhovuje ergonomii a výkonu malé PlayStation a dokáže tak poskytnout velmi slušnou porci zábavy.