NHL 11 Recenze NHL 11

NHL 11

Zdeněk Princ

Zdeněk Princ

20. 9. 2010 22:00 8
Reklama
Reklama

Zatímco série FIFA zažívá letos malou revoluci a těší se velkému zájmu napříč většinou dostupných platforem, dění kolem hokejové NHL se už druhým rokem scvrklo pouze na prostor konzolí Xbox 360 a PlayStation 3. Mohlo by se tedy zdát, že sláva zaběhnuté šňůry hokejových simulací pozvolna upadá a pranic tomu nepomáhá ani klasický syndrom sportovních her, kdy vývojáři použijí vše z předchozího dílu, aktualizují soupisky a přidají nějaký ten prvek navíc. Jenže i v tomto roce vstupuje NHL na trh se zdviženou hlavou a alespoň se tváří, že má skrze ona drobná vylepšení co nabídnout.

Takže letos jak?!

Pokud si nalijeme čistého vína, je nutné zmínit, že poslední tři ročníky NHL běží na totožném herním enginu. Záměrně nevztahujeme toto prohlášení pouze na grafickou stránku, ale máme tím na mysli vše od celkové hratelnosti, přes umělou inteligenci až po nenáviděný i milovaný prvek, momentum. V základu tedy s koupí NHL 11 dostanete skutečně jen aktualizovaný předešlý díl s novými severoamerickými soutěžemi a k tomu pětici přepracovaných prvků. Otázkou pro nás tedy bylo, zda změna systému přihrávek, vhazování, hitů, lámání hokejek a jeden multiplayerový mód stačí k tomu, abychom mohli s čistým svědomím říci, že ani „jedenáctka“ by neměla chybět ve vaší sbírce. A věřte, bylo to těžké...

Céčka, sbírá céčka, v tom je ta léčka…

Začneme-li od neherní složky, onen nový multiplayerový má za úkol vyvolat ve vás nostalgické vzpomínání na mládí. Pokud jste totiž sbírali hokejové kartičky a hýčkali si své hvězdy, přijdete si v Hockey Ultimate Team na své. Jedná se o to, že za zápasy v rámci UHL získáváte za své vystoupení na ledě puky, které pak jakožto herní měnu utrácíte za nové a nové balíčky hokejových karet. Vtip je v tom, že kartičky se zhmotňují v podobě hráčů uvnitř vašeho týmu, čímž získáváte vcelku chytlavou porci zábavy, ve které hraje podstatnou roli náhoda. Nejen hráči ale tvoří kvalitní tým, proto je nutné zaměřit se v hledání kartiček také na specialitky, které zvyšují úroveň vašich svěřenců, nebo vám umožní podepsat s vybraným hráčem lukrativnější smlouvu.

Bohužel, nevyváženost mezi získanými puky a cenou jednotlivých balíčků vede k tomu, že je hráč nucen sáhnout po své kreditní kartě, utratit nějaký ten dolar a směnit skutečné peníze za ty herní. A určitě vám dochází, že jedině tak bude váš tým výhledově konkurenceschopný, čili placení je pro zajištění zábavy nezbytně nutné. Škoda, ale ještě tu je kartičková aukce, která alespoň nevybočuje z atmosféry a s trochou štěstí i zde můžete najít toho pravého hráče, který se hodí povahou do vaší úderné lajny. Obecně ale musíme uznat, že model, který fungoval například v sérii Madden NFL je léty ověřený a chytí každého správného hráče.

Přihrávky huj, souboje fuj!

Přesuneme-li se na led, první viditelnou změnou, která velmi ovlivní váš způsob hraní, je přepracovaný systém přihrávek. Letos počítá hra s tím, jak dlouho podržíte tlačítko pro přihrávku a na základě toho vypočítá sílu, kterou vyšlete kotouč ke spoluhráči. Ze začátku budete tento prvek proklínat a není vyloučeno, že sáhnete po možnosti kompletně jej vypnout a vrátit se tak ke starému způsobu. Jenže tím byste se na druhou stranu okradli o plné využití vylepšené fyziky puku, umožňující vyslat přihrávku tak říkajíc do běhu. Načasujete-li si ten správný okamžik, puk se třeba lehce otře o mantinel, vyhne se bránícímu hráči, toho v plné rychlosti přeletí útočník, ujme se osamoceného kotouče a vřítí se do brejkové situace. Těch je v novém NHL mnohem více, než loni či předloni, a notně tomu napomáhá i chování umělé inteligence, která se vás snaží do podobných úniků vysílat mnohdy až příliš často a zbytečně.

Tím ale netvrdíme, že by to bylo na škodu, jen tím hra ztrácí trochu ze své uvěřitelnosti, což podtrhuje i způsob, jakým do sebe v NHL 11 hráči strkají. Abyste rozuměli, další „vylepšení“ v podobě fyzikálně propracovanějších hitů odmítáme, a to z jednoho prostého důvodu. Systém, který se stará o výpočet pádu hráče nestojí na pevných základech a je tedy jen o náhodě, zda se soupeř sesune k zemi, či zůstane stát, jako by se nechumelilo. Nevěříme vývojářům ani slovo o tom, že systém koresponduje s váhou a rychlostí zúčastněných, protože souboje jsou skutečně neodhadnutelné a ať se snažíte sebevíc, většinou se místo tvrdého hitu váš hráč jen podivně sehne ve snaze nastavit soupeři stoličku, namísto toho, aby mu nandal u mantinelu, co se do něj vejde. A když už na úspěšný zásah dojde, hráči od sebe odletí jako dva wrestleři uprostřed divoké akce. Tudy cesta opravdu nevede.

Kde mám tu hokejku?

A podobně je to bohužel i s tolik proklamovaným lámáním hokejek, které se ve hře vyskytuje až příliš často. Ti z vás, kdo po nocích sledujete zápasy NHL, nám dáte určitě za pravdu v tom, že by se mohl průměr zlomených hokejek na zápas pohybovat tak maximálně u čísla dva až tři, v NHL 11 to je ale několikrát tolik. Jistě, míra lámání se dá nastavit, velký vliv to ale na hru nemá. Zato vypadávání hokejek z rukou je jev i ve skutečnosti mnohem častější, proto jeho zařazení do NHL vítáme. Ostatně skvělé okamžiky, kdy útočník v oslabení vrazí svůj nástroj do rukou vykolejeného obránce jen proto, aby mohl odpálit puk na druhou stranu ledové plochy, jsou k nezaplacení a právě tohle je hokej v podobě, jaký by se měl ve hrách objevovat častěji. A aby toho nebylo málo, tleskáme snaze něco provést s monotónním vhazováním. Na buly už konečně můžete ovládat nejen hokejku, ale také tělo hráče, čímž si připravíte lepší pozici pro získání puku na svou stranu. Na buly se ale hráči často do sebe hezky zaklesnou, případně jeden druhému nabančí, nebo bez přípravy vystřelí. A věřte, že vyhrát na vhazování se vyplatí, obzvláště pak ve vzpomínaném oslabení, kdy můžete ušetřit několik cenných vteřin.

A zbytek už na stejné vlně

Co se týče grafického zpracování a prezentace, tam už není po těch dvou uplynulých letech moc co hodnotit. Ano, do vínku soundtracku přibyly nové songy, některé z nich absolutně nehokejové, či příliš retro, grafika je oproti NHL 10 učesanější, ale stejné animace, trochu otravné prostřihové scény a stále stejný komentář od dvojic oposlouchaných komentátorů už není nic, čím by se série NHL mohla bůhvíjak pyšnit. Nelze ovšem říct, že by NHL 11 vypadalo špatně, jen by to chtělo do příště možná trochu víc úprav viditelného rázu, abyste je ze hry nemuseli dolovat jako ušmudlaní horníci na havířovských slavnostech. A to je nakonec i odpověď na vaší otázku – vyhovuje vám NHL 10 a jste spokojení se svým postavením na online žebříčku? Pak se na NHL 11 vyprdněte a počkejte si, až hra trochu zlevní. Vy ostatní běžte do krámu a kupujte, protože lepší hokej tu zase minimálně rok nebude.

NHL 11
PlayStation icon PlayStation 3
Xbox icon Xbox 360

Verdikt

NHL s jedenáctkou na konci se opět povedl, jen těch změn každoročně ubývá a z toho mála je k užitku jen nový multiplayerový mód a systém vhazování. Takže, když máš hlad, utrhni si malej kousek...

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz