Nejvyšší skóre
i Zdroj: Hrej.cz
Nejvyšší skóre Recenze Nejvyšší skóre

Nejvyšší skóre

Aleš Tihlařík

Aleš Tihlařík

20. 8. 2020 15:25 2
Reklama

Nestalo se to přes noc, ale ano – konečně se začínáme dostávat do bodu, kdy si digitální hry vybojovaly nálepku mainstreamu. U spoj-tři telefonních hříček občas nachytáme vlastní rodiče, o e-sportech či velkých prodejních hitech už se nezřídka dozvídáme i z neherních médií, a dokonce i televize občas hry zmíní i v jiných konotacích než jako spouštěč agresivního chování u mladistvých.

Obor starší, než prarodiče některých z nás tak pomalu nabírá další rozměr, kdy se o historii herního vývoje začínají zajímat i lidé, kteří herní komunitu ještě relativně nedávno považovali buď za zhýralé satanisty, věčné panice nebo nejlépe kombinaci obojího. Důkazem tohoto fenoménu je i čerstvá šestidílná minisérie Nejvyšší skóre od Netflixu, která se na ploše asi čtyř hodin pokouší turbulentní historii herního průmyslu zmapovat tak, aby zaujala i nehráče.

LEGENDY SE VRACÍ

A úvodem je nutno říci, že se americká společnost do tématu vrhla relativně srdnatě, což je viditelné nejen na líbivých pixelartových animacích, bohatě protkaných skrze každý díl, ale i na hostech, kteří dostali prostor k promluvě o svých dílech. Kromě všem známých Richarda Garriota nebo Johna Romera se tak divák setká i s méně komercionalizovanými jmény. Ať už to byl takřka neznámý příběh Jerryho Lawsona, otce herních cartridgí, nebo zástupy japonských developerů a umělců (jmenujme například tvůrce Space Invaders, Tomohira Nišikadu, nebo Torua Iwataniho, stojícího za původním Pac-Manem), promlouvajících o svých začátcích, vždy jde o velmi zajímavé příběhy, u kterých je jednoznačně dobře, že nezmizí v nekonečné červí díře zapomenuté historie.

Jak chcete shrnout například historii konzolových válek na ploše čtyřiceti minut?

V průběhu sledování jsem se však několikrát sám sebe ptal, komu je tento dokumentární seriál vlastně určen – od vysvětlování, co vlastně herní konzole je a k čemu slouží, tvůrci neváhají skočit přes hardwarové modování herních automatů až k několika poměrně dlouhým (a tak trochu zbytečným) vsuvkám o výhercích devadesátkových turnajů v Tetrisu nebo Sonicovi. Neberte mě špatně, všechny Netflixem prezentované příběhy jsou samy o sobě relativně zajímavé, možná by si ale zasloužily vlastní díl, případně rovnou celou tematickou sérii. Takto se každá část série věnuje jednomu většímu tématu, ale ruku na srdce – jak chcete shrnout například historii konzolových válek na ploše čtyřiceti minut? Na takovou otázku existuje jednoduchá odpověď – nejde to, a pokud ano, budete zákonitě zbytečně škrtat.

Chválím tedy, že k tématu mluví lidé, kteří opravdu stáli u jeho zrodu, avšak otázky, které byste jim položili nejraději, zůstanou nevyřčeny. Je sice hezké sledovat Romerovo běhání po zahradě s motorovkou a Akiru Nišitaniho (designér Street Fighter II), vypouštěcího z rukou perfektní Hadouken. Ale efektní, leč zbytečné záběry mohly být klidně nahrazeny větší porcí zajímavých historek – a že jich za sebou zpovídání lidé, kteří dohromady strávili vývojem stovky let, mají nepřeberné množství.

USKÁKANĚJŠÍ NEŽ MARIO

Co se naopak Netflixu daří dobře je vyobrazení střetu americké a japonské kultury. V dílech o konzolích a bojovkách je hezky vykreslen kontrast mezi meditativním, skoro až zenovým japonským přístupem k vývoji herních produktů, a pragmatickým americkým „všechno nebo nic“ postupem. Perfektní jsou i porovnávací záběry mezi různými generacemi konzolí, kdy člověk, který herní osmdesátky zažil maximálně tak na obrázcích v retro rubrikách časopisů, konečně pozná skok, který pro tehdejšího hráče znamenal například přechod z 8bitové na 16bitovou konzoli. Škoda, že takových záběrů se v dokumentu objevuje jen pár, navíc trvají jen několik vteřin. Tehdejší mezigenerační skoky z dnešního pohledu vypadají téměř neuvěřitelně, až slzička ukápne, že dnes už podobné revoluce nejsou technicky možné.

A nebyl by to samozřejmě americký multimediální gigant, kdyby v každém dílu nedostala prostor klasická „Netflix agenda“.

A když už jsme u skoků, je nutné zmínit antiklimatické střihy, které občas vytrhávají diváka z příběhu. Přeskakování od projektu k projektu a následující zdlouhavé vracení je bohužel další bolístkou jinak sympatické minisérie. A nebyl by to samozřejmě americký multimediální gigant, kdyby v každém dílu nedostala prostor klasická „Netflix agenda“.

Hry jsou ze své podstaty samozřejmě médiem, které si může užít každý, a to bez ohledu na věk, pohlaví či barvu pleti. To ale vzhledem k dokumentární podstatě Nejvyšší skóre stačilo zmínit jednou, a ne v každém dílu. Když pak patnáct minut RPG dílu zaplácá obskurní ztracené RPG Gayblade, které sice mělo význam pro život několika jednotlivců, ale pro RPG žánr jako takový zcela žádný, začínáte přemýšlet nad tím, zdali je něco takového opravdu nutné. Mapování her s LGBT(Q) tématikou se zabývá celá řádka webů a celovečerní dokument na toto téma by jistě stál za zhlédnutí, pokud se však seriál chce, dle oficiálního popisu, věnovat „historii klasických videoher“, existují desítky, ne-li stovky historicky důležitějších titulů než právě Gayblade.

Více než zevrubným dokumentem je tak Nejvyšší skóre spíše nenáročným, hezky zpracovaným, asi až příliš rychlým průletem herní historií. Právě díky zmíněným vlastnostem jej ale můžete bez obav sledovat s celou rodinou. Kdo ví, třeba pak budou lépe chápat, proč si nedělní den vyhrazujete na „čučení do počítače“ místo návštěvy kostela či fotbalového zápasu. Pokud však toužíte po obsáhlejší exkurzi do herní historie, doporučuji spíše odborněji koncipované knihy, kterých je, obzvláště pro anglicky hovořící jedince, k dostání slušná řádka.

Nejvyšší skóre
HBO Film

Verdikt

Nejvyšší skóre je synonymem nenaplněného potenciálu. Všechny důležité ingredience jsou přítomny, jejich vzájemná interakce však vytváří „jen“ zajímavý rodinný dokument, nikoliv kýženou sondu do videoherní historie.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz