Nail´d

První pocity po dojezdu? Sucho v krku a bolest rukou. Oči slzí, prsty zrudly. Takhle na bříška dostaly naposledy snad u Stunts, kdy za oběť hernímu šílenství postupně padly všechny směrové šipky z klávesnice. A teď Nail´d! Člověk by čekal, že už na PC nějak nezbylo místo pro čistokrevnou arkádu v tom nejlepším slova smyslu, ale ano. Traťoví komisaři museli zešílet. Nail´d není motokros. To je let utrženého vozíku z horské dráhy. Ještě!

Jestli se vůbec dá nějak stručně a přitom smysluplně popsat, co vlastně Nail´d jako nová sportovní offroadová hra od polského Techlandu znamená, pak je nutné si pomoct přirovnáním. Představte si Nail´d jako křížence Wipeoutu a Trackmanie. Z toho prvního dovádí novinka do absurdna myšlenku rychlosti a závratě, z té druhé zas čerpá nápaditost pro jízdní trať. A pokud si třeba někdo oblíbil starší Pure, může si pomoci ještě více. I když je Pure v základu de facto to samé, co Nail´d, věřte, že teď dostalo úplně nový význam. Nyní je to rozvážný a pomalý simulátor jízdy v terénu. Nic víc. Natolik je Nail´d šokující.

Pozor, racek vpravo

Nail´d je totiž skandální zběsilost, kterou s motorismem pojí pouze drapákové pneu a maloobjemové motory. Jinak je to hlavně kat hráčových očí a žaludku. Už po prvním startu je jasné, že realita v téhle hře uhýbá až srandovně zbrklé rychlosti, co útočí na maximální lidské soustředění. Rychlost je v Nail´d náboženstvím. Je zapotřebí všude. Při výjezdu do kopce, který má ohyb téměř do ostrého úhlu, při odskoku z rampy skrz hořící obruč zavěšenou na horkovzdušném balonu a třeba i při odrazu k letu ze skály, co trvá několik vteřin a končí až o několik set výškových metrů níže. Rychlost v Nail´d znamená radost, zábavu a adrenalin. Již dlouho tu nebyla závodní hra, kvůli které by jezdec polykal na sucho a v duchu se modlil, ať už konečně do něčeho narazí. Jen při respawnu si totiž může na dvě tři vteřinky odfrknout.

Rychlost, členitý terén a obrovské skoky. To se dá z Nail´d vypíchnout jako to nejlepší, co dnes nemá konkurenci. Vysát z motorky poslední deci nitra a houpnout do propasti, kde se kolem stroje míhají třeba skalnatá oka kaňonu, stromy, útesy, železobeton, mosty, silnice, akvadukt či domky – to je skutečně nezapomenutelný zážitek, který si na čtrnácti tratích ve čtyřech tematických sekcích bude chtít každý užívat pořád dokola. Protože hlavně vysoko ve vzduchu za dujícího větru a dalekého výhledu si hráč nejlépe uvědomí, jak nápaditě a také pečlivě autoři k modelaci tratí přistoupili.

Protože akčkoliv je Nail´d děsivá akce, která v zájmu hratelnosti umožňuje dokonce řídit ve vzduchu úplně stejně, jako všema kolama na zemi, není to v žádném případě tupá a zákeřná hra. Naopak. Poláci si dali záležet a na přírodních tratích od zasněžených hor po řecké ruiny má vše svoji logiku. Zejména perfektní šipkovité značení jistí, že hráč neztrácí orientaci ani v opravdu extrémních situacích (třeba při průjezdu se zapnutým nitrem nově objevenou zkratkou) a nikde ho nepotká ani žádná designová čuňárna, kvůli které by neustále do něčeho v jednom místě narážel, nebo třeba pravidelně létal mimo trať. Ne. Drobný problém se vyskytne snad jen v extrémní situaci, kdy například vlivem náhody jezdec skočí tak mimo či daleko, že už se nemůže nakormidlovat zpátky do jízdního koridoru a hra automaticky spustí respawn. Což se děje samozřejmě i po tvrdých nárazech do pevných překážek. Sem tam mi připadalo, že detekce nárazu buď spí, anebo je naopak hysterická. Kde bych čekal, že se rozmlátím, nestalo se nic, jindy ale stroj vybuchl dle mého názoru úplně zbytečně. Byly to však spíše výjimky.

Tolik nápadů a přece toho dost chybí

Nail´d jako dosud skvělá jízdní záležitost má větší chyby jinde. Hlavně v singleplayerové kariéře. Ono čtrnáct tratí vypadá lákavě, jenomže nápady autoři vyplácali vlastně už v první polovině hlavního tournamentu, což znamená, že notnou část z nějaké osmihodinové hrací doby hráč stráví opakováním již opakovaného. Bez ohledu na to, jak variabilní a nápadité jednotlivé tratě jsou. Chtělo to alespoň ještě jeden tematický okruh navíc. A určitě i více soutěžních módů, vždyť klasický závod, bodovací stíhačka či time trial nejsou zrovna vrcholem megalomanství. Do budoucna by se autoři mohli zamyslet třeba nad větším oživením jízdy pomocí kaskadérských kousků. Dosud je hráč v rámci klasického závodění oceňován třeba za dobrý doskok, vysokou rychlost, jízdu po zadním, či superobří skok, to je však docela málo, protože nejde o kdovíjak těžké triky. Možná by chtělo zavést zcela samostatný mód zaměřený čistě na akrobacii. Ve vzduchu by se mohla dělat spousta skopičin, tu je myšlenka zatím nevyužita.

Ještě hubenější obsah v Nail´d skýtá motoristická nabídka, která se omezuje pouze na dva stroje. A to na motorku a čtyřkolku. Konečně jste se dozvěděli, na čem se v Nail´d vlastně jezdí, že? Není to však moc důležité, protože je bohužel úplně fuk, zda jste příznivci dvou nebo čtyř kol. Oba stroje se totiž chovají víceméně stejně a ani přítomný tuning s tím nic nesvede. Ostatně, ten ve hře vůbec neměl být. Na jízdních vlastnostech není jeho vliv takřka znát.

Východiskem z jistého omrzení hrou vlivem jejích popsaných neduhů je pochopitelně online řež podporující až dvanáct hráčů najednou. A ta slibuje úplně novou dimenzi zábavy. Nejen díky všeobecně dobré kvalitě závodění, systému tabulek a achivementů, ale i proto, že Nail´d by si z technologického hlediska mohlo dovolit hodně lidí. Engine Chrome je totiž velice dobře vyladěn a běží svižně i na slabších strojích. Na současném mainstreamu nepadá hra ani v maximálních detailech pod sto snímků za sekundu.