Monster Madness: Battle For Suburbia Recenze Monster Madness: Battle for Suburbia.

Monster Madness: Battle for Suburbia.

Tomáš Nadrchal

Tomáš Nadrchal

22. 7. 2007 22:47
Reklama
Reklama

Název dnes recenzovaného titulu spíš připomíná zběsilé závody monster trucků kdesi na předměstí. Při prvním přečtení mne to také napadlo, ale není tomu tak. Tvůrci Monster Madness: Battle for Suburbia se totiž rozhodli vrátit se v čase o dobrých dvacet let zpátky a přenést do moderního hávu klasickou, čistokrevnou izometrickou střílečky.

Bylo nás pět. Tedy, čtyři.

John Carmack kdysi řekl, že ve videohře je příběh asi stejně podstatný jako v pornofilmu. Všeobecně se očekává jeho přítomnost, nicméně na jeho náplň a hloubku se už tolik nekouká. Jistě, v moderní době se AAA titul bez propracovaného děje téměř neobejde, nicméně tvůrci z Artifical Studios se řídí podle Carmacka a žádné zvraty či hlubší myšlenky do Moster Madness nezapracovali. Mladému teenagerovi Zackovi odjeli rodiče kamsi pryč a klučinu nenapadlo nic lepšího, než pozvat trojici přátel, kluka a dvě slečny, a uspořádat malou párty. Jak se říká – kočka není doma, myši mají pré. Jenže zvonek u dveří se ozve ještě jednou a tentokráte za nimi nečeká žádné milé překvapení, nýbrž banda oslizlých zombie. Ti nejen že napadli celé město a terorizují obyvatelstvo, ale mají zálusk i na naši čtveřici teenagerů. Co naplat, je třeba jednat a vyhnat odpornou havěť z města, jak nejrychleji to půjde. Fajnově působí odlehčení celého titulu, což z něj dělá lehkou satiru na béčkové hollywoodské filmy.

Monster Madness: Battle for Suburbia.
Monster Madness: Battle for Suburbia.
Monster Madness: Battle for Suburbia.

Autoři si zaslouží pochvalu za umožnění hraní za všechny čtyři postavy. Bohužel se ale jejich vlastnosti během procházení levelů nikterak zvlášť neprojevují, což do značné míry omezuje znovuhratelnost. A tak si můžete zcela beztrestně podle sympatií vybrat, zdali se budete po ulicích plných zombie pohybovat radši se sličnou blondýnou, brunetou, anebo jedním ze dvou vyfrajeřených puberťáků. Základní zbraň stejně za prvním rohem vyměníte za něco mnohem účinnějšího, rubat se totiž dá prakticky se vším. Je libo přetáhnout obludu po hlavě sekačkou? Hodit po ní kladivo, pohrabáč, gril? Prosím...

Podomácku vyrobené zbraně

Krom předmětů, s nimiž lze nepřátelům ublížit, se porůznu ve všech lokacích nachází také nespočet kovových trubek, lepenek, hřebíků a podobných užitečných věcí. Jejich sběr umožní následné vytváření vlastních zbraní u Larryho v přívěsu. Larry je postarší pán, jenž se toulá po světě a snaží se vymýtit ohavné potvory sužující různé části světa. Ale vzhledem ke svému věku už se nepouští do samotné akce, specializuje se právě na vymýšlení zbraní všeho druhu. Setkáme se tedy např. s vrhačem CD, hřebíkostřílem, mechanickým prakem či paralyzérem. Bohužel, ona omílaná volnost vytváření vlastního arsenálu doslova znamená, že pro koupi určitého kusu je třeba běhat po úrovních a hledat X trubek a Y rolí lepící pásky apod.

Desítky, stovky, tisíce zombie

Hra samotná by se dala rozdělit na dva základní kameny, kampaň a Versus, což je souhrnný název pro několik módů proti počítači s možností nastavit prakticky vše, co by rozmazleného hráče mohlo napadnout. Mnohem zásadnější je ale kampaň, jež se dělí na několik desítek úrovní, přičemž každá trvá zhruba patnáct minut. Z devadesáti pěti procent se úkoly skládají z prachsprostého vraždění odpudivých zombie, které se na vás vrhají doslova a do písmene ze všech stran. Prakticky v každé úrovni navíc se navíc nachází tzv. Monster fest, což není překvapivě nic jiného, než prachsprosté vraždění odpudivých zombie s tím rozdílem, že tentokráte je znám celkový počet nepřátel.

Monster Madness: Battle for Suburbia.
Monster Madness: Battle for Suburbia.
Monster Madness: Battle for Suburbia.

Možná by stálo za to více specifikovat pojem zombie. V Monster Madness byla představena celá škála potvor, oblud, havětí. Od obyčejných zombíků, přes psy, kočky, vybuchující potvory, bigfooty, ďábelské klauny, liliputány, až třeba po nemrtvé motorkáře. Celkově narazíte na více než padesát (!) druhů nepřátel, což je číslo téměř z alpských výšin.

Velká dávka chaosu

Prozatím jsem pouze konstatoval, popisoval, možná trochu pochválil. Ale teď, přátelé, nastává exploze. Exploze v podobě kritiky. Monster Madness totiž obsahuje několik zásadních problémů, jež prostě nejde přejít s tím, že je první patch opraví. Kampaň je nativně stavěna pro kooperaci až čtyř hráčů najednou. Na tom by samozřejmě nebylo nic zlého, naopak jde o velmi výrazný klad. Problém tkví v nastavení stejné laťky obtížnosti, ať už v ulicích předměstí rubete sami či s trojicí kamarádů po boku. Zemřete-li v kooperaci, spoluhráč vás může oživit na checkpointu a pokračujete směle dál. Zemřete-li ale v čistém singleplayeru, musíte procházet celou dlouhou štreku od checkpointu znova a znova.

Neskutečná interakce prostředí, kdy můžete použít prakticky všechny předměty válející se po úrovni, je krásná věc, bohužel se ale tak z hraní stává menší chaos. Vůbec největším průšvihem se stala kamera, Achillova pata valné většiny 3D her. V singleplayeru se vcelku ještě dá překousnout, i když její pohyb mnohdy připomíná chůzi značně podnapilé osoby. Pokud ale zatoužíte po kooperačním módu, pro nějž je Monster Madness vytvořeno, kamera se oddálí kamsi do výšin a mírný chaos nahrazuje chaos ohromný. Naskýtá se otázka, proč tvůrci nedokázali řádně odladit buď singleplayer, anebo kooperaci. Takto obě možné varianty hraní hyzdí tyto minely.

Monster Madness: Battle for Suburbia.
Monster Madness: Battle for Suburbia.
Monster Madness: Battle for Suburbia.

 

Ono je pak vcelku jedno, že se po grafické stránce jedná o velmi, velmi kvalitní titul, komiksový nádech se nese od úvodního intra až po závěrečné titulky. A že to vše bylo doplněno solidní hudbou a výborným dabingem. Co je to platné, když od počítače mnohdy namísto pobaveni odcházíte rozezleni?

Těžko říct, zda existuje slovo přesně vystihující celkový charakter Monster Madness. Megalomanství autorů při tvorbě nespočtu lokací, nepřátel a zbraní do značné míry podkopává nedotažená hratelnost, v čemž tkví i největší a nejzásadnější problém celého titulu. Navíc z neustálého zabíjení obživlých potvor se postupem času stává stereotyp s držením či zběsilým klikáním levým myšítkem. Třikrát škoda.

Monster Madness: Battle For Suburbia
Windows icon PC
Xbox icon Xbox 360

Verdikt

Autoři nelhali, Monster Madness: Battle for suburbia je opravdu klasická izometrická akční řež se staré školy. Z neustálého rubání se ale i přes neskutečnou variabilitu prostředí stává časem stereotyp, a tak se MM hodí více na občasné odreagování než na trvalé hraní.

Co se nám líbí a nelíbí?

Různorodost prostředí, na padesát druhů zombie, vytváření „vlastních“ zbraní, neskutečná řež.
Nevyvážená obtížnost v porovnání singleplayeru a kooperace, chaotická kamera, lehce zmatečné ovládání, časem jen stereotypní řež
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz