Merchants of Brooklyn Recenze Merchants of Brooklyn

Merchants of Brooklyn

Martin Strnad

Martin Strnad

14. 7. 2009 22:34 17
Reklama
Reklama

Předstírat, že tahle hra za něco stojí, by bylo zhola zbytečné. Proto předem upozorňujeme čtenáře cenící si svého času a zaměřené na dobré hry, ba i ty, kteří si vystačí s průměrem, aby raději ani nepokračovali ve čtení. Tak, tím nám tedy zůstávají videoherní masochisti a zvrácení fajnšmekři. Dobrá, teď tedy můžeme pokročit k pitvě našeho dnešního subjektu.

Sci-fi jako řemen...

Kde jinde začít, než na samotném začátku, že? To je v tomto případě intro, které pokrývá dějovou základnu hry. To je samozřejmě docela normální, jenomže děj Mechants of Brooklyn je, jako by ho napsal pravák s třemi promilemi alkoholu v krvi; levou rukou. Vypráví až neuvěřitelně kostrbatě, za přispění vypravěčského hlasu pozdně mutujícího teenagera snažícího se působit drsně, příběh relativně vzdálené budoucnosti, kdy ledovce konečně roztály a oceány zaplavily velkou část obyvatelné plochy Země. Pak se naše pozornost přesouvá do nového New Yorku, který byl zbudován na základech starého New Yorku pomocí armády geneticky vytvořených neandrtálců-dělníků. Ti ale začali být předmětem zájmu i jiných odvětví, než je stavebnictví, ovšem ne tak legálních. A to už jsme u hlavní postavy a prvního dějového kotrmelce, ještě než jsme začali vůbec hrát. Matteo, jak se hlavní neandrtálec  jmenuje, je jedním z mnoha geneticky vytvořených dělníků, nyní používaných pro nelegální gladiátorské souboje. Je to šampion, který ale bohužel při jednom takovém souboji přijde o život. JENOMŽE to se nelíbí jednomu vědci, který se tvorbě těchto individuí věnuje, a tak Mattea vytvoří znovu, respektive jej naklonuje, obohatí ho o robotickou paži a nechá ho opět stát se šampionem v zápasech. Při montáží robotické paže ale zároveň vloží svému výtvoru do hlavy malou vysílačku, aby k němu mohl mluvit, a stává se tak průvodcem celou hrou, což samozřejmě sám, jakožto vypravěč, ihned sdělí tak, aby bylo prostě a jednoduše jasno hned z kraje.

Není to paráda? Těžko parafrází dosáhnout stejně neobratného podání, jako se to podařilo autorům, protože čas, který zabere prezentace děje, je alespoň desetkrát delší, než čas nutný pro přečtení předešlého odstavce. Vtip? Ne, realita. Možná by úplně stačilo hráči sdělit, že je speciálně vybavený bojovník s vysílačkou v hlavě, ať poslouchá příkazy a hotovo. A možná ještě změnit dabéra hlavního průvodce hrou, protože tenhle hlas si fakt říká minimálně o facku každou svou větou.

Lahůdka pro oko...

Merchants of Brooklyn jsou absurdně zabugovaný, nedomyšlený, v zásadě nedodělaný a špatně nadesignovaný konstrukt nasoukaný do hávu moderní technologie stále bezkonkurenčního CryEngine 2. Vývojáři v tomto případě sáhli po cell shadingu, snaží se tedy stylizovat nejenom úvodní dějovou sekvenci, ale celou hru do komixového vizuálu. Už tento samotný fakt musí zakroutit hlavou každému rozumnému člověku, který kdy hrál, nebo alespoň viděl Crysis. Používat stejnou technologii pro cell shadovanou hru je jako navléct smradlavého bezdomovce do toho nejdražšího obleku od Gucciho. Nejenom, že si ho nasadí obráceně, ale hlavně ho bude používat naprosto špatně a nakonec to bude vypadat úplně stejně, jako by dostal montérky a vaťák. Není se tedy čemu divit, že hra trpí takovými zásadními problémy, jako náhlé poklesy snímkování pod únosnou hranici na naprosto nečekaných místech, i když běží na nové grafické kartě zvládající mnohem lépe vyhlížející hry, grafické chyby projevující se znenadání zdivočelými polygony okolních stěn, prakticky nefungující herní fyzika, včetně obskurních detekcí kolizí, propadávání objektů a nepřátel skrze podlahu a další. Když k tomu připočteme opravdu, ale opravdu nevkusnou art direkci typu obrovský růžový neonový nápis na pozadí prudce svítící modré stěny přes celou obrazovku, hůře než amatérsky vyhlížející animace postav a v neposlední řadě, ovšem o to horší otravnou hudbu, nesedící zvukové efekty, ba dokonce naprosto absentující zvukové efekty u akci, které je rozhodně vyžadují, aby měl hráč řádnou odezvu, vychází z toho technicky v podstatě nehotová aplikace za kterou by se měl stydět i programátor, který ji dělá zdarma po večerech v garáži.

Dlouho trvající chytlavá zábava...

Hratelnost na tom samozřejmě není jinak. Kromě toho, že po obyčejném grafickém uživatelském rozhraní, které by vám ukazovalo pro střílečky tak základní věci jako počet nábojů, kolik života zbývá hrdinovi, případně další, chybí i nějaká smysluplná koncepce zbraní. Což je u hry, kde je prakticky jediná interakce střelba a ničení okolí velmi špatné. Základ tvoří Matteovy pěsti s možností „nabytí“ pravého háku jeho robotické paže pro smrtící úder, potud je vše v pořádku, ovšem co přichází dále, je jenom rozpatlaná kombinace střelných zbraní bez jasných charakteristik, které by je nějak odlišovaly pro použití v různých situacích, případně obráceně chybí ve hře situace, které by toho dosáhly. Ano, je tu něco co vzdáleně připomíná brokovnici, rychlopalnou zbraň, raketomet a případně také dosti laciná kopie vrhače kyseliny z Unreal Tournament, nicméně rozdíly v účinnosti těchto zbraní, dostřelu, rozptylu atd. prakticky neexistují. Navíc i na střední obtížnost vám budou dobrou polovinu hry chybět náboje, které z nepřátel rozhodně nepadají a oddělení level designu na ně asi zapomnělo. Poslední kopanec do zbraní je mířen na jejich vizuální zpracování, respektive na zpracování střelby, která je bohužel u většiny tak intenzivní, že přes všechny ty efekty výstřelu po prvním stlačení spouště nemáte šanci vidět, kam střílíte.

Doplňkem a často i náhradou za zbraně mělo zřejmě být prostředí plné objektů, které můžete chytit a mlátit s nimi nepřátele po hlavě, případně je nabít energií ze své pravice a mrštit je oponentům vstříc jako výbušný granát. Ano, to funguje, jakkoliv je akce kvůli naprosto zmatenému AI buď krajně frenetická, nebo prakticky neexistující, ovšem problém je, že tyto objekty rády vybuchují jen tak, když se do nich párkrát střelí, aniž by to předtím nějak naznačili buď vyšlehnutím plamene nebo vystoupáním dýmu. A hned první úroveň a úvodních dvacet nečekaných úmrtí vás přesvědčí o tom, že hrát si na krytí se v téhle hře nevyplatí.

Inteligentní zábava...

Už jsme nakousli umělou inteligenci nepřátel, která má v zásadě jenom 2 polohy i globálně jako herní situace. Nepřátelé o vás buď ví a slepě se vrhají vám vstříc, zasekávaje se prakticky o každou překážku, zatímco se snaží značně opožděně doběhnout k pozici, na které jste stáli před pěti sekundami, nebo vůbec netuší, že jim stojíte přímo na očích, a čekají, až dostanou do kebule.

Co dodat? Snad jenom ... opravdu jste se dočetli až sem? Tak tedy: Merchants of Brooklyn je nejhorší komerční hrou tohoto roku. Akční střílečka z pohledu první osoby bez sady alespoň částečně vyprofilovaných zbraní plná bugů, graficky ošklivá, až to mlátí dveřmi, s odpudivou prezentací děje, hloupou AI nepřátel, vyloženě špatným level designem, naprosto neodladěným ovládáním, prznící nejpokročilejší herní engine současnosti - CryEngine, jehož cejch si ke všemu hrdě lepí na čelo jako propagaci.

Merchants of Brooklyn
Windows icon PC

Verdikt

Akční střílečka z pohledu první osoby bez sady alespoň částečně vyprofilovaných zbraní plná bugů, graficky ošklivá až to mlátí dveřmi, s odpudivou prezentací děje, hloupým, ba neexistujícím AI nepřátel, vyloženě špatným level designem a nad to nade všechno prznící nejpokročilejší herní engine.

Co se nám líbí a nelíbí?

Nic
Čistá existence tohoto produktu
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz