Mass Effect 2 Recenze Mass Effect 2 (PS3)

Mass Effect 2 (PS3)

Jiří Pavlovský

Jiří Pavlovský

23. 1. 2011 23:37 23
Reklama
Reklama

Dobře, dát Mass Effectu podtitul „Dragon Age pro milovníky sci-fi“ je trochu nefér... vlastně dost nefér... zatraceně nefér... po pravdě řečeno, to spíš Dragon Age by mělo být nazývané „Mass Effect pro elfomily“. Mass Effect tu byl první, stal se neskutečnou peckou, přelomovou hrou a jako bonus vyvolal pár skandálů kvůli tomu, že si hrdinové troufli mezi masakrováním dát malinkou pauzu na soft erotiku, což je eklhaft a kazí to mládež. A teď se objevil druhý díl a konečně vyšel i na Playstation 3, čímž padá poslední důvod, proč si pořizovat Xbox. Sorry, milovníci Microsoftu.

Přes celý vesmír a zase zpátky

S Mass Effectem 2 se ocitáme v plně zabydleném vesmíru, plném nejrůznějších ras, národů a organizací. Vesmíru, ve kterém je lidská rasa braná tak na úrovni romské kolonie. V prvním díle se sice Shepardovi povedlo prosadit se, jako prvnímu člověku v dějinách, v prestižní galaktické „policejní“ organizaci, ale tím nemá lidstvo zdaleka vyhráno. Předsudky se nedají tak snadno smáznout. Zvlášť, když lidé taky nejsou žádní andílci.

Jenže přituhuje a začínají mizet celé lidské kolonie. Militantní prolidská organizace Cerberus (něco jako Černí panteři, jen v bílem) přetáhla na svou stranu velitele Sheparda (respektive jeho kousky) a vyslala ho do boje. Jenže, než může vyrazit proti tajemným Collectorům, musí dát dohromady nový tým. (Ale klid – dojde i na nějaké povědomé tváře).

Mass Effect 2 je hra postavená především na příběhu. Je to sci-fi toho nejlepšího střihu: s tajemnými organizacemi (s ještě tajemnějšími motivy), všeobecnou mezidruhovou nevraživostí, šílenou technikou, úžasnými novými světy, napínavým a rozmáchlým dějem a fascinujícími a skvěle prokreslenými postavami. Každý z členů týmu má svůj charakter a své problémy, které mu můžete (ale nemusíte) pomoct vyřešit. Myslím, že nebude problém najít si mezi nimi svého oblíbence. Třeba mimozemského lékaře Mordina Soluse, který je autistickou verzí doktora House – a na rozdíl od většiny filmových doktorů, uznávajících posvátnost života, on považuje zabíjení jen za trochu tvrdší způsob léčby. Nebo ledovou královnu Mirandu. Nebo osamělého mstitele Garruse Vakariana. Nebo... ale proč to prozrazovat. Seznamte se s nimi sami.

Škoda jen , že si do týmu můžete vybrat jen dva pomocníky. Ostatní musí zůstat dřepět doma na základně. A při výběru se nemůžete opírat jen o sympatie. Musíte vzít v potaz i jejich schopnosti. Protože půjde o kejhák.

Mečem i jazykem

Nejzajímavější herní částí jsou dialogy. Nejenže jsou dobře napsané, ale pořád máte pocit, že na tom, co řeknete, záleží. A taky, že ano. Je tu mnoho možností dialogu... a podle toho, jestli se z vás stane správňák nebo rebel, se ojevují další. Někdy se díky nim můžete zcela vyhnout konfliktu. Nebo se do maléru naopak dostat.

A abyste byli zcela ve střehu, tak občas na obrazovce v levém nebo pravém dolním rohu probleskne ikonka, která vám umožní zasáhnout a zachovat se jako čestný hoch a šlechtic, nebo jako tvrďák. Ustavičné rozhodování a morální odpovědnost za vaše činy (které mají často ve zvyku na vás vybafnout ve chvíli, kdy už se vám na ně skoro podařilo zapomenout) je to, co vás nutí všechny texty pečlivě číst a o každé volbě dobře přemýšlet. Co byste opravdu udělali, kdybyste byli na Shepardově místě?

Tohle dělá hru zajímavou – jinak samotná náplň Mass Effectu zase tak převratná není. Je to klasická střílečka, zasazená do celkem lineárních koridorů. Protivníků nejsou žádné davy, ale málo jich taky není a navíc celkem slušně střílejí a mají v rukávech skafandrů své vlastní triky. Třeba doplňování zdraví, účinné štíty nebo raketomety. Nejsou to žádná párátka.

Proto taky nebojujete sami, ale v už zmíněném týmu. Ze svých parťáků si vyberete dva, těm zadáte, jakou zbraň mají používat a jde se na to. A každý z vašich pomocníků zvládá nejen střílet (a občas se i trefovat), ale mají v záňadří připravené hezké triky – třeba upalování protivníků na dálku, levitování soupeřů, přitahování, narušování štítů a jiné lahůdky. K použití jim dáváte pokyn směrovými tlačítky (těmi je taky vysíláte na místa, kde je chcete mít), a tak můžete obtížného protivníka zvednout do vzduchu – a tam ho už pak celkem snadno rozstřílet. Nebo si ho přitáhnout. Nebo ho zmrazit. Možností je celkem dost. Ovšem bacha. Něco se hodí na živé bytosti a něco na roboty. A jelikož netušíte, co na vás vybafne, je dobré mít tým složený tak, abyste byli připraveni na všechno.

Samozřejmě, jelikož je to RPG (aspoň částečně), tak si budete tyhle schopnosti vylepšovat. Nových moc získávat nebudete, jen se vám nějaké časem otevřou, takže nečekejte, že na vyšší úrovni budete kolem sebe metat firebally a vyvolávat astrální pomocníky.

Vesmír je největší pískoviště

Svět, ve kterém se budete pohybovat, je rozlehlý. Máte na hraní celý vesmír, spoustu slunečních soustav, mezi kterými můžete kmitat jako nervní veverka. Můžete navštívit každou planetu... ale většinu z nich jen projedete scannerem a zjistíte, jestli tam není nějaké nerostné bohatství, které by se dalo vytěžit. Jelikož suroviny potřebujete k vylepšování zbraní, je trocha té zplundrované přírody občas nezbytná.

Na některých planetách vám to hlásí výskyt anomálie. Je nutné ji najít – a pak vás to obvykle vyzve k přistání a průzkumu. To jsou většinou vedlejší mise, často docela krátké, ale získáváte za ně body zkušeností a občas taky něco zajímavého najdete, tak do toho. Navíc nezřídka tyhle vedlejší mise pomáhají někomu z posádky... a šťastná posádka je věrná posádka a tím pádem i schopnější posádka.

No a pak tu máme planety, na kterých se odehrávají příběhové mise. Tam už na hraní dostanete pořádný flák světa. Ať je to ledová planeta, vesmírná kolonie, nebo bůhví co jiného, tak je dobré vzít si s sebou pevné boty, ať se vám neudělají puchýře. I když jednotlivé mise nikdy nejsou šíleně dlouhé, tak občas se ještě něco přifaří – a není na škodu nejít rovnou k cíli, ale občas se rozhlédnout i kolem. Můžete cestou někomu pomoct, nebo najít něco, co pomůže vám. V jedné z prvních větších misí jsme jen tak cvičně přeprogramovali robota... a ve chvíli, kdy ho na nás o chvíli později protivníci poslali, byli docela nepříjemně překvapeni.

Mimochodem, hackovat věci a dostávat se do počítačů budete docela často... a je to slabší část hry. Jsou to v podstatě minigamesy na úrovni pexesa. Nic extra zábavného ani těžkého – ale plní to účel.

Láska a smrt

Pokud jste hráli Dragon Age, tak do Mass Effectu vklouznete jako do vytahaného brnění. (Ostatně, pokud jste opravdu velký fanda DA, můžete si z nabídky obleků vybrat i skafandr s povědomým vzorem.) I tady je velký důraz na vztahy v týmu, na osobní sympatie či antipatie. Můžete i začít balit nějakou osobu opačného (nebo stejného, pokud vás k tomu srdce táhne) pohlaví... a máte velkou šanci na úspěch. Jen místo táborového ohně tu máte celou vesmírnou loď, kterou můžete projít a hodit se všemi kolegy řeč. A když jsme u té řeči, tak Mass Effect je i velmi solidně namluvený. Mezi herci, kteří propůjčili hrdinům své hlasy, najdete i Martina Sheena (Apocalypsa Now), Carrie-Anne Moss (Matrix), Adama Baldwina (Firefly) či Tricii Helfer (Battlestar Galactica). A grafika je taky parádní. Dává brutálně na hýždě nejen Dragon Age, ale i verzím ME2 na jiné konzole.

Mass Effect jednička byla přelomová hra. Dvojka důstojně kráčí v jejích stopách. Přidala na filmovém stylu a trochu omezila RPG prvky. Je tu dynamická akce, silný příběh (který můžete svými volbami ovlivňovat), trocha strategie a celý vesmír na objevování. Pro všechny hráče a fanoušky pořádného epického sci-fi nutnost... a pro majitelé PS3 povinnost.

Mass Effect 2
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 3
Xbox icon Xbox 360

Verdikt

Skvělé pokračování legendární hry. Celý vesmír je vaše hřiště a čeká jen na vaše rozhodnutí (a munici).

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz