Mario Slam Basketball Recenze Mario Slam Basketball

Mario Slam Basketball

Martin Strnad

Martin Strnad

3. 2. 2007 23:26
Reklama
Reklama

Je zbytečné nějak obšírněji představovat veselého instalatéra s knírem a červenými montérkami, protože ho zná skoro každý. Někdo miluje ho miluje, jiný nenávidí. Mario je nesmrtelný hrdina, který už bezpočetněkrát zachránil svůj i řadu cizích světů a samozřejmě i princeznu Peach, která má neobvyklý talent dostávat se pravidelně do potíží. Tentokrát se však nebude zachraňovat princezna. Teď se bude sportovat, byť trochu netradičním způsobem. Co byste však čekali od sportu, který je plný postaviček od Nintenda, s nimiž už jsme hráli golf, fotbal, baseball, kopanou, tenis a nyní si s nimi i proti nim zahrajeme basketbal.

Akční trojka

Jak naznačuje název hry, tak Mario Slam Basketball staví na každou stranu hřiště tři hráče. Jejich nabídka je docela bohatá a kromě Maria i jeho rodinného klanu (Luigi, Wario a Waluigi) se tu vyskytuje Donkey Kongova rodina, Bowser, Yoshi, princezna Peach, Daisy, bílý duch, želvák a další. Jakkoliv je výběr postav široký, tak jde bohužel jen o mnoho variant pouze tří hráčských modelů – rychlíka, technického hráče a drsoně.  Svůj tým si vybíráte skoro pro každý zápas, ať už jde jenom o přátelák nebo o regulérní šampionát. Výjimku tvoří pouze tutoriál a dva další herní módy, kde si vystačíte s jedinou postavičkou.

Technika na dotek

Mario Slam Basketball
Hratelnost Mario Slam Basketball staví dost úspěšně na propracovaném ovládání pomocí dotykového displeje. Samotnou akci vidíte na horním displeji v barevné 3D grafice, zatímco na dotekovém displeji se nachází taktický náhled. Zvolenou postavičku ovládáte pomocí tlačítek, ale v tomto případě jde pouze o udávání směru. Vše podstatné se pak děje pomocí stylusu. Propracovaný je jak naprosto základní dribling, kdy můžete udávat, na které straně kolem sebe si bude postavička driblovat, tak nahrávky, různé techniky střel, skoky, kličky, blokování, útoky a přebírání míče. To vše se provádí jenom jednoduchými gesty na dotekovém displeji. Těžko vyjmenovávat všechny možnosti, protože je jich opravdu nepočítaně, včetně speciálních ohnivých střel, jak je známé z Mario Smash Football.

Pro hráče jiných sportovních her s Mariem je zcela samozřejmá přítomnost celé řady různých bonusových předmětů a naschválů, kterými se oba týmy v průběhu zápasu neustále častují. Míč tak nepřebíráte jen vypíchnutím, nebo skokem do nahrávky, ale přímým útokem na protihráče, vhozením krunýře, šťouchnutím a podobně. Netradiční je i systém počítání skóre. Zapomeňte na jednoduché doběhnutí ke koši a vhození míče. Na to se tady opravdu nehraje. Před kýženým skórováním totiž musíte sesbírat co největší počet mincí.

Dostanete se k nim přímo na hřišti, kde se vyskytují velké čtverce s otazníky (někdy stojí na jednom místě, jindy se pohybují nebo se začnou hýbat při kontaktu s hráčem), z nichž začnou skákat mince a bonusové předměty při každém dotyku s míčem. Každý takový čtverec obsahuje řádově desítky mincí a záleží jenom na vás, jak dlouho vydržíte stát, uhýbat výpadům soupeřů a driblovat na něm. Čím déle to vydržíte, tím více mincí si vyboucháte a tím větší počet bodů se vám pak přičte na konto po úspěšném skórování. Tabulka skóre pak nevypadá tak jednoduše jako jsme zvyklý u normálního basketballu. Čísla zde můžou jít až do stovek, samozřejmě v závislosti na šikovnosti každého hráče.

Domácí nebo hostující hřiště?

Palubovek, dá-li se to tak říct, je tu celkem pět. Každá je naprosto rozdílná a spojuje je jenom fakt, že na každé straně je „něco“, do čeho se dá vhodit míč. Prostředí, v nichž se hraje, jsou přitom stejně ztřeštěná, jako zbytek hry. Každé hřiště se totiž různým způsobem aktivně zapojuje do hry. Naklánějícím se plovoucím vorem, na němž se zápas odehrává, počínaje, přes škodolibé duchy, kteří vám vyfouknou míč uprostřed nahrávky, až po žravé kytky namísto košů, které občas odmítající sežrat vstřelený míč. Dohromady je ve hře pět různých prostředí. Přirozeně nejsou pro přátelská utkání a multiplayer klání přístupná ihned. Musíte si je nejdřív, stejně jako některé postavičky, odemknout vítězným tažením přes tři šampionáty a vyšší stupně obtížnosti.

Mario Slam Basketball
Pravda, všechny tři soutěže projdete relativně snadno a hlavně rychle, ale jak postupujete, přestává být AI protivníků pasivní a živě reaguje na vaše akce na hřišti. Když často skórujete, účinněji brání a přebírá míče. Pokud se soustředíte na obranu a kličkujete, tak jde agresivně do útoku. Ani to však nic nezmění na tom, že lze víceméně každého protivníka překonat s pomocí několika málo zaručeně úspěšných pohybů. Hra se tak až příliš brzy promění ve stereotypního opakování stále sejných pohybů a ignorování těch hráčů vašeho týmu, které při hře s AI prostě nepotřebujete.

Malý počet singleplayer módů donutí většinu hráčů, aby se začali velmi brzy dívat po nějakém multiplayeru. Ten je zde samozřejmě přítomný, bohužel však jenom v místní podobě a s podporou pro 4 hráče. Online multiplayer k dispozici není. Jinak hra nabízí standard v podobě hry více hráčů s jedinou kopií hry. Rozhodně přitom platí, že je multiplayer nejlepší částí hry. Až při hraní s živými soupeři totiž naplno využijete všechny možnosti ovládání, čímž hra dostává zcela nových rozměr. Kdyby jí nechyběla podpora online multiplayeru, tak by se z ní mohl klidně stát další hit typu Mario Kart DS. Jenže bohové a Nintendo tomu zřejmě nechtěli, což nás opravdu mrzí.

Na závěr...

Mario opět dokazuje, že si dokáže poradit skoro s každým herním žánrem a konceptem. Mario Slam Basketball nás bavil snad stejně jako například titul Mario Kart DS, který mimochodem ještě pořád hrajeme. Bohužel právě ona absence online multiplayeru přes WiFi Connection, málo herních módů a jistý stereotyp při hře proti AI, sráží MSB „jenom“ do solidního nadprůměru. Nic na tom nezmění ani příjemné zpracování, solidní hratelnost a promyšlené ovládání.

Mario Slam Basketball
Nintendo icon DS

Verdikt

Další z řady povedených Mario sportů, kterému nechybí humor, skvěle vypadá a dobře se hraje. Škoda nedostatku singleplayer módů a absence online multiplayeru.

Co se nám líbí a nelíbí?

Grafika, ovládání, dynamická hratelnost, další ztřeštěný sport s Mariem
Slabý hudební doprovod, málo herních módů, chybí online multiplayer
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz