Manhunt 2 Recenze Manhunt 2

Manhunt 2

Jiří Pavlovský

Jiří Pavlovský

7. 1. 2008 23:00 2
Reklama
Reklama

Abychom to neprodlužovali, máme tu pokračování jedné z nejbrutálnějších her všech dob, Manhuntu. Pokud jste jedničku nehráli, tak malé zasvěcení do obsahu. Manhunt je v podstatě klasická plížička, při které jde především o to, dostat se protivníkovi do zad a zabít ho. To není zase nic tak neobvyklého, to máte i v Hitmanovi, jenže tady není zabíjení prostředkem, ale hlavní metou hry. Podle toho, jak dlouho před smrtícím úderem tisknete čudlík, je pak vražda brutální. Od jednoduché odmáznutí, až po bodání do očí, naturalistického podřezávání krků či mlácení do oběti palicí jako hluchý do vrat. A to je jen tak na rozehřátí. A dvojka nebude o nic vyměklejší. Spíš naopak. I když tentokrát hrdina (s krotkým jménem Daniel Lamb) není zabiják, ale doktor, tak si rozhodně nebere servítky.

Lamb byl součástí tajného vědeckého projektu nazvaného suše Projekt – a poté, co projevil nevoli nad amorálností výzkumu, následoval jeho prudký sešup. Z postu doktora byl obratem přesunut na post pacienta. Jako pokusnému králíkovi mu byla navíc i vymazána paměť. Asi by v blázinci zůstal až do konce života, kdyby v ústavu nedošlo k výpadku proudu, otevření cel a následnému masakru – na kterém měl Lamb svůj nemalý podíl. Ale v blázinci jeho cesta nekončí. Daniel Lamb vyráží za pomstou a zjištěním tajemství své minulosti. A to si pište, že ta cesta bude neskutečně krvavá.

Krev a střeva

Už prvnímu dílu (vzniklému v režii společností Rockstar) vytýkali moralisté samoúčelné násilí. Samoúčelné násilí? Podivné a nepochopitelné slovní spojení. Násilí ve hrách není nikdy samoúčelné. Bez něj by hry vypadaly osaměle a neúplně. Hry bez násilí, to je něco Charlie Sheen bez prostitutky. Takže je podivné, že se nám při hraní druhého Manhuntu absurdní slovní kombinace „samoúčelné násilí“ vkrádala do mozku stejně neodbytně, jako houf komářích nindžů.

Manhunt 2
Násilí je totiž sice samo o sobě zábavné, ale ještě zábavnější je, když je vyprovokované. Když máte pocit, že si ho vaši protivníci zaslouží. „Zabili jste mi strejčka, tady máte přes držku.“ A radost máte nejen z toho, jak je krásně porcujete na krvavou kaši, ale i z toho, že vlastně děláte správnou věc.

U Manhuntu tohle chybí. Hlavní hrdina se probouzí v blázinci a hned se vydává na cestu, která má jedinou zásadu: zabij každého, koho uvidíš. A čím brutálněji, tím lépe. V jedničce to bylo jasné, byl to televizní přenos a vy, pokud jste měli uspět/přežít, jste museli dát divákům, co si žádali. Tady je brutalita tak nějak nad plán, vyplývá pouze z hrdiny, který k ní ani nemá pořádný motiv. Je cítit, jak vás tvůrci násilím manévrují do pozice, kdy musíte zabít tolik lidí, že by vás i Stalin požádal o autogram.

Tvůrci si vyloženě dali za cíl udělat co nejkrvavější, nejtemnější a nejdepresivnější hru, a tak to do vás perou z obou hlavní. Manhunt 2 se snaží, aby vedle něj snímek Sedm působil jako silvestrovská estráda. Čehož dociluje tím, že všechno kolem vás je šedé a rozmlácené a svět je plný úchylů v maskách. Z blázince se dostanete hned na sado maso diskotéku, pod kterou si zařídil hlavní stan padouši z Hostelu. Výsledný pocit je naprosto opačný, než jaký tvůrci asi chtěli – je to tak přepálené, že to vypadá spíš jako parodie. Možná si to autoři uvědomili, a tak na vás chvílemi sami pomrkávají. Kupříkladu když uříznete hlavu jednomu z poskoků a pak ji používáte jako maňáska, aby vás jeho parťák pustil dál. Přesto se nemůžeme zbavit pocitu, že méně by v tomhle případě bylo více.

Plížením vpřed

Manhunt 2
Veškeré stealth hry stojí a padají s přehledností – a v tomhle druhý Manhunt hapruje přímo děsivě. Pokud nevíte, co se kolem vás děje a kde jsou protivníci, tak se jim jen těžko můžete vyhnout. A Manhunt 2 vám v tomhle ohledu dělá ze života peklo. Vidíte kulový. Nemůžete se ani rozhlížet (tedy bez přepnutí do přímého pohledu) a když se chcete podívat, co se děje za vámi, musíte se otočit celým tělem - což obvykle znamená, že padnete protivníkovi přímo do rány. Když se přitisknete ke zdi, tak se k vám kamera přitiskne jako nadržený homosexuál a nehne se z místa. A i když přepnete do pohledu z vlastních očí, prvních pár vteřin většinou působí jako hra „hádej, z čeho je tenhle zvětšený obrázek?“ Než zjistíte, na co se koukáte, jste mrtví.

On ani ten princip schovávání ve stínu zrovna neštymuje. Někdy si vás protivníci všimnou i na vzdálenost pěti kilometrů z jedoucího autobusu a někdy se o vás otírají zadkem, aniž by zareagovali vaši existenci. Když jsem ztuhnul uprostřed chodby a hlídač kolem mě prošel bez nejmenšího povšimnutí, tak jsem si začal říkat, že buď on, nebo programátoři trpí sněžnou slepotou. Je mi jasné, že hry musí trochu usnadňovat život, ale ani ten nejblbější poskok nemůže přehlédnout brýlatého chlapa s kusem cihly v ruce, který zabírá polovinu chodby!

Manhunt 2
Tak to člověk radši vzdá a vyrazí na přímo ke konfrontaci. Když už máte lepší zbraně, tak většinou dopadne ve váš prospěch. Aspoň do chvíle, než se do hry vloží staré známé triky s kamerou, kdy nejste schopni najet na soupeře dřív, než vás umlátí k smrti. Zvlášť pokud se přitom dostanete do rohu – to je lepší rovnou hodit ručník do ringu a začít znovu nahrávat.

Z problémů vám nepomůže ani to, že hrdina od posledně získal pár nových triků. Umí i šplhat a plazit se. Hezky. Jinak je všechno při starém. I tady máte jedno tlačítko na boje a čím déle držíte před zákeřnou vraždou knoflík, tím brutálnějším se samotný akt stane. Igelitové pytlíky přes hlavu, vypíchávání očí, sekery do týla a další lahůdky, to je Manhunt. A navíc tu k popravám můžete využít i prostředí – kupříkladu někomu narvat hlavu do záchodu nebo ho zavřít do železné panny.

Co se týče grafiky, tak je – alespoň na PS2 – poměrně nevzhledná. Všechno působí nevýrazně a zašmouleně. Bezpohlavnost prostředí se tvůrci snaží zamaskovat temnotou a ustavičným zrněním. Ránu do vazu tomu dávají použitelné předměty, které zeleně poblikávají. Hnus. Jediné, co je vykreslené opravdu s láskou, jsou jednotlivé vraždy. Ty jsou zabírány pěkně zblízka a s chutí.

Manhunt 2
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 2
PlayStation icon PSP
Wii icon Wii

Verdikt

Manhunt 2 je hra pro sado-masochisty. Jejich sadistickou část uspokojí ďábelsky krvavé zabíjení... a pro jejich masochistické já je tu všechno ostatní.

Co se nám líbí a nelíbí?

Nošení lidské hlavy za opaskem, přemrštěná brutalita, občasná nutnost použít mozek, spousta různých zbraní...
Šedé prostředí, přemrštěná brutalita, mizerné ovládání, špatná kamera, nepřehlednost, podivné AI protivníků...
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz