Little Nightmares Recenze Little Nightmares

Little Nightmares

Pavel Makal

Pavel Makal

26. 4. 2017 09:36 4
Reklama
Reklama

Tma. Kapky vody tiše dopadají na studenou zemi a někde z hlubin se ozývá zlověstné hučení. Malé klece lemují snad každou místnost a jejich obsah naštěstí halí milosrdný stín. Ve studené komoře se na starém hnědém kufru probouzí dívenka z podivného snu. Nebo to snad nebyl sen? Je snad tohle celé jen výplod představivosti, výsledek deprimované dětské mysli? Je snad tohle taková malá noční můra?

SYMPATICKÝ POČIN

První odstavec recenzí je tradičně věnován obecnému představení titulu, to už jsme si však odbyli v nedávných dojmech z preview verze, a tak si mazaně ušetřím čas a odkážu vás na ně. Dílko švédských Tarsier Studios mi od svého opětovného představení loni v létě bylo velice sympatické a jeho trnitou pouť na naše obrazovky jsem sledoval s nemalým zájmem. Možná to bylo tajemnou a groteskní atmosférou, možná nadějí, že by se Švédům mohlo podařit napodobit úspěch jejich blízkých sousedů ze studia Playdead a možná prostě proto, že jsem se zas jednou chtěl rozněžnit nad roztomilou plošinovkou, jako se mi to přihodilo u loňského Unravelu, shodou okolností také ze Švédska. Buď jak buď, Little Nightmares u mě měly tu nejlepší startovní pozici. Nakonec to nedopadlo vůbec špatně, na oslavné fanfáry to ale také zdaleka není.

Little Nightmares jsou hrou, v níž je cesta daleko důležitější než cíl a vývojáři chtějí spíš jednotlivými výjevy brnkat na vaše emoce, než aby předkládali komplexní příběh.

Jak jste nejspíš pochopili z obrázků nebo z předchozího odstavce, Little Nightmares je plošinovka, kterou po většinu času sledujeme z boku skrz fixní kameru. Prostor, po němž se malá hrdinka pohybuje, má však hloubku, po jednotlivých místnostech se tedy můžete pohybovat víceméně volně a kochat se bizarními výjevy, které si pro nás vývojáři připravili. Děj se odehrává v podmořském resortu s lákavým názvem The Maw (Chřtán), kam si bohatá elita jezdí odpočinou a užít nevídaných luxusů. Bohužel je jejich pohodlí vykoupeno hrůzami, které se dějí v zákulisí. Paní vedoucí svou dovolenkovou destinaci drží pevně v otěžích a vládne tu železnou rukou. Těžko říct, jak se právě malé Six povedlo vzbudit v sobě špetku odporu a vydat se na strastiplnou cestu za svobodou. Hra vám toho totiž o sobě příliš nepoví, nebo spíš nepoví vám vůbec nic. Po skutečně kratičkém a nic neříkajícím intru se probouzíte v plechových vnitřnostech Chřtánu a bez velkých okolků se pouštíte na cestu. A ani na jejím konci nebudete o nic moudřejší, co se příběhu týče. Little Nightmares jsou hrou, v níž je cesta daleko důležitější než cíl a vývojáři chtějí spíš jednotlivými výjevy brnkat na vaše emoce, než aby předkládali komplexní příběh. I zmíněný loňský Unravel byl ve své nostalgické poetice mnohem exaktnější a jeho příběh nebo spíše poselství, chcete-li, bylo prezentováno v mnohem jasnějších konturách.

JEDNOU A DOST

Hratelnost se ničím neliší od titulů, jako je Limbo, Inside nebo již zmíněný Unravel. Na to, že mají Tarsier Studios díky spolupráci na starších dílech LittleBigPlanet s tímto žánrem nějaké zkušenosti, jejich vlastní titul občas povážlivě vázne. Ovládání je prosté, ale jak už jsem zmiňoval v případě preview verze, občas nereaguje dostatečně přesně, a to vás tady často může stát život. Je skutečně otravné, když už poněkolikáté zemřete ne proto, že byste něco dělali špatně, ale zkrátka proto, že postavička zareaguje o onu drahocennou vteřinku později, než byste potřebovali. Zkombinujte si tuto vlastnost s často skutečně nevhodně rozmístěnými checkpointy a ne zrovna nejkratšími nahrávacími časy a frustrace je na světě. A ruku na srdce, aby vás takhle krátká hra dokázala frustrovat, to už je skutečně kumšt. Pět kapitol proběhnete zhruba za čtyři hodiny, a kromě hledání zapomenutých sošek, jejichž likvidace vám odemkne několik bonusových obrázků v menu Extras, se už není proč vracet. Je pak už jen na vás, zda je taková herní doba za stanovenou cenu adekvátní. Koneckonců, síla zážitku se na stopkách měřit nedá.

Hra je rozdělena do pěti kapitol, každá se věnuje jednomu druhu prostřed, a ačkoli má každé z nich své originální prvky, v zásadě jsou si dost podobná. Až na kratičké intermezzo, kdy na pár vteřin zahlédnete slunce, se hra odehrává v potemnělých místnostech, kde je vaším nejdrahocennějším společníkem zapalovač, jediný předmět, který Six nosí stále u sebe. Každá z kapitol má také svůj specifický druh nepřítele, zatímco v té první budete muset prokličkovat mezi odpornými černými slimáky, později na vás čekají zvláštní slepé kreatury s dlouhýma rukama, kuchaři se zdeformovanými obličeji nebo groteskně obézní návštěvníci, kteří po vás budou chňapat svými baculatými prstíky. S ohledem na to, že Six není vybavena žádnou zbraní a zapalovačem si může leda posvítit na cestu, přijde na řadu plížení, které je vedle platformingu druhou zásadní součástí hry. Stealth funguje víceméně dobře a až se budete krčit v malé bedně, zatímco kolem vás bude odpudivý obyvatel chřtánu pomaličku šátrat a vydávat zlověstné zvuky, možná vás i příjemně zamrazí. Nenechte se ale zmást, Little Nightmares nejsou hororem o nic víc, než třeba taková animovaná adaptace Gaimanovy Koralíny či libovolný snímek od Tima Burtona.

MOZEK SI TU NEZAVAŘÍTE

Třetím důležitým prvkem hratelnosti jsou pak logické hádanky. Na těch si však vývojáři mohli dát trochu více záležet. Za celou krátkou dobu hraní jsem zakysl pouze jednou, a to zase jen z důvodu nepřesného ovládání. Dělal jsem sice to, co jsem měl, hra ale byla dlouhé minuty přesvědčena o opaku. Trochu škoda také je, že byli v průběhu posledních týdnů autoři až příliš sdílní, co se týče obsahu hry, a například v nedávné webové interaktivní hře zbytečně prozradili řešení puzzlu, který by mohl být docela zajímavý. Normálně bych to jen těžko vyčítal, vždyť každá druhá hra dnes vyzradí polovinu příběhu jen v trailerech, jenže při krátkosti Little Nightmares by si Tarsier Studios přeci jen měli držet karty blíže k tělu. Zas tolik překvapení totiž k dispozici nemají.

Líbilo se mi, jak hra pracuje s prostorem a kamerou, stísněné pokoje a úzké chodbičky střídají megalomanské obří haly, v nichž nejlépe vynikne nepatrnost hlavní hrdinky.

Hru pohání Unreal Engine čtvrté generace a odvádí velmi dobrou práci, stejně jako designéři, kteří hře vdechli její výtvarnou podobu. Z technického hlediska lze vytýkat jen máloco, grafika je pěkná, stylizace skvěle dokresluje atmosféru a malý plamínek zapalovače kouzelně osvětluje okolí. V každé kapitole narazíte alespoň na jedno pamětihodné místo, zvlášť se mi líbila předposlední část, která je plná malých a často i vtipných detailů. Bohužel v kapitolách často narazíte i na vyloženě hluchá místa, jejichž smysl mi až do teď zůstal utajen. Líbilo se mi však, jak hra pracuje s prostorem a kamerou, stísněné pokoje a úzké chodbičky střídají megalomanské obří haly, v nichž nejlépe vynikne nepatrnost hlavní hrdinky. Je to ale dvousečná zbraň, kamera totiž někdy dost mate a v některých situacích se kvůli ní dostanete do pěkné šlamastyky. Zejména při přechodu přes úzké lávky, kdy se počítá každý milimetr. Zcela jednoznačnou pochvalu si ale zaslouží zvukový doprovod. Hudba se ve hře sice vyskytuje minimálně, plně to však vynahrazují všelijaké ambientní ruchy či zvuky nepřátel. Nepřeháním, když řeknu, že mi v tomto ohledu Little Nightmares nejvíce připomínaly Silent Hill. Jakou větší poklonu lze vyseknout?

MNOHO OTÁZEK, MÁLO ODPOVĚDÍ

Kromě zmíněných nepříjemností hra rychle odsýpá a než se nadějete, budete sledovat závěrečné titulky. Ty bohužel přijdou skutečně až příliš brzy, samotného mě překvapily a myslím, že alespoň jedna či dvě další kapitoly by hře prospěly. Po skončení si už jen můžete lámat hlavu nad tím, co to celé vlastně mělo znamenat. Měla to být alegorie na bohatou elitu, která tyje z vykořisťování bezmocných dětských dělníků v zemích třetího světa? Měl to být příběh transformace nevinného dítěte v něco mnohem zlověstnějšího? Nebo to byl jen sled bizarních událostí, který neměl jiný cíl, než vás občas příjemně zalechtat v podbřišku? Těžko říct. Autoři si půjčují leckde, tu v odcizující atmosféře Inside, tu v historických reáliích holokaustu, bohužel ale nikdy nepřitlačí na pilu tak, aby ve vás nechali nějaký trvalejší dojem. Váš zážitek tedy bude záviset na tom, co od Little Nightmares očekáváte. Jako příjemná jednohubka pro ospalé nedělní odpoledne poslouží dobře, nadčasový hit to ale není. Je to prostě taková malá noční můra, která se vás možná drží ještě nějaký čas po probuzení, kolem oběda si na ni však už ani nevzpomenete.

Little Nightmares
Xbox icon Xbox One
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 4

Verdikt

Příjemný jednorázový zážitek, který vás neurazí, ale nemá dost času na to, aby stačil nadchnout. Pokud jste zvědavi, co se skrývá v hlubinách, nebraňte se. Jen se zbavte přehnaných očekávání.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz