Kholat Recenze Kholat

Kholat

Miroslav Václavík

Miroslav Václavík

22. 7. 2015 08:39 12
Reklama
Reklama

Před více než 56 lety v průběhu turistické výpravy na Kholat Syakhl (Mrtvou horu) došlo k dosud neobjasněnému úmrtí devíti členů Djatlavovy výpravy. Do průsmyku, který v současnosti nese název právě po vedoucím padlé skupiny, se záchranáři vydali hned po ztrátě rádiového spojení se skupinou. Našli jen stan rozpáraný z vnitřní strany a zmrzačená těla členů výpravy ve spodním prádle, přestože zde panovaly třicetistupňové mrazy. Mrtví měli zlámané končetiny, rozbité hlavy a jedna z obětí dokonce i vyříznutý jazyk. Dodnes celá událost nemá jasné vysvětlení, víru v sovětskou verzi o přírodní pohromě pak navíc nalomilo tříleté uzavření oblasti kvůli následnému testování a vyšetřování. Více než slušné základy, jež se rozhodli polští vývojáři z týmu IMGN.PRO využít pro svůj nezávislý atmosférický horor.

LADOVSKÁ ZIMA

Ve hře se vydáváte po stopách ztracené skupiny a v průběhu několika hodin za hlasu vypravěče Seana Beana řešíte, co stálo za zánikem výpravy Igora Alexejeviče Djatlova. Vaše první kroky vedou po vlakovém nádraží, kde se nedočkáte žádného přivítání. A to jak od místních, tak od samotných vývojářů. Ti vás nechávají zcela bez nápovědy a úvodní minuty se nesou v duchu zjišťování, co všechno vaše postava umí a kam se vlastně má vydat. Naštěstí počáteční objevování doprovází úchvatná atmosféra okolí Mrtvé hory. Krásné prostředí, padající sníh, zamrzlé domky v okolí nádraží. Jakmile vám navíc do uší začne hrát první skladba z okouzlujícího soundtracku, plní nadšení vykročíte směrem k nebezpečně vyhlížející hoře.

Po krátkém a mírumilovném startu se brzy dostaví první známky toho, že zde není tak úplně všechno v pořádku, a vy se pomalu noříte do samotného hraní. Hned zkraje naleznete vaše jediné pomocníky – kompas, mapu a svítilnu – od té doby je všechno jen na vás. Během studování mapy a hledání cestiček jsem rád zavzpomínal na létu u skautů. Orientace v zasněženém prostředí je vcelku složitá a člověk si musí dávat pozor na každý krok, aby náhodou nesešel z plánované trasy. Naštěstí se čas od času na skalách v okolí objeví souřadnice, případně objevíte tábořiště, jež se vám ihned zanese do mapy, a vy se tak i z nejzamotanější situace dokážete zase dostat. Jen vám to může zabrat pěkných pár minut. Faktor „orientační běh“ každopádně hraje velkou roli a doufejte, že vás bude alespoň trochu bavit. Mnoho dalšího totiž už pro vás pak hra nechystá.

KDYŽ CESTA NENÍ CÍL

Dříve či později narazíte na svého jediného, o to však všudypřítomnějšího nepřítele. Stínové monstrum jako z jiného světa vás bude následovat, potkávat a nahánět podobně - stejně jako jeho slavnější bráška Slender. I tentokrát bude vaší hlavní obranou útěk, na jakékoliv schovávání brzy zanevřete, bývá totiž často dost náladové. Jednou zůstanete v bezpečí bez povšimnutí, podruhé si vás nepřítel ve zcela totožné situaci pěkně podá. Brzy však zjistíte, že nic není tak strašné, jak se z prvních setkání může zdát, a přijde asi to nejhorší, co u atmosférického hororu může nastat – přestanete se bát. V tu chvíli jakoby se celý pocit ze hry otočil a začíná mnohem nezáživnější část hry.

Kholat

Snaha objasnit celou událost vás potáhne dopředu, cesta k cíli ale už nebude příliš záživná. Budete sice objevovat poházené zápisky z deníků, korespondenci či výstřižky z novin, poskládáte si z nich však místo zajímavého příběhu spíš almanach hororových klišé. Naštěstí vám alespoň zakončení celé hry vnutí dostatečně silné nutkání pochopit, jak to vlastně bylo, a v průběhu závěrečných titulků se vám budou hlavou prohánět všelijaké teorie. Kéž by to tak bylo po celou dobu!

PŘEKÁŽKA DĚSIVĚJŠÍ NEŽ NEPŘÍTEL

V průběhu hry se často dostavuje frustrace z neustálých hloupých překážek - postava například nedokáže skákat, takže se bojíte spíš kmenů spadaných přes cestu než děsivých monster - a po několika splněných úkolech se potácíte horskou krajinou bez většího nadšení. Stejně tak může kazit náladu systém ukládání, tam se však dá umístění checkpointů obhájit tlakem na hutnost atmosféry a obavu o vlastní život, což zaručeně funguje. Zejména pak, když se vám znak pro ukládání neobjevil přes půl hodiny, vy bloudíte lesem a přestože jste se cestou zas tak nebáli, procházet celou neprobádanou oblast znovu se zrovna dvakrát nechce.

Kholat bohužel dokáže s konkurencí držet krok pouze svou mrazivou atmosférou, ve všech dalších směrech zaostává.

Kholat by se dal asi nejlépe přirovnat k téměř rok starému The Vanishing of Ethan Carter, shodou okolností vzniklému rovněž pod rukama dalšího polského studia. Proplouváte si světem s hutnou atmosférou bez většího vedení za ručičku a snažíte se rozluštit záhadné nadpřirozené události. Bohužel však Kholat dokáže s konkurencí držet krok pouze svou mrazivou atmosférou, ve všech dalších směrech zaostává. Jakmile nastane moment, kdy se o svůj život přestanete bát kvůli přítomnému zlu, ale spíš kvůli pramalé touze opakovat dlouhou sekvenci hry znovu, začne hra nudit. Všechno mohlo dopadnout o značný kus lépe.

Kholat
Xbox icon Xbox One
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 4

Verdikt

Kholat si našel výborné téma, špičkového vypravěče a parádní atmosféru. Bohužel vše nedokázal doplnit o pořádně uchopený příběh a hratelnost na stejné úrovni, a tak po dohrání polského nezávislého kousku v puse zůstává pachuť příležitosti nevyužité naplno.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz