Grey Goo Recenze Grey Goo

Grey Goo

Tomáš Krajča

Tomáš Krajča

23. 2. 2015 11:46 1
Reklama
Reklama

"Viděl jsi už venku to lákavé, mazlavé a čerstvé Šedivé bahno?" No, to není zrovna věta, kterou by byl jeden zvyklý slýchat, nejmenuje-li se náhodou Kuliš, Napoleon nebo Zeman; a není tedy současně vedle líbezného božího stvoření pěkná sv*ně.

"Moji stvořitelé mě pojmenovali Šedé bláto," je možná jeden z nejkrutějších žertů na adresu jinak chytrého, pohledného a originálního potomka; asi jako když svému dítěti dáte jméno Tomáš Krajča... Počkat, beru zpět!

Ovšem pravdou zůstává, že kdo ve volbě mezi Zašedlým maglajzem a Zručností z hvězd zaškrtne první položku, patří rozhodně mezi bohnické ploty (anebo na Hrad).

RTS – REALTIMOVKA TRADIČNÍHO STŘIHU

Blátivá apokalypsa

Název Grey Goo odkazuje na populární apokalyptickou teorii, při níž nanoboti naprogramovaní na sebereplikaci pohltí během krátké doby veškerou hmotu Země a přemění všechny její organické i anorganické látky na ono šedivé bahno. Pojem sám pochází z knihy Engines of Creation (1984) nanotechnologa Erixa Drexlera.

Dost ale žertů. Pro ty, kdo by to snad nevěděli, situace je zatraceně vážná. Postlidé řízení umělou inteligencí lopotně objevují kdysi velké umění boje. Poslední žijící zástupci rasy Beta zatím vedou beznadějnou válku proti zkázonosným amébovitým nanobotům známým jako Bláto. A ani jedni netuší, že ti všerozkládající padouši jsou vlastně hodní nanohoši, a že se z hlubin galaxie blíží mnohem strašlivější nepřítel...

Real-timová strategie Grey Goo sází ve své singleplayerové kampani na narativní velkorysost. Studio Petroglyph předkládá zajímavou a vůbec ne nemožnou vizi budoucnosti, v níž hrají svou úlohu moderní technologie, umělé inteligence, roboti i mimozemšťané. Vypravěčsky už ale tvůrci tak silní nejsou, a tak je vlastně jednodušší a pohodlnější cestou si děj přednačíst třeba ve Wikpedii – a pak konečně naberou ten správný smysl i trochu toporné a při vší snaze lacinější renderované filmečky, animace a brífinky.

Rezervy formy se snaží vynahradit obsah v podobě tradičních RTS principů. Petroglyph tvoří zčásti lidé z bývalého Westwoodu a za sebou mají Star War: Empire at War nebo Universe at War. Grey Goo tak těží z letitých zkušeností dle hesla o ševci a jeho tiberiovém kopytu: ať už v kampani, skirmishi, multiplayerové bitvě nebo týmovce jde především o co nejefektivnější plnění prostého plánu. Postav základnu, opevni, zaber jezírka, natěž suroviny, vyrob armádu, označ velkým obdélníkem co nejvíc co nejsilnějších jednotek a rozcupuj všechno, co jim přijde do cesty. S drobnými nuancemi danými specifiky tří odlišných frakcí, scénářem, topologií mapy a dostupnými upgrady.

Grey Goo těží z letitých zkušeností s žánrem RTS dle hesla o ševci a jeho tiberiovém kopytu.

Na papíře to je nabídka, která může nadchnout, a rozhodně ani v nejmenším neurazí. Problém Grey Goo je v tom, že až na nepočetné výjimky jako StarCraft II nebo druhá Company of Heroes tu RTS nejen tradičního, ale vlastně jakéhokoli střihu nebyla pomalu déle než David Lister v koupeli. A po překonání vstupního nadšení, že vůbec je co hrát, a odložení nostalgických vzpomínek na hodiny strávené u C&C, WarCraftu, KKnD nebo Total Annihilation, najednou člověk pohlédne Grey Goo do tváře a zjistí, že je... Inu, tak nějak šedivá a tuctová.

ALFA, BETA, GAMA – BLÁTO MEZI NÁMA

Rukova ruka

Grey Goo

V češtině dost těžkopádný název má těžkotonážní jednotka Hand of Ruk, specialita rasy Beta. Jde o velmi pomalá mobilní kasárna, která mají na svém vrcholu připevnění gigantický kanón. Zblízka je Hand of Ruk zranitelná, ale vynahrazuje to útočnou silou i možností verbovat uvnitř jednotky.

Tři hratelné frakce Grey Goo skýtají značnou variabilitu bojových postupů. Liší se zejména svou úvodní, produkční fází. Beťané staví své rafinerie, kasárna a letiště poblíž energetických uzlů; ty na sebe ale nemusejí navazovat a lze si budovu přivolat kamkoliv na bojiště, kde je v dosahu alespoň jedné pozemní jednotky. Lidé staví své přetechnizované základny v jednolitém bloku a ke každé vzdálenější budově musejí vést energetické propojení, které vypadá jako maglev a funkčně vrací Grey Goo do doby prvního WarCraftu a jeho cestiček. Obě tyto strany konfliktu disponují sadou jednotek pozemních, tanků, dělostřelectva, letouny a svou cestou, jak bránit základnu (u lidí klasické obranné věže, u Beťanů zdi a jednotka Strážce, která se k nim může přilepit), či dosáhnout ukrytí jednotek zrakům nepřítele.

Nejvíce se tak herně vymyká titulní strana Goo. Robotičtí Bláťáci základny totiž vůbec nestavějí, ale odpichují se od pohyblivých Matek, které při propojení s jezírkem surovin postupně rostou. Když se z nich stane dostatečně velký blob, může hráč oddělit jeho část a transformovat ji na určitý počet jednotek vybraného typu. Specifikem bláťáckých jednotek je vedle dost unifikovaného pavoučího vzhledu počet, rychlost vzniku a také schopnost zavařit nepříteli mobilitou; blátivá artilerie totiž může šplhat i po útesech, kam jinak pozemní jednotky nesmějí; sundat ji pak může jen letectvo či dalekonosné dělo.

Jak to bývá zvykem, mají frakce i speciální, velké jednotky; po překonání vstupních deseti minut každé mise se ale stejně hratelnost začne dost podobat. Sympatickým zpestřením je nutnost takticky se rozhodovat při upgradech – každý typ technologie lze pouze jednou vylepšit, a tak si hráč musí vybrat, co bude při stávající situaci na bojišti nejefektivnější podporou jeho strategie. Konečně pozitivním rozhodnutím bylo odebrání takových speciálních schopností, jež by vyžadovaly samostatnou aktivaci u zakliknuté jednotky; tím se při vysokém tempu hry vývojáři účinně vyhnuli frustraci z přílišného mikromanagementu.

KTERÝPAK TY JSI PAVOUČEK?

Železožrout?

Slabší optimalizace Grey Goo způsobuje trhání na mnoha sestavách. Tentokrát stojí za to porovnat své PC s oficiálními nároky:
Min.: CPU Dual Core 3,5 GHz, 4 GB RAM, 1 GB GFX
Dop.: Quad Core CPU 3 GHz, 8 GB RAM, 1 GB GFX

Jak se říká, ďábel se skrývá v detailech a poprsí Haliny Pawlovské. To druhé autoři ze hry naštěstí během dokončovacího crunch-time vyškrtli, ale mnoho drobných mušek a prvků kazících výsledný dojem bohužel v Grey Goo zůstalo. Velké množství jich souvisí s interface; spodní panel umožňuje dobrou orientaci, ale nešikovně se zasouvá a kazí rychlé stavění více budov stejného typu za sebou (třeba úseky energetického vedení u lidí). Klávesové zkratky umožňují automatizovat jakoukoliv činnost, ale například k vyrobení určitého typu jednotky za blátivou frakci je stejně třeba stisk tří písmenek za sebou: první vybere Goo matku, druhé typ améby, který se z ní oddělí, a po drobné pauzičce je třeba třetí klávesy k výběru typu jednotky. Nutnost pamatovat si, že zrovna W, E, D je cheat na protileteckého pavouka, je obhajitelná u progamerů, ale běžný hráč na to trpělivost mít rozhodně nebude.

Hra má rychlý spád a téměř neustále je co dělat. Proto je dost otravné, že zatímco AI nepřítele umí schopně útočit na slabá místa v obranné linii, umělé inteligenci vlastních jednotek byste nejraději pustili tuhle letitou klasiku, když se nechá ostřelovat neviditelnou jednotkou z lesa, aniž by vyjela vstříc zacloakovanému tanku, anebo se pokusila utéci mimo perimetr. Když se vydá na frontu nesmyslnou oklikou, protože nejkratší cestu na okamžik zablokuje projíždějící jednotka. Anebo když se pečlivě připravená skupina s údernými jednotkami vpředu a artilerií vzadu při zadání přesunu změní v chuchvalcovitý kovový gruppen-sex.

Každý typ technologie lze pouze jednou vylepšit, a tak si hráč musí vybrat, co bude nejefektivnější podporou jeho strategie.

Sama prezentace budí dojem lacinějšího bratříčka StarCraftu II, bohužel pak navíc kazí i přehlednost a efektivitu rozhodování při hraní. Beta jednotky vypadají vesměs jako obří bitevní roboti, stále jsou ale okem rozpoznatelnější než blátiví pavouci, kteří mají občas jedno chapadlo, občas čtyři makadla, ale jinak se od sebe téměř neliší.

V porovnání s vybroušeností StarCraftu zkrátka Grey Goo selhává. Vzhledem k vysoko nastavené ceně (46 eur na Steamu) tak platí, že jde v tuhle chvíli o rizikovou investici. Euforie z toho, že po čase proste vyšla obyčejná RTS, jako za starejch časů rychle vyprchá a zůstane sympatický pokus o sci-fi realtimovku, který si nevede špatně, ale nechá na jazyku pachuť nenaplněnosti. Tak trochu, jako by člověk ochutnával lákavý sváteční dort s cukrovou polevou...

...a cítil jenom něco jako bláto.

Grey Goo
Windows icon PC

Verdikt

Na první pohled sympatická sci-fi RTS se třemi odlišnými frakcemi, která ale ani zdaleka nedosahuje vybroušenosti StarCraftu II a působí vinou řady drobných nedostatků spíše jako jeho lacinější bratříček.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz