Grand Theft Auto: Liberty City Stories Recenze Grand Theft Auto: Liberty City Stories

Grand Theft Auto: Liberty City Stories

Václav Rybář

Václav Rybář

2. 7. 2006 22:55 4
Reklama
Reklama

Liberty City Stories vyšlo v listopadu loňského roku jako jeden z klíčových titulů na PSP (momentálně se chystá i Vice City Stories) a jeho úspěch přiměl Rockstar i k úvahám nad verzí pro větší a starší PlayStation sestřičku. Teď tedy dorazil tenhle herní spin-off i na PS2. Stojí za to s ním strávit první prázdninové týdny?

Déja Vu?

Frankofónní čtenáři nepotřebují vysvětlení kouzelného pojmu v nadpisu tohoto odstavce, ostatní si vypomohou kočkou z prvního Matrixu, všem ale dojde, že Liberty City Stories jsou v GTA sérii pouhým přechodníkem. Nejedná se o prachsprostý datadisk nebo ždímání peněz, ale handheldové kořeny titulu se projeví hned v prvních minutách hraní, zvlášť pokud jste právě přijeli ze San Andreas. Grafika líže spodní hranici tolerance (kterou však máme každý jinde) a když odhlédneme od hrátek se světly, možná budete meditovat nad tím, jestli původní GTA 3 nevypadalo líp. Mohu vás ujistit o tom, že nevypadalo (stačilo sáhnout do poličky a vyhrabat OPRAVDU zaprášený disk), ale je nezpochybnitelným faktem, že v dnešní konkurenci titulů, které ze stařičkého hardwaru ždímou maximum, je Liberty City Stories tak trochu za ošklivé kačátko. Ale jedná se o přímý port z PSP a tak je slušností prokázat zdravou dávku tolerance. Ostatně GTA nikdy nebylo o odzbrojující grafice, ale o svobodě pohybu, přehlednosti a atmosféře. A v tomhle má Liberty City Stories na rozdávání.

Staronové kousky

Možná je na čase si představit našeho průvodce. Jmenuje se Toni Cipriani (jméno na zabití) a přijíždí do města poté co se rozptýlil škraloup, který měl u místních policajtů. Je na čase obnovit staré styky a znovu začít budovat kariéru příkladného zločince. Toni se moc dobře zná s kápem místní mafie Salvatorem Leonem a postupem času u něj získá slušnou pozici, v níž bude dráždit všechny ostatní gangy ve městě. V tomhle ohledu si po úvodních tutorialových hrátkách (ukradni tohle, zmlať tamtoho, sešrotuj cokoliv) budete připadat jako doma. Pyramidový způsob jízdy na gangsterský vrchol se v průběhu série nemění, kompromisy najdeme jen v samotné náplni misí, která opět dribluje čelem o strop hardwarových možností soňácké kapesní mašinky.

Zapomeňte tedy na rozsáhlé přesuny v rozsáhlém městě. Liberty City není o nic větší než jeho předobraz ve třetím díle (tj. je MNOHEM menší než San Andreas a Vice City) a budete v něm většinou plnit jednodušší mise. Tak či onak je pestrost zaručena, protože součástí vašeho kariérního postupu jsou opět nepovinné questy - taxikaření, šrotování a prodej aut, sbírání skrytých balíčků a další různé službičky, které vás zabaví, když přestanete mít chuť na plnění misí pro nejrůznější maníky ve městě. Ti zrovna nepatří mezi nejlíp napsané postavy v herní historii a možná až moc často je ostrovtip nahrazen ostromluvou. "Fuckuje" se tu ostošest a fanoušky série možná tyhle rádobydrsné berličky překvapí. Atmosféra pozdních 90. let se však hry drží zuby nehty nejen díky návštěvám některých známých postav z historie (ale musíte znát sérii opravdu dobře, abyste to ocenili), ale také vychytaným rádiostanicím. Při nákupu licencí se tentokrát nesáhlo tak hluboko do kapsy, ale jistě poznáte slavné písničky a humor, který možná chybí při rozmluvách mafiánských bossů, vám spolehlivě doplní kecací vložky, ve kterých se objeví i kultovní Laszlo, jenž zatím nechyběl v žádném z dílů.

Z čeho je to vlastně postavené?

Prvních pár hodin hraní jsem si užíval zkoumáním toho, co ve hře zůstalo z původního trojkového konceptu a co stihli autoři vylepšit. O multiplayer z PSP jsme přišli, což je škoda, ale PlayStationu 2 je v téhle sérii odpírán odjakživa, takže jde čistě o zvyk. Prvním příjemným šokem je, že Liberty City je opravdu Liberty City. Člověk by to asi měl čekat, ale když poprvé vyjedete v autě od Salovy rezidence, začnou vám hlavou proudit vzpomínky. Stačilo deset vteřin a přesně jsem věděl, jak se dostat do přístavu, do centrály Head Radia nebo oblíbené restaurace. Ta mapa byla celých pět let v mojí hlavě, stačilo jenom drobné ťuknutí a všechno se to vrátilo. Liberty City Stories (dále už jen LCS) vskutku přináší celé město v původním pojetí, s vylepšenou grafikou a několika jemnými úpravičkami (např. skokánky z původní verze chybí (např. v přístavu) nebo jsou prostě jinde). Může to zklamat hardcore fanoušky trojky, kteří by chtěli nová prostředí k objevování, na druhou stranu získávají do jisté míry remake hry, která to všechno způsobila (při vší úctě k jedničce a dvojce, až přechod do 3D udělal z GTA fenomén).

Časem přijdete na to, že v LCS se nedá plavat, ale druhé analogové páčidlo vám umožní rotovat kamerou podle libosti a přední tlačítka spolehlivě zacílí na osobu, kterou chcete zmlátit nebo rozstřílet. Dalším posunem směrem k Vice City je pak možnost změny šatů (pouze jednorázové a kompletní) a hlavně přítomnost motorek. Jen si vzpomeňte jak jste si kouzlo jedné stopy užívali, když se poprvé objevilo. Teď můžete superbiky prohnat i po Liberty City. Na co můžete pro změnu zapomenout? Přístupné interiéry, letadla, helikoptéry a klasická kola. Ve výsledku je zkrátka LCS jakýmsi Frankensteinem, který je jednou nohou ve Vice City. Někomu se to může zdát málo, jiný vezme zavděk i dobře míněnými zlepšováky.

Vyplatí se to... a nebo ne?

Je těžké vynést absolutní verdikt, když vám GTA za posledních pět let důkladně zamotalo osobní preference. Jako hráč všech dílů této série jsem přivřel oči nad občas primitivními misemi, nutnými technologickými zpátečkami a bral jsem to celé jako návrat do starých dobrých končin s trochu slabším scénářem než je obvyklé. Prostě jako takový zákusek před obrovským hlavním chodem v podobě GTA IV. S přihlédnutím k férové ceně je to víc než rozumná koupě a záležitost, která vás díky své ideologii připoutá k obrazovkám na dlouhé hodiny, i když možná ne tak silně jako předchozí díly. Pro méně zkušené hráče, kteří kouzlo třetího dílu nikdy nepoznali a trochu se bojí, že by jim letitá grafika znásilnila oční nervy, je pak LCS přijatelným kompromisem a šancí jak doplnit vzdělání v oblasti gétéáčkového vesmíru. Ve výsledku se tak "nažerou všichni a koza zůstane celá".

Grand Theft Auto: Liberty City Stories
PlayStation icon PlayStation 2
PlayStation icon PSP

Verdikt

Na závěr snad můžeme Rockstaru vyseknout i malou poklonu, že zvládnul s elegancí sobě vlastní i takto riskantní sestup do kategorie "bokovek", ale doufám, že se Stories série nebude konat každoročně. Přeci jenom platí, že dobrého pomálu a já bych nerad, aby GTA zevšednělo po vzoru sportovních sérií od EA.

Co se nám líbí a nelíbí?

Dlouhé hodiny zábavy v typickém GTA prostředí, i přes všechny kompromisy hra pořád nabízí neuvěřitelný počet dopravních prostředků, obrovskou svobodu projevu a nenapodobitelnou auru soběstačného mikrosvěta.
Podprůměrná grafika, absence multiplayeru, slabší dějová linie, zastaralost oproti "velkým" GTAčkům.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz