Gods: Lands of Infinity Recenze Gods: Lands of Infinity

Gods: Lands of Infinity

Luke

Luke

21. 2. 2006 23:46
Reklama
Reklama

Gods: Lands of Infinity je trosečníkem objeveným na pustém ostrově po deseti letech od ztroskotání. Vykazuje známky společenské zašlosti, zároveň je v perfektním fyzickém stavu. A posádka ze záchranářské lodi jen poulí oči, že je něco takového možné. Za historickou patinou trosečníka může v případě Gods láska ke starým dungeonům, jako jsou Might & Magic, první díly série The Elder Scrolls, Ravenloft, Wizardry, Betrayal at Krondor nebo i krokovací legendy jako Eye of the Beholder. Slováci ze studia Cypron takové artefakty evidentně milují a spletli je do přitažlivého atmosférického světa, ve kterém se old-school design mísí s moderními herními mechanismy. Množství úkolů, předmětů, NPCček a potvor vyvolává dojem polootevřeného herního světa, podobně jako v Daggerfall. RPG systém a souboje jsou naopak simplifikovány, aby neodpoutávaly pozornost od samotného herního obsahu. Vyvážení hard-core vnitřností a populistického RPG funguje na jedničku. Strach, že by nebylo na co se dívat, nad čím přemýšlet a co si číst hoďte za hlavu, dokonce i v případě, že jste ne-angličtináři. Hra totiž komunikuje česky.

Směska starého s novým 

Prefabrikovanou zápletku není třeba představovat. Dobro bojuje se zlem, obě frakce jsou zastoupené svými bohy a v astrálu ukutý ženský avatar, tedy vy, se vydává nastolit rovnováhu. V zásadě hra funguje podle šablony „chodíme-mlátíme-komunikujeme“. Kromě jednoduché tabulky schopností a možností zlepšovat se v několika povoláních, podle nichž se dělí bojové vybavení, je tu přítomná alchymie a kouzlení. Jednoduchost všech herních vlastností má za následek, že do hry zapadnete jako do dobře ušitých bot – a nic se nemusíte složitě učit. Okamžitě jste „tělo na tělo“ s hrou, její příběhy a prostředí na vás doléhá a vše působí pochopitelně. Není úkolem RPG her vnutit hráči významnost fiktivních osudů, kterým by uvěřil? Rozhodně ano a Gods po všech stránkách splňují normu na velmi kvalitní RPG. Jediný rušivý prvek představují souboje, které jsou namísto v reálném čase počítané na tahy. V podstatě jde o ikonovitý systém herní plochy, kdy potkáte nepřítele a hra se přepne do speciálního tahového režimu, v němž teprve bojujete. Monstra, která vidíte jsou tedy více reprezentací „akční situace“ než „akčním prožitkem v reálném čase“. A to je škoda, faktor vcucnutí do hry je narušen. Někdy je lepší při honbě za neobvyklostí nelámat věci přes koleno, cyproňáci.

Zdařbůh, Vlado!

Aby si na sebe hra vydělala, musí se nutně prodávat v zahraničí a být srozumitelná – a zde Slováci provedli neobvyklý úkrok stranou od mainstreamu. Veškeré názvosloví a jména se váží k slovenskému jazyku, potažmo k českému, tudíž se potkáte s Vladislavy, Dobroslavy nebo půjde do vesnice Petrovce. Je trochu vtipné představit si, jak budou Angličané názvy číst, když jim obvykle nejde ani přeslabikovat spojení „černé pivo.“ Na globálním trhu, kde se smývají rozdíly mezi jednotlivými kulturami a ruská hra může být stejná jako americká, jde o jednoznačně výraznou prezentaci slovenské kultury: prostě víte, že tu hru dělali vývojáři z malé země na východ od Německa. Obsah se tak stává ještě více osobitější, atmosféra už doslova z monitoru kape. Autor této recenze byl Gods jednoznačně nadšený, jak je ostatně vidět v textu. Není to jen skrz nostalgii a intelektuální úvahy o národnostních rozdílech a výjimečnosti různých mentalit. Gods je titulem, který dokazuje, že o klasická RPG je ve světě ještě zájem a že existují vývojáři, kteří jsou ochotní destilovat staré hry a předvádět je znovu v lepším grafickém kabátě na moderních počítačích. A to je láska, vážení: pracovat na titulu, jehož komerční úspěch je nejistý.

Ani bohové nejsou bezchybní

Vizuálně Gods nevyniká nad šedý průměr, důrazu nabývá skrz efektové možnosti grafických karet, které jsou vkusně využívány při zrcadlení předmětů ve vodních plochách, vytváření světelného „hala“ kolem lamp nebo při zobrazování mlžného oparu nad bažinami (v tu chvíli jsem si MUSEL zavzpomínat na trilogii Ishar, zejména druhý díl). Na polygony chudé předměty a budovy dovedně skrývají nedostatek kvalitními texturami, stejně jako modely jednotlivých NPCček. Lokace drží pohromadě – mají vnitřní smysl, bohužel však vývojáři nepomysleli na fakt, že když je někde průchod nebo výklenek, byť slepý, tak by se do něj postava měla vejít a ne, aby se zasekla o neviditelnou stěnu, jako by byla dvakrát větší než prostora, do které chce vstoupit. Stejně tak není možné vstoupit do domů. Nicméně, jde o vedlejší chybky, stejně tak můžeme kritizovat bojovou kameru, která občas provádí neskutečné výlety do okolí, namísto, aby se soustředila na bitevní plochu. Stane se. Hudebně zvukově darmo mluvit. Ptáci pípají a občas se ozývá hrozně divná hudba. V rámci kritiky také musím sestřelit nevyváženost českého překladu, kde se navzájem bije vznešená a pro fantasy určená rétorika s hovorovým jazykem. Řekne-li vám NPCčko v dramatické situaci „Ahoj, co tu děláš?“ namísto tématičtější uvítací věty, připadáte si fakt blbě a ne jako zachránce světa.

Gods: Lands of Infinity doporučuji všemi deseti pro nostalgicky laděné hráče nebo takové, kteří se chtějí vydávat do soudržných virtuálních světů. Stojí to za to. Zatraceně, hodně to stojí za to.

Gods: Lands of Infinity
Windows PC

Verdikt

Není třeba pochybovat o znalostech RPG žánru ze strany vývojářů. Gods: Lands of Infinity je tím, co chcete hrát. Navíc česky.

Co se nám líbí a nelíbí?

Překvapení ze Slovenska pro všechny, kterým chybí propracované fantasy světy s lehkou hratelností.
Několik technických nesmyslů, tahové souboje a občasný záblesk, že Gods mohla být ještě lepší například co se inteligence nepřátel v soubojích nebo samostatného života NPCček týče.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz