God of War II

Vůbec by se tahle recenze dala zkrátit na jediné slovo: „Wau!“ Kratos se vrací v ještě efektnějším a nadupanějším pokračování. Tvůrci evidentně pochopili, v čem byla síla jedničky, takže ve dvojce najdete všechno, co udělalo z prvního dílu takový hit. A to pořádně vylepšené.

Nemusíte nám věřit, klidně si to probereme pěkně po pořádku.

Bojový systém

Efektní, přehledné, monumentální. Nejenže obvykle máte zbraně, které jsou větší než Strahovský stadion, ale taky s nimi můžete pořádně řádit. Každý úder je doprovázený mohutnými světelný efekty a samozřejmě stříkanci krve. Je fakt, že úderů není zase tak moc, ale kupodivu vám to ani nepřijde. Taky proto, že s každým vylepšením zbraně dostanete něco nového a jednoduché údery se pomalu mění v krvavý balet, při kterém se z našeho antihrdiny stává mlýnek na maso.

Na rozdíl od většiny her, které sází na eleganci soubojů, jsou bitky v God of War II brutální a syrové. Nejde ani tak o to, že krev stříká proudem a těla se dělí na dvě půlky, ale spíš o všeobecnou krutost. Když vidíte, jak Kratos vráží zuřivě meč protivníkovi do břicha, jak rve okřídleným bestiím křídla, tak to na vás dýchne pocitem ze světa, kde se na nějaké slitování nehraje. Násilí tady ani nepůsobí samoúčelně, patří ke stylu hry a dotváří atmosféru. Pravda, občas by bylo fajn, kdyby hlavní hrdina nezabil každého, koho potká, ale Kratos tu není proto, abyste ho měli rádi.

Samozřejmě, je k dispozici i magie. Ze začátku ale není zdaleka tak efektní, jako plátkování protivníků pomocí chladné oceli, nebo naklepávání monumentálním kladivem. Teprve časem dojde na pořádné triky, jako je třeba ohánění se hlavou Medúzy, nebo vyvolání obrovského zemětřesení. Stejně jako bojové údery, i magické triky si můžete vylepšit do podoby globální apokalypsy.

Ti, co mají za sebou jedničku, už ví, co přijde, když se protivníkovi rozsvítí nad hlavou kroužek. Ano, v té chvíli přichází čas na osobní kontakt. Pokud je protivník obyčejný pěšák, můžete ho popadnou a buď nějakým extra brutálním způsobem zabít, nebo ho omlátit o zem a pak vrhnout na jeho parťáky… nebo třeba do ohně. Jak je libost. Pokud máte ovšem proti sobě nějaké větší zvíře, tak nastává minihra, při které musíte mačkat správné klávesy, abyste soupeři zasadili smrtící (a sadistický) chvat. Velmi efektní.

Hra God of War II se vyvarovala chyby, které se dost často tvůrci bojovek dopouštějí. Že je všechno prťavé, takže nemáte možnost si rvačky pořádně užít. Co si taky užívat, když na obrazovce mlátí (patrně) jedna tečka druhou tečku? Tak tohle tady opravdu nehrozí. Souboje jsou nejen perfektně vyvážené, ale i dokonale přehledné. Nádhera.

Kulisy a protivníci

Stejně jako zůstali tvůrci věrní kvalitním soubojům, tak vyhmátli to, co zaujalo v jedničce – monumentální svět mýtů. A když říkáme monumentální, tak opravdu myslíme monumentální. Hned na začátku bude vaším protivníkem obří Rhódský kolos, se kterým se seznámíte zvenčí i zevnitř. A i když byste si mu mohli pod nehtem zařídit letní byt, tak ve srovnání s tím, co vás čeká dál, je to jen prcek. Až uvidíte koně, kteří táhnou celý ostrov, koně, jejichž uzda by se dala používat jako osmiproudá dálnice, tak vám to spolehlivě vrazí dech. A to vás ještě čekají souboje na dlaních titánů, bytosti větší než Země a další lahůdky. Všechno kolem vás je obrovské, magické – a vy cítíte, jaké to je, když vstoupíte do světa legend. Úžas je u her vzácný. Aby taky ne, když God of War II skoupil celý náklad.

Ale i jinak jsou kulisy impozantní. Jednotlivé lokace nejsou nijak rozsáhlé, ale o to víc jsou propracované a parádní. Od trosek, bažin až po paláce z mramoru, všechno potěší oko i zkušeného estéta. Neestét bude na okolí upínat zrak ze zcela jiných důvodů – aby našel tajné místnosti a zjistil, jak se k nim dostat.

Narazíte tu i na spoustu slavných hrdinů… většinou v roli potravy pro Kratosův meč. Od Ikara bude chtít jeho křídla, Prometheovi pomůže ukončit jeho utrpení, Perseus bude prostě jen prudit a schytá to, proletí se na Pegasovi a nabančí bohům i jiným mizerům. Možná vás tahle hra inspiruje, abyste si přečetli nějaké staré antické báje - které ostatně v drsnosti za God of War nijak nezaostávají.

Hra

I když je hra především mlátička, tak dost často budete muset i používat i to, co máte v hlavě. Myslím tím nádor. God of War vás nevede za ručičku a dovolí vám, abyste na řešení problémů přišli sami, což rozhodně není u akčních her obvyklé. Hlavolamy jsou skvěle vymyšlené, hodně využívají prostředí a vůbec připomínají legendární Ico. Dost často při nich budete muset využívat i získané schopnosti (zastavení času, schopnost odrazit paprsek) a rozhodně se při vymýšlení zapotíte. Ale na všechno se dá přijít. Osobně mi nejvíc dala zabrat hádanka v ledové místnosti. Tam můžete posouvat znamení jak chcete a nebude vám to nic platné. Spíš náhodou než z nějakého úmyslu jsem rozpoutal zemětřesení, ze stropu spadaly krápníky, dírou pronikly paprsky slunce… a bylo všechno jasné.

Zapotřebí je nejen nějaká základní inteligence, ale i prostorová představivost – zvlášť, když budete chtít najít pírka pegasů a oka gorgon. Což chtít budete, protože když jich nasbíráte dost, vylepší se vám čára života i magie. A když nenajdete všechno, nezoufejte. Po dohrání God of War můžete sjet celou hru ještě jednou, s kompletní výzbrojí. Nebo se pustit do řešení bonusových úkoly. Je toho hodně a skoro všechno je neskutečně zábavné. Inteligentní hádanky a zběsilé masakry - to je dokonalá kombinace.

Vyvážená je i obtížnost. I když vám pár věcí dá zabrat a často budete nějaké souboje či úkoly několikrát opakovat, tak se tu nenajde nic tak pekelného, jako byl záhrobní level z prvního dílu. Zřejmě tvůrci dostali dost anonymních telefonátů, ve kterých jim šeptající hlas oznamoval, že se postará o to, aby si záhrobí užili brzo sami, takže je dvojka skoro pohodovka. Skoro. A i když vám něco nevyjde, tak vás může uklidnit aspoň to, že checkpointů je dost.

God of War II prostě nezklamal. Je to po všech stránkách perfektní a kulervoucí hra, která sice kráčí ve stopách jedničky, ale v podstatně větších botách. Strhne vás hned v prvních minutách a vyplivne až na konci, utahané, ale naprosto spokojené. Od akční hry si člověk ani nemůže přát víc.