God of War
God of War (2018) Recenze God of War

God of War

Pavel Makal

Pavel Makal

12. 4. 2018 07:00 75
Reklama
Reklama

Mám rád antihrdiny. Když kamarádi na prvním stupni hltali kreslené příběhy srdnatého hrdinství, já čerpal pozdější základ svého smyslu pro humor u tajně koupených komiksů s Lobem. Někdo řeší spor mezi Iron Manem a Kapitánem Amerikou, já ale dobře vím, že Punisher, Hitman nebo i věčně opilý irský upír Cassidy z Preachera by si je oba naráz namazali na chleba. Max Payne mi učaroval svou cestou za pomstou, která ho táhla do stále temnějších hlubin deprese, Hitman strohou, dehumanizovanou efektivitou. Nedokážu říct, čím to je, dost možná tím, že motivace a povahy antihrdinů jsou mnohdy daleko prokreslenější a plastičtější, než je tomu v případě Dušínů v zářivých zbrojích. Mám rád i Krata. Ten si ale pro získání mé přízně vystačil s několika stovkami utrhaných končetin a vyvržených kentaurů. Vítejte v recenzi God of War.

MALÉ VAROVÁNÍ NA CESTU

Nejdřív vám učiním drobnou laskavost. Pokud znáte sérii God of War, hráli jste předchozí díly, líbily se vám a tak nějak doufáte, že si totéž nyní zopakujete v přeleštěné grafice poprvé na aktuální generaci PlayStation, rovnou to pusťte z hlavy. Když studio v Santa Monice s Cory Barlogem v čele tvrdilo, že nový díl symbolizuje restart a totální změnu pojetí, nebylo v tom prohlášení ani zrníčko lži. V God of War nezůstal na kameni kámen prakticky ve všech aspektech hry, což si ještě probereme později. Faktem ale je, že pokud jste se (jako já) těšili na brutální epickou řezničinu od začátku až do konce, můžete být (jako já) v prvních hodinách poněkud zklamáni. Nezoufejte, změní se to. Nebo spíš se budete muset změnit vy, protože Kratos už to udělal. Tak, všichni chápeme, že starý God of War se nevrací? Fajn, tak si můžeme povídat o tom, proč to zas tolik nevadí.

Po krátké scéně, při níž si milovníci kinematografie 80. let slastně pomlasknou nad vzpomínkou na film Komando, učiníte v roli boha války ve výslužbě první krůčky, při nichž vás provede jeho malý syn Atreus.

Nová hra nezačíná žádným pompézním intrem, nerekapituluje předchozí děj a ani nijak nevysvětluje, jak se to vlastně stalo, že je Kratos najednou zarostlý, ruce má místo řetězů s čepelemi ovázané obvazy a hlavně se zuřivě nežene řeckou krajinou, nýbrž svou sexy sekerou kácí stromy na dalekém severu. Po krátké scéně, při níž si milovníci kinematografie 80. let slastně pomlasknou nad vzpomínkou na film Komando, učiníte v roli boha války ve výslužbě první krůčky, při nichž vás provede jeho malý syn Atreus. Úvodní setkání s řádně nahněteným trollem bude na dlouhou dobu jediným pamětihodným soubojem s něčím, co je větší než Kratos sám. Pamatujete na úvod God of War III, kdy se hlavní hrdina na zádech titánů škrábe na horu Olymp a během prvních pár minut zmasakruje v epickém souboji Poseidona? Jak už jsem říkal, zapomeňte na to, tohle je nový svět a nová pravidla. Aktuální God of War se drží mnohem více při zemi, pompézní souboje s obřími nepřáteli opravdu nekypí a jestli jste doufali, že během tohohle dobrodružství vymýtíte asgardský pantheon, abyste se v hypotetickém příštím dílu mohli posunout někam dál, sněte dál.

NAKRM SEKERU, POSÍLÍŠ...MÍR?

To ale samozřejmě neznamená, že by o souboje byla nouze. Jsou tu samozřejmě pořád, jen mají úplně jiné tempo a rytmus, než jako tomu bylo dříve. Tak pro začátek, nepřátel výrazně ubylo, komba o tisícovce zásahů jsou minulostí. Soubojový systém v mnohém připomíná akční RPG moderního střihu, s věrnou sekyrou Leviathan můžete nepřátelům uštědřovat lehké a rychlé údery, ale i tvrdší a pomalejší. Se štítem zas můžete parírovat, případně s pořízením patřičného skillu rozhodit obranu nepřítele. God of War přichází s robustním systémem skillů, vylepšování různých statistik a také s pěknou variabilitou vybavení. Díky tomu si svého hrdinu můžete poměrně úzce specializovat na styl boje, který vám vyhovuje. Síla útoků, množství životů, obrana nebo třeba cooldown jednotlivých speciálních útoků, to vše jsou veličiny, kterými můžete vhodně zvoleným vybavením hýbat. Za získané zkušenosti si odemykáte nové útoky a další skilly, do své zbraně pak můžete vsadit speciální kameny, které jí propůjčují zajímavé (a cooldownem omezené) ability, jako je třeba možnost vyslat proti nepřátelům proud mrazivé energie nebo drtivou nárazovou vlnu, která může zasáhnout více cílů naráz. Hra se vzdálila konceptu akční rubanice, kde jste si pouze otevírali nová komba, a mnohem více nyní klade důraz na variabilitu možností. Navíc je příjemné, že celý RPG systém je stále intuitivní, nestrávíte u něj víc času, než je třeba, a zbytečně vás nevytrhává z akce. Přesto možná budete zpočátku skuhrat, že zbraní a efektní magie není víc. Nebudu vám nic prozrazovat, snad vás jen uklidním, že se nemáte čeho bát.

Navíc Kratos stále nezapomněl nic ze své pověstné spartánské zuřivosti. Ta se postupně nabíjí a když ji spustíte, odloží milý bijec sekeru a vrhne se na nepřátele pěkně holýma rukama. Není třeba podotýkat, že to stojí za to, Kratovy drtivé pěsti umí napáchat pořádnou paseku a za možnost zhlédnout boxerský mač Kratos versus Jaromír Soukup bych byl ochoten platit zlatem. Akce je zábavná a uspokojivá, hra netrpí nedostatkem typů zajímavých nepřátel a často vás nepříjemně překvapí jejich vypečenými schopnostmi. Je radost učit se nové útoky a ihned je uvádět do praxe, sledovat, jak Kratos sílí a jedním vrhnutím sekery dá do čumáku hned několika nepřátelům. Sekera obecně velmi schopně nahradila vražedný šavlový tanec z minulosti a souboje s ní působí mnohem živočišněji. Navíc se nemohu nabažit onoho pocit razance, s jakou se vrací Kratovi do rukou jako bumerang.

PÁNSKÁ JÍZDA

Přesto se musím přiznat, že mi v průběhu hraní trochu chyběla pověstná brutalita. Ano, hlavní protagonista pořád umí sekat hlavy a rvát nepřátele vedví, musím si ale jemně povzdychnout nad volbou vynechat tentokrát z velké části krev a spokojit se s pouhými žhnoucími jiskrami, které z většiny nepřátel tryskají. Neříkám, že nějaká ta krev nepoteče, ale pokud se vaše naděje upínají na další trhání hlav bohů slunce nebo laškovné vytrhávání očních bulev kyklopů, pšenka vám tu moc nepokvete. Ne, že by to hře nějak zvlášť škodilo, je to vlastně další důkaz toho, jak moc chce Santa Monica značku restartovat, ale přeci jen ta malá zvrhlá část mého já potřebovala pro své ukojení maličko víc. Naštěstí mě hra svými kvalitami přesvědčila k tomu, abych takové malichernosti hodil za hlavu…aspoň ždibíček střívka tam ale být mohl…huš!

Kratos v roli otce je tvrdým a nelítostným učitelem, který chlapce jen velmi zřídka oslovuje jménem a chová se k němu víc jako k vojenskému branci, než jako k vlastnímu synovi.

Kratos tentokrát na své putování není sám. Jak už jistě z promo materiálů víte, doprovází jej jeho syn, Atreus. Osobně jsem měl velký strach, jak bude společnost Kratovi prospívat a zda nepůjde jen o dalšího z řady otravných sidekicků, jenže je to celé úplně jinak. Nejenže je klučina velmi platnou pomocí v boji, jeho vztah s otcem je rozhodně ústředním motivem celého vyprávění a vývoj , který spolu tihle dva prožijí, se v mých očích může směle rovnat s tím, který předvedli Joel a Ellie v The Last of Us. Kratos v roli otce je tvrdým a nelítostným učitelem, který chlapce jen velmi zřídka oslovuje jménem a chová se k němu víc jako k vojenskému branci než jako k vlastnímu synovi. Pochval a uznání se Atreus dlouho nedočká a líbilo se mi, že hra chytře reflektuje jeho postupné zlepšování skrz dialogy. Prvních pozitivních slov se Atreus v mém případě dočkal až v době, kdy jsem ho skrz RPG systém naučil několik užitečných kousků. Nemyslím si, že by to hra přímo rozpoznala, spíš dobře odhaduje moment, kdy už kluk umí pořádně přiložit ruku k dílu.

KLUK DO NEPOHODY

Dětská zvídavost a bezprostřednost ostře kontrastuje s tvrdým Kratem, který je zvyklý odpovídat v úsečných jednoslovných replikách a delší rozmluvy si schovává na okamžiky, kdy je třeba syna poučit. Líbí se mi ale, že pod tvrdou slupkou přeci jen čas od času prosvitne paprsek otcovské lásky a v situacích, kdy je Atreus v nebezpečí, se z Krata stává nemilosrdný stroj na zabíjení. Jak jsem již naznačil, Atreus není jen statickým společníkem, naopak je naprosto klíčový v řešení hádanek a velmi platný v soubojích s určitými typy nepřátel. Jeho luk postupem času získá speciální očarování, díky nimž se můžete vypravit i na dříve nedostupná místa. Mimo to na rozdíl od svého otce také chlapec umí číst runy, díky čemuž si postupně doplňujete znalosti o mytologii zdejšího světa. I Atrea budete učit nové schopnosti, vylepšovat mu luk a pořizovat mu novou zbroj. V boji mu můžete poručit, aby na nepřátele útočil šípy nebo třeba použil magický útok v podobě spektrálních vlků či jiné havěti, postupem času se do boje bude zapojovat čím dál víc i sám. Jeho velkou výhodou je i to, že po zakoupení speciálního kamene na jedno použití vás v boji může jednou oživit, o jeho vlastní zdraví se naopak nemusíte starat vůbec. Obecně nemám pomocníky, ať už lidské, nebo počítačem ovládané, ve hrách vůbec v lásce, Atreus mě ale zas jednou přesvědčil o tom, že to může fungovat a zařadil se tak po bok již zmíněné Ellie nebo třeba Elisabeth z BioShock: Infinite.

Je pro mě velice těžké balancovat mezi tím, co pro potřeby recenze prozradit a co by vám mělo zůstat utajeno pro vlastní hraní, protože o překvapení tu není nouze. Přitom základní příběhová premisa je tak prostá – odnést popel Atreovy matky na vrchol hory a tam jej rozptýlit. Samozřejmě to nebude tak jednoduché, Kratos navíc celou cestu pojímá jako příležitost pro výcvik chlapce. Skutečně vám nechci prozrazovat mnoho, ale kromě základního Midgardu se podíváte i do jiných světů, dojde k několika překvapivým setkáním a také zásadním zjištěním. Musím ale říct, že mi skoro celou první polovinu přišlo, jako by hra pořád na něco čekala, nadechovala se a nechávala si to nejlepší až na později. Ne že by obsah první části byl špatný, ne že bych se nudil, ale vnitřně jsem pociťoval jakési ticho před bouří, takové to tušení, že tohle ještě vlastně není ono, že to pravé teprve přijde. Nebyl jsem zklamán a jsem přesvědčen, že nebudete ani vy.

VĚTŠÍ, HEZČÍ, LEPŠÍ

Jednou z dalších zásadních změn je odklon od linearity ke spíše polootevřenému světu, v němž se mnohdy vyplatí sejít z hlavní cesty, protože na zapadlých místech můžete najít nějaký ten zajímavý poklad. Ten je čas od času schován za jednoduchou logickou hádankou, která zpravidla spočívá v nutnosti najít v okolí tři runy a buď je zničit, nebo v časovém limitu všechny rozeznít. Řešení těchto hádanek se vyplatí, zpravidla vás právě tyto truhly odmění buď předmětem sloužícím k rozšíření maximálního zdraví nebo objemu spartánské zuřivosti. To je vlastně jeden z mála styčných bodů, které se objevily i v minulosti. Kromě základní příběhové linie můžete narazit i na nepovinné vedlejší úkoly, občas naleznete mapu k pokladu a také můžete plnit celou řadu výzev, počínaje počtem zabitých nepřátel a konče třeba nalezením všech tabulí s mytologickými příběhy. Svět God of War skrývá spoustu tajemství pro bystré oči a inspiruje vás k návratu do již prozkoumaných lokací, když získáte nějakou novou schopnost, která vás dostane do dosud zapovězených míst. Poměrně často budete k přesunu využívat loďku, tyto okamžiky pak hra umí dovedně využít pro další rozhovory mezi otcem a synem a budování vašeho zájmu o jejich vztah. Navíc Kratos čas od času opatrně zabrousí ke vzpomínkám na své starší činy, což fanoušky série jistě potěší.

Lokace a světy jsou různorodé a využívají své mytologické rozmanitosti, při hraní si všimnete stovek efektních detailů a na PS4 Pro v checkerboardovém 4K rozlišení s HDR se často budete kochat nádhernými scenériemi.

Co se týče technického zpracování, není prakticky co vytknout. Grafika mě sice neodvála ze židle, jako se to povedlo loňskému Horizonu, jenže to se povede máločemu a God of War je i přesto krásnou hrou, která si pro své hráče nachystala ohromné množství působivých okamžiků. Lokace a světy jsou různorodé a využívají své mytologické rozmanitosti, při hraní si všimnete stovek efektních detailů a na PS4 Pro v checkerboardovém 4K rozlišení s HDR se často budete kochat nádhernými scenériemi. Připravte se ale na to, že vaše konzole zřejmě dostane hodně zabrat, při prvním spuštění jsem měl dojem, že mi ona černá krabička plná zábavy vyletí oknem za zvuků uragánu, pročištění stlačeným vzduchem sice mírně pomohlo, i tak jsem při nočním hraní ve ztichlém obýváku vnímal zlověstné hučení. Grafiku vám lépe přiblížíme v budoucím streamu, rozhodně ale je o co stát.

HLAS JAKO ZVON

Totéž platí i pro zvukovou stránku, zejména pro dabing postav. Výkon Christophera Judge v roli Krata je naprosto fenomenální, jeho strohé výroky duní tak, jak se na správného boha války sluší a patří a napříště už není vhodné pochybovat o tom, že právě a jedině Judge se má této úlohy zhostit. Stejnou pochvalu si ale zaslouží i ztvárnění Atrea, které dobře zachycuje dětskou zvídavost, občasný stesk i poděděnou zuřivost. Ústřední dvojice na své pouti potká celou řadu vedlejších postav, které mnohdy dobře fungují jako odlehčující a humorný element. Sourozenecké duo trpasličích mistrů kovářů jste určitě zaregistrovali v trailerech, nelze ale nezmínit Mimira, který poskytne společné cestě další šťávu. Pro české neanglofonní hráče si hra připravila kompletní českou lokalizaci.

Skvělé je, že zhruba dvacetihodinovou hlavní linkou zábava nekončí a po dokončení příběhu se můžete vrhnout do endgame obsahu, který však jen nerecykluje již viděné, ale přináší celou řadu novinek. Opět se zdráhám prozradit vám víc, snad postačí, že se hrou můžete strávit podstatně více času než oněch zmíněných dvacet hodin a že shánění co nejlepšího vybavení se rozhodně vyplatí. A jak to vypadá, Kratova pouť není ani zdaleka u konce. A já se přiznám, že se na nášup opravdu těším.

God of War

Nový God of War je konečně tady a za týden si jej budete moci zahrát i vy. Kratos po nepříliš přesvědčivém Ascensionu z roku 2013 předvedl návrat v plné parádě, odpoutal se od okovů minulosti a představil svěží, moderní a nebojím se říct i značně dospělejší vyprávění, které se namísto bezbřehé brutality mnohem více spoléhá na vykreslení povah a emocí svých protagonistů. Dokazuje přitom, že umí být zábavnou akční rubanicí i bez přehršle obrovských bossů a tisíců nepřátel. Majitelé PlayStation 4 se mohou radovat, stejně jako loni v případě Horizonu nyní dostávají titul, který by neměl chybět v jejich sbírce. A to ani v případě, že se dosud se zachmuřeným Duchem Sparty nesetkali.

God of War (2018)
PlayStation icon PlayStation 4

Verdikt

Návrat legendy v té nejlepší formě. Kratos se na nové generaci zbavil starých návyků a dokázal, že i bouřlivák jeho formátu může dospět. Skvělý mix akce, puzzlů a poutavého vyprávění ve slušivém kabátku. Nenechte si to ujít!

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz