Ghost Recon: Advanced Warfighter

Ghost Recon: Advanced Warfighter, dále jen GRAW, patří po právu na vrchol akutálního portfolia her na Xbox 360. Hra, o které někteří tvrdí, že je to konečně ta správná ukázka "next-gen" vlastností a druzí píší superlativní recenze a pochvaly. GRAW jistě vede peloton taktických akcí snad i bez rozdílu platforem, ovšem jak se dočtete dále s mnoha "ale", protože kromě mnoha špičkových vlastností, obsahuje bohužel i několik klasických hrubek a některé zažité funkce by u něj člověk pohledal. Nebudu vás zdržovat pojednáním o ději a příběhu hry, tyto prvky jsme již uvedli v preview a recenzi PC verze, tudíž jen mohu konstatovat, že v jádru pudla jde o ty samé potíže s prezidenty, jak u samostatně vyvíjené PC varianty. No a tak na scénu přilétá supermoderní jednotka Ghost, aby tyto problémy vyřešila hrubou silou.

Taktika jak se sluší

Přímým konkurentem GRAW a dalším znamenitým zastáncem žánru je především série Socom z Playstation 2, která prakticky stanovila hranice taktických stříleček v konzolovém podání. Za tyto mantinely můžeme považovat především komplexní ovládání, široké pohybové dovednosti vojáků, vícero pohledů při míření a také přímé velení podřízenému týmu. Vše výše uvedené naplňuje GRAW měrou vrchovatou. Navíc přidává fantastické audiovizuální zpracování s HDTV rozlišením a bohatou nabídku multiplayerových hrátek jak lokálně, tak hlavně přes internet.

Písek v očích

GRAW na HDTV televizi vypadá opravdu úchvatně. A neexceluje ani tak jemnou a ostrou grafikou, jako spíše pokročilými HDR efekty, které dovolují zobrazit světelné nuance s nebývalým šarmem. Tak podmanivé světelné hry sluníčka, kouřové efekty a poletující prach snad nikde jinde neuvidíte. Jenže podobně jako u jiných her na Xbox 360, GRAW trpí přepálenými scénami a špatnou prací s kontrastem. Stačí se podívat v určitém vertikálním úhlu k zemi a rázem máte tmu jak v ranci. Stejný problém mívá i jinak graficky nevýrazný Project Gotham Racing. Tato nelibá skutečnost pak má za následek omezenou viditelnost a lokalizaci vzdálenějších nepřátel, která může být někdy i fatální.

Těžko na cvičišti...

Pro "klofáky" v jednotce je určena první tréninková mise s podrobnými instrukcemi a v pauze si navíc můžete přehrát i něco užitečných tipů a informací k boji. Zde by pak bodly titulky, protože rozkazy jsou sice patrné z přehledu v taktické mapě (o ní dále), ale rozhovory s nadřízenými a infromátory jsou zejména v probíhajícím postřelování neslyšitelné a když zrovna udílíte pokyn jednotce, nepochytíte skorem ani hlásku. Bojový interface zobrazený ve výhledu vašeho vojáka je na první pohled dosti chaotický, ovšem po chvíli si jistě zvyknete na jeho užitečné informace, když jeho obrazové rozhraní pojmenované CrossCom ukazuje např. výhled spolubojovníků, nebo jejich aktuální zdraví.

...lehko na bojišti

Po zabití člena vašeho týmu hra nekončí, nýbrž oběť můžete při včasném zákroku vyléčit, či poslat ve stejném úkolu dalšího kolegu. Nepochopitelně ale to samé nefunguje na vašeho velitele, lékárničky pro jeho tělesnou schránku vozí pouze logistický truck spolu s novou municí a zbraněmi. Jen si musíte dávat pozor, aby spolubojovník "nepošel" blízko zdi, či překážky, protože díky fatálnímu prolínání textur se jeho tělo z poloviny zaboří do baráku a engine pak nedovolí jeho léčení!

Všestranní vojáci

Jak se na správnou taktickou hru sluší, pohybové dovednosti jsou opravdu bohaté. Tradiční "trojboj" výklon- přikrčení- plazení doplňuje přelézání nižších překážek, výskok tudíž stejně jako forma boje na blízko chybí, ovšem na škodu to není. U zbraní ale neschází přesnější zacílení (čím víc je voják v klidu, tím má zbraň menší rozptyl) a u vybraných modelů i několikanásobný zoom. Stejně jako u Socomu si můžete vybrat z palebné dávky, nebo jednotlivých, popř. použití podvěsného granátometu. Lahůdkou je kamera namontovaná na pušce, dovolující střelbu za plného krytu. Ten je ostatně naprosto klíčový pro vaše přežití, skvěle provedené ulice Mexico City nabízí pro krytí mnoho možností. Vaše kvarteto vojáků totiž umírá po několika málo zásazích, ovšem to spolubojovníkům pranic nevadí a nestydatě se ukazují pohříchu víc, než je záhodno.

Tím jsem chtěl naznačit, že klíčová umělá inteligence podřízených členů týmu je opět jako po tolikáté totálně debilní. Co na tom, že samostatně útočí na objeveného nepřítele, nebo čekají na váš pokyn, ale sami se nedokážou dobře krýt při postupu a velmi často zaujmou palebnou pozici na nekrytém místě hned vedle rohu, za kterým se krčíte vy! A o tom, že vás klidně postřelí, když se náhodou mihnete v jejich zorném úhlu už ani nemluvím. Proto je často lepší uklidit je z dosahu a vyčistit terén ručně. V případě vyššího ryzika se pak vyplatí naopak skrytě vyčkávat, až tato četa trubců spojeným palebným vějířem odpraví nepřítele, protože jejich poranění jsou ihned léčitelná, kdežto vaše již nikoli.

Něco pro geodety

Drobnou pomůcku pro udílení rozkazů představuje i taktická třírozměrná mapa, jenž zohledňuje jak vaši, tak i nepřítelovu pozici a jednotce zde můžete také udílet rozkazy. Jejich nabídka ovšem není tak rozsáhlá jako v Socomu, prakticky spočívá pouze v přesunu, či přivolání týmu, popř. rozkazu k útoku. U "next-gen" hry také zamrzí absence hlasového ovládání, když se smysluplné využití headsetu přímo vybízí. Zbraňový arsenál je ale příjemně rozmanitý, od mnoha druhů reálných pušek a pistolí, až ke granátům, kulometu a bazuce. Ve hře jsou často přítomna i vozidla v podobě tanků, bojových vozidel pěchoty, transportérů a vrtulníků, ovšem dají se pouze navádět jako pěší četa, jejich přímé řízení není možné. Dálkově ovládaný létající robot pak dokáže prozkoumat neznámou oblast z ptačí perspektivy a označit na taktické mapě pozice cílů. Kromě pěších misí se občas svezete i v Blackhawku (výsadkový vrtulník), když postřelujete jeho rotačákem davy útočníků pod sebou.

Bijte se a množte se

Kromě singleplayer kampaně o 15 úrovních tvoří kostru hry velkoryse pojatý multiplayer, nabízející unikátní mapy pro klasické bitky i kooperativní spolupráci buď přes splitscreen, lokální síť a nebo internet až pro 16 hráčů. Hlavně kooperace v týmu proti stejně spolupracujícím protivníkům je hodně vtahující, ovšem pro čecha může být překážkou jazyková bariéra při nutné komunikaci. Navíc si můžete po dohrání offline kampaně střihnout libovolnou misi ještě jednou, vyzkoušet si instantní bitvu v dalších mapách, nebo otestovat své dovednosti v bonusové ultra těžké obtížnosti, takže GRAW nabízí pro jednoho i více hráčů doslova ráj na zemi.