Geist Recenze Geist

Geist

Jan Horčík

Jan Horčík

5. 1. 2006 23:42
Reklama
Reklama

Cesta Geistu na svět ale v žádném případě nebyla jednoduchá. Ještě na minulém E3 vypadala hra jako by právě dorazila z dob Nintenda 64. Málokdo věřil, že z projektu vznikne něco víc než jen podprůměrná akce z vlastního pohledu. Jenže Nintendo ví co dělá a pro svůj GameCube by si jen tak zbůhdarma nenechalo pustit nějaký šunt. Není divu, že vývoj Geistu trval díky neustálým odkladům tak dlouho. Nakonec se to ale bohatě vyplatilo.

Trocha z Half-Life

Vývojáři si v začátku neberou žádné servítky a vrhnou vás rovnou do akce. Ocitáte se v podzemním laboratorním komplexu kdesi hluboko pod Francií. Byl vybudován před mnoha desítkami let rodem Volků. V roli vědeckého pracovníka Johna Raimiho se stáváte součástí zásahu po zuby ozbrojené jednotky, která má na tuhle prapodivnou záležitost spadeno už pěkně dlouho dobu. Prvních pár minut se odehrává v duchu klasických FPS. Hra vám vysvětlí kdo jste, co tam děláte a dostanete se i do krátké akce, abyste si procvičili základy ovládání. Jenže pak se něco zvrtne. Zásahový tým je do jednoho pobit a sám Raimi upadá do bezvědomí. Po probuzení zjišťuje, že už není tím člověkem, kterým býval. Vlastně už není vůbec člověkem, ale modrým čímsi vznášejícím se ve vzduchu. Průhledná dívka jménem Gigi mu vzápětí pěkně z očí do očí vysvětlí, že se stal, stejně jako ona, duchem.

Špetka z Messiah

Kdo si vzpomene na dávný PC titul Messiah od Shiny, je skoro doma. Narozdíl od malého buclatého andělíčka má ale Raimi schopnost vstupovat nejen do živých lidí, ale i neživých věcí a zvířat. A co víc, může procházet úzkými škvírami ve zdech a je dokonce neviditelný. Geist je hra postavená značně lineárně a spíše než k FPS by se dala přirovnat k velmi akční adventuře viděné z vlastního pohledu. Jako duch Raimi nesvede téměř nic. Navíc mu pomalu ubývá "zdraví", které musí doplňovat buďto právě převtělováním, anebo sbíráním jakýchsi rostlin. Gigi vás časem naučí, že proto, abyste se mohli dostat do nějakého člověka, je potřeba ho nejdřív trochu postrašit. To vám jakožto duchovi nebude dělat problém. Můžete se například vtělit do žebříku a nechat ho spadnout. Nebo do světla a trochu s ním zahýbat. Vtělovat se můžete do spousty věcí - barelů, které mohou vybuchovat, sprch, které budete zapínat a vypínat, nebo pojistek, kterými budete válet po zemi. Možností je bezpočet, ale hra vám vždy nabídne pouze ty, které vám nějakým způsobem pomohou v dalším postupu. O tom, že vývojáři mají smysl pro humor svědčí například "koupelnová scéna" s nahými vědátorkami.

Maličko simulátoru krys

Nejednou se také budete muset vžít do role krysy, psa, případně jiného zvířete. To může být velice zábavné a je to právě jedna z věcí, kterými si mě Geist získal. Nejdůležitější ale zůstávají vždy lidé. Pouze oni dokáží manipulovat dalšími věcmi a používat zbraně. Ba co víc, v některých případech když vstoupíte do člověka, uvidíte jeho vzpomínky, které často pomohou vyřešit nejednu příběhovou záhadu nebo aktuální hádanku. Na různé formy hádanek a puzzlů narazíte poměrně často, většinou nejde díky zmiňované návodnosti hry o nic složitého, ale občas si chvíli popřemýšlíte, případně odpočinete. A to je dobře, protože jinak je Geist nonstop jízda, jejíž akční sekvence se sice nevyrovnají třeba těm v aktuálně opěvovaném F.E.A.R., ale zejména v pozdějších pasážích jde o vynikající zábavu kdy přelétáváte z jednoho těla do druhého a užíváte si své výjimečnosti. Umělá inteligence vojáků je bohužel poněkud omezená, což je často vykoupeno množstvím protivníků. Někdy se ale voják krčí za bednou a vy ho prostě obejdete a střelíte ze strany nebo zezadu. Samozřejmě jsou tu i nepostradatelní bossové, někteří z nich pěkně vypečení a už zdaleka ne tak pitomí jako běžní pikolíci.

...a voila, máme tu Geist!

Od Geistu nikdo nic neočekával a to je zřejmě i důvod, proč všeobecně sklízí tak velký úspěch. Překvapivě fungující systém převtělování dokáže vynahradit jak relativní krátkost, kdy lze hru dokončit za nějakých deset hodin, tak i "jetou" umělou inteligenci. Navíc je tu multiplayer až pro čtyři protihráče s možností přidat další čtyři umělé boty (boty jako boty, nikoliv jako boty:). Pokud budete v singleplayeru bedlivě procházet všechna temná zákoutí, narazíte sem tam i na speciální bonusy, díky kterým se vám v multiplayeru odemknout nové módy. Jen škoda, že si tvůrci nedali víc práce s namluvením dialogů, protože hra by si to zasloužila - už kvůli povedeným ostatním zvukům, hudbě i grafice. Ta se sice nedá srovnávat s Resident Evilem 4, ale rozhodně nedělá GameCube ani tvůrcům ostudu. Podobně jako celá hra.

Geist
Nintendo GameCube GameCube

Verdikt

Když se porozhlédnu po ostatních zástupcích žánru FPS na GameCube, ale i na PC a dalších platformách, je snadné dojít k velmi pozitivnímu hodnocení. Geist si vaši pozornost rozhodně zaslouží!

Co se nám líbí a nelíbí?

Originální a především zábavný koncept zasazený do dobře zpracovaného světa, navíc jemně dochucený ne úplně béčkovým příběhem.
Místy je hra až příliš jednoduchá, a to nejen díky mizerné umělé inteligenci protivníků, ale i pro lineární postupy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz