Firewatch Recenze Firewatch

Firewatch

Jiří Bigas

Jiří Bigas

8. 2. 2016 18:00 46
Reklama
Reklama

Moderním vývojářským nástrojům vděčíme nejen za to, že vysokorozpočtové hry vypadají stále lépe, ale i skutečnosti, že se tato špičková technologie stává dostupnější a produkci her do značné míry usnadňuje na místech, která ještě před několika málo lety patřila do výhradního hájemství velkých studií. Každým rokem se pomalu, ale jistě stírají rozdíly mezi malými a velkými hrami, mezi těmi drahými a levnými, mezi těmi, na kterých pracují stovky lidí a tituly, které jsou schopné dát dohromady nepočetné týmy složené ze schopných lidí s dobrým nápadem. Nezávislé hry tak už nemusí překvapit jen originalitou a odvážným designem, ale i zpracováním, které pro ně není hendikepem a hráč nad ním nemusí přimhouřit oko. Stále častěji jsou to právě menší tituly, které plným právem šlapou očekávaným blockbusterům na paty, a musí svými ambicemi znervózňovat tradiční vydavatele, jejichž portfolio už nemá v zábavním průmyslu takovou autoritu jen proto, že producent napumpuje výpravu hry mnohamilionovými injekcemi.

BYLA ZÁHADA, V ČEM BUDE TA ZÁHADA

Firewatch od úplně nového studia Campo Santo ze San Francisca je právě takovou hrou - další malý velký titul, který se rozhodně nemíní spokojit se škatulkou nezávislé scény. A ostatně nemá k nějakému ostychu ani žádný důvod. Zřejmě se mezi vámi nenajde mnoho hráčů, kteří by si ambiciózní novinky dosud nevšimli. Sebevědomě se prodrala mezi nejočekávanější hry nového roku a i my v redakci jsme pevně věřili tomu, že půjde o atraktivní počin. Zbývalo “jen” vyřešit hádanku, o co vlastně půjde. Šikovně vedená reklamní kampaň totiž naznačovala všelicos a přitom nevyzradila z obsahu hry skoro vůbec nic. Což je docela kumšt, přiznejme. Vývojáři museli pracovat jen s náznaky a vystačit si s relativně omezeným množstvím informací a netajili se nijak skutečností, že Firewatch bude trvat jen několik hodin a nepůjde tedy o bůhvíjak dlouhý titul. Přesto nešetřili ukázkami ze hry, které ovšem neměly jednoznačný výklad a ponechávaly velký prostor naši fantazii a k vlastní interpretaci. Pokud vám nemáme zkazit prožitek ze hry, který jsme si sami odnesli, musíme i my šetřit fakty a vy se musíte spokojit s naším konstatováním, že byste nám měli jednoduše věřit a po pravém smyslu hry a její podstatě před koupí příliš nepátrat.

Odtrhnout se od zdejších událostí je stejně obtížné, jako přerušit v půlce sledování seriálů Ztraceni, Akta X, nebo Městečko Twin Peaks.

Neznámo, pocit nejistoty a záhady totiž tvoří samotnou podstatu Firewatch. Chopíme se muže jménem Henry, který za poměrně neobvyklých okolností přijme práci hlídače v divočině státu Wyoming. Píše se rok 1989 a naším úkolem je předcházet lesním požárům v oblasti Shoshone National Forest, jaké jen o rok dříve zdevastovaly Yellowstonský národní park. V kontaktu jsme přitom dlouhé týdny s jedinou další osobou - ženou jménem Delilah, která s námi udržuje spojení skrze vysílačku a stává se naším průvodcem a současně koordinátorkou předávající úkoly. Taková je základní premisa, všechno ostatní je velice nejasné a je na vás, abyste přišli na kloub všemu, co ukázky ze hry naznačovaly. Upřímně řečeno, je to právě zvědavost, která pohání vaše virtuální kroky, a umožní vám vypořádat se s Firewatch klidně na jedno dvě posezení, jak autoři plánovali. Odtrhnout se od zdejších událostí je totiž stejně obtížné, jako přerušit v půlce sledování seriálů, jako jsou Ztraceni, Akta X, Městečko Twin Peaks nebo jiné mysteriózní dobrodružství.

CO SE TO TADY DĚJE?

Tak třeba my jsme si v redakci během vývoje kladli otázky: O co v té hře, sakra, půjde? Vyklube se z toho nakonec civilní příběh úplně obyčejného chlapíka, kterého izolace přiměje vidět bubáka za každým stromem, a ve skutečnosti půjde jen o sled rutinních úkolů? Nebo na něj v divočině skutečně čeká nějaká záhada, číhá na něj snad nebezpečí, kterému bude čelit? Má v nezvyklých událostech prsty místní šprýmař, indiánský duch, sériový vrah, mimozemšťané nebo syndikát vládních spiklenců, kteří se vás snaží vlákat do sítě intrik? Nebudete zklamaní, pokud doufáte, že těmito myšlenkami se budete zaobírat po většinu hry, zatímco v hlavě budete spřádat divoké teorie o tom, co se to vlastně v lesích okolo vaší strážní věže děje. Bez jakékoli nadsázky se musím přiznat, že jsem přibližně v polovině hry pojal vážné podezření, že celá hra je něčím úplně jiným, než se zdá. Že jde o nějakou rafinovanou zástěrku a najednou vyjde najevo, že Firewatch je jen kódové označení pro něco docela jiného. Řeknu to na rovinu. V jeden moment mě hra natolik pohltila a zcela vykolejila svou specifickou zlověstnou atmosférou, že jsem poté, co mě bodla včela a narazil na velmi nečekané místo, pojal důvodné podezření, že jsem se ve skutečnosti stal obětí šikovné manipulace, jejímž výsledkem bude hra na motivy seriálu Akta X, který se po mnoha letech právě dočkal nových epizod.

Mým cílem není vás přesvědčit o tom, že jsem při hraní začal být paranoidní, ale zkusit vám tlumočit pocity, jaké ve vás budou vřít. Firewatch vás udrží ve střehu a napětí od samého začátku až do závěrečných titulků. Nedopřeje vám chvíli oddychu, je to intenzivní atmosférický příběh, který neobsahuje hluchá místa. Vývojáři se přitom navzdory délce, která nepřesáhne čtyři až pět hodin v závislosti na vaší pečlivosti, nebojí odvážných střihů. Nenutí vás pendlovat divočinou tam a zpátky jen ve snaze přičíst si nějakou minutu k dobru. Naopak mnohdy efektně přeruší děj v tom nejlepším a v další chvíli už se nachází hráč v jiném čase a na jiném místě. Je to poměrně neortodoxní přístup k hernímu designu, který se obvykle snaží hry v otevřeném prostředí, jakou Firewatch stále je, vytěžit zejména, pokud jde o délku. Jde koneckonců o vděčný způsob, jak natáhnout herní dobu. K ničemu takovému se ale autoři nesnižují a nikdy vás nenechají chodit divočinou jen tak. Dobře jsou si vědomi toho, že by tím jen rozředili atmosféru neustálých pochyb a napětí. Ze stejného důvodu skoro nikdy ve hře neděláte něco jen tak. Vás úkol možná může působit rutinně, ale nikdy takový ve skutečnosti není. Vývojáři vás neotravují banálními činnostmi a nezdržují hráče nijak ve snaze zjistit, co se to vlastně ve Firewatch děje.

ZASE SE BOJÍM VE DNE

Jsou to skoro tři roky, co jsem psal první dojmy z The Last of Us. Tehdy jsem zjistil, že bát se ve hře můžeme i ve dne, a na adresu hry prohlásil, že pohled do sluníčka snad ještě nikdy nebyl tak zlověstný. Nic v tomto smyslu svou znepokojivou a tísnivou atmosférou tento dojem - tedy dojem zla, které obchází i za denního světla - nepřebilo. Tedy až dosud. Kontrast mezi audiovizuálním zpracováním, kterému dominuje silně stylizovaná výtvarná stránka plná pastelových barev, a nervozitou, jíž Firewatch budí, snad ani nemůže být propastnější. Hra vypadá prostě nádherně a navzdory tomu, že se se výrazně inspirovala dobovými plakáty amerických národních parků, působí digitální příroda tak autenticky, že byste nejraději hodili krosnu na záda a vyrazili tábořit někam do přírody. Jak to ostatně udělali i samotní autoři ve snaze načerpat inspiraci a zachytit atmosféru divočiny. Povedlo se. Ani se nechce věřit, že tuhle nádheru pohání engine Unity. I když tady nejde ani tak o technickou stránku, jako spíše uměleckou. Inspiraci nicméně nehledali vývojáři jen v lesích Yosemitského národního parku, jak se pochlubili, ale i hrách jako BioShock nebo The Walking Dead. Prvně jmenovaný titul podnítil nápad s izolací a komunikací skrze vysílačku, druhý pak připomíná zdejší systém dialogů, který hráče nutí mnohdy odpovídat v časové tísni, ale současně ho paradoxně nenutí odpovídat vůbec. Vaše odpovědi a rozhodnutí ale ovlivní v samém důsledku to, jaký vztah si vybudujete s jediným člověkem, který je s vámi ve spojení.

Zpočátku hloubavá až melancholická nálada, která pozvolně přechází do šikovně vystavěného dramatu, nebude vyhovovat zdaleka všem.

Na tomto místě je proto třeba upozornit všechny případné zájemce, že plynulá angličtina je tady nezbytností, pokud si chcete příběh a dialogy naplno vychutnat. Je zapotřebí nejen pro plné pochopení zdejšího děje, ale i proto, abyste se do hry zcela ponořili. Neustálé rozhovory totiž nemají jako vata zaplácnout prázdná místa, ale samotné dění doplňují a dále rozvíjejí. Pokud tak bez české lokalizace nedáte ani ránu, musíte si na Firewatch zatím nechat zajít chuť. I bez jazykové bariéry se ovšem nemusí novinka trefit do vkusu všem. Její zpočátku hloubavá až melancholická nálada, která pozvolně přechází do šikovně vystavěného dramatu, nebude vyhovovat zdaleka všem. Není to zcela univerzální titul, jehož kouzlu musí propadnout deset hráčů z deseti. A navzdory předchozí velké chvále není ani zcela bez chyby. Vývojáři tři čtvrtiny hry pečlivě budují napětí a atmosféra graduje s každým přibývajícím dnem, který trávíte uvězněni kdesi v neznámu s velmi mlhavou vyhlídkou na to, že pomoc skutečně dorazí, pokud ji budete potřebovat. Vrchol však přichází těsně před koncem. Samotné finále už nepředčí situaci, k níž dojde asi 30 až 40 minut před koncem, což považuji za chybu scénáristy. Závěrná pointa už zřejmě pro většinu hráčů nebude tak silná jako předchozí hodiny, kdy autoři velmi sofistikovanými způsoby stále nacházejí způsoby, jak vyšroubovat s každým dalším zjištěním napětí o kus výš a hráče nechávají pochybovat úplně o všem.

DEBUT NEZKLAMAL

Slabinu ale odhalil i engine Unity, který sice podává velmi přesvědčivý výkon, pokud jde o vzhled hry, nicméně má na konzoli PlayStation 4 problémy se záseky především při ukládání, které probíhá automaticky a je velmi časté. Jednou nebo dvakrát se mi také stalo, že obraz zůstal nepříjemně rozostřený. Došlo k tomu ve chvíli, kdy má postava v ruce nějaký předmět. V takový moment zaostří na danou věc a okolí se klasicky rozplizne, aby vás nerušilo. Jenže když jsem si s věcí přestal hrát, zorné pole se nevrátilo do normálu a chvíli to trvalo, než se hra zase umoudřila. Za částečný přešlap považuji i významově matoucí fotoaparát, k němuž se během hry dostanete. Zdá se, jako by s jeho využitím zůstali autoři stát někde na půli cesty. Hra vás očividně nabádá k tomu, abyste s jeho pomocí zaznamenali různé podivné situace a zachytili potenciálně důležité stopy a důkazy. Ve výsledku se ale ukáže, že focení je ve hře spíš na efekt a vývojáři vás s touto funkcí trochu vodí za nos. Záleží, jestli vám tom vadí, nebo ne. Přes veškerou závěrečnou kritiku pozitivní dojmy jednoznačně převažují. K tomu, aby Firewatch dostalo absolutní hodnocení, hře něco chybí, není to vyložená revoluce a nese některé známky nezvládnuté dramaturgie v samém závěru. Jako celek ovšem funguje výborně a alespoň podle mě plní vše, co si mohli od tohoto dobrodružství hráči slibovat.

Firewatch
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4
Nintendo Switch Switch

Verdikt

Odvážně designovaná hra, která vyniká intenzivní atmosférou, tísnivou izolací a prostředím, které je stejně půvabné jako znepokojivé. Drží vás celou dobu ve střehu, nutí vás o všem pochybovat a nenudí hráče vatou, která má jen vyplnit hluchá místa. Cesta ale bohužel předčila samotný cíl.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz